Vyloučená lokalita

V Česku loni přibylo padesát obcí s vysokou mírou vyloučení, tedy s místy, kde žije vysoký podíl lidí v exekucích, bez práce nebo vzdělání. Důvodem zhoršení je mimo jiné zdražování. Vyplývá to z dat zveřejněných Agenturou pro sociální začleňování. Ta s některými obcemi spolupracuje a pomáhá jim situaci zlepšit. Příkladem můžou být Velké Hamry v Libereckém kraji, kde se lidem snaží zajistit bydlení i práci.

Problém vyloučených lokalit máme desetiletí, ale stále ho nikdo neřeší, upozornil v pořadu Události, komentáře hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Týká se hlavně tří krajů. Potřebné zákony se nedaří protlačit sněmovnou, proto by Schiller navrhl pro zasažené regiony samostatný program. Podle poradkyně prezidenta pro sociální oblast a neziskový sektor Lucie Polákové je důležité, aby obce měly větší bytové fondy a mohly byty pronajímat za dostupnou cenu nízkopříjmovým rodinám. Oba se shodli na zefektivnění systému cenové mapy nájemního bydlení.

Majitelé některých problematických budov v Ústí nad Labem by mohli platit vyšší daň z nemovitosti. Záměr opatření obecné povahy, které po vypořádání připomínek umožní změnit koeficient pro výběr daně, schválilo městské zastupitelstvo. Týká se zejména okolí hotelu Máj a také části Sklářské ulice. Ústecké vedení zvýšení daně prosazuje s tím, že jsou s lokalitami proslulými nepořádkem spojené zvýšené náklady.

Problémy s nemovitostmi, na které si stěžují lidé, řeší Ústí nad Labem jejich odkupem. Momentálně se chystá koupit ve vyloučené lokalitě bytové domy za sedmdesát miliónů korun. Získat chce také bývalou kolonii garáží, ze které vznikla rozsáhlá černá skládka.

Most bude dál vykupovat byty v sociálně vyloučených lokalitách. Praxe se městu osvědčila, chce tak omezovat obchod s chudobou a mít větší vliv na skladbu obyvatel v těchto lokalitách. Letos zatím radnice vykoupila více než dvacítku bytů, na projekt vyhradila 23 milionů korun.

Základní školy na Mostecku začínají zaměstnávat vlastní sociální pracovníky. Učitelé je upozorňují na rodiny, které potřebují pomoc – seženou například pomůcky pro děti nebo zajistí doprovod na úřady. Pilotní projekt začal v Chanově a rozšiřuje se dále.

O ústeckém sídlišti Mojžíř se v poslední době často mluví jako o problematickém místě, kam kvůli obavám řidičů o bezpečnost přestaly jezdit trolejbusy a jedna pizzerie tam odmítá vozit objednávky. Méně se již mluví o tom, že je to ukázka toho, jak také může fungovat realitní byznys – nebo spíše byznys s chudobou. Majitelé domů fakticky inkasují nemalé peníze od státu. Nájemné je vzhledem ke stavu bytů vysoké, ale nájemníci často neplatí ze svého – dostávají dávky, což vede k lukrativnímu byznys modelu. O bydlení v Mojžíři natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a Eva Koryntová.

Ústecká radnice chce na sídliště Mojžíř poslat více strážníků a také asistentů prevence kriminality. Do vyloučené lokality přestaly v létě jezdit trolejbusy, nyní oznámila jedna z ústeckých restaurací, že končí s rozvážkami do Mojžíře. Důvodem mají být incidenty s obyvateli a údajné vyhrožování násilím.

Ústí nad Labem mění problémový spoj do vyloučené lokality Mojžíř. Místo trolejbusů, ve kterých cestující někdy slovně i fyzicky napadali řidiče nebo cestující, tam nově zajíždějí autobusy. Do nich ale můžou lidé nastoupit jenom předními dveřmi. Na bezpečnost tam navíc dohlížejí asistenti v dopravě, případně městští policisté.

Každodenní realitu v současných vyloučených lokalitách tvoří bytová nouze, nezaměstnanost či exekuce. Mnohdy v nich chybí veřejná doprava a dostat se z nich na nákup nebo třeba do školy či práce je problém. Žije v nich přes sto tisíc lidí, celkem jde více než o šest set míst po celé České republice. Pro Reportéry ČT natáčely Barbora Loudová a Silvie Kleková.

V Ostravě žijí více než tři tisícovky lidí, kteří jsou v bytové nouzi, mezi nimi jsou i stovky dětí. Město se jim od roku 2016 snaží pomoci projekty, při kterých se už podařilo vyčlenit a zabydlet 168 sociálních bytů, a chystají se další. Úspěšnost v udržení bydlení u lidí zapojených do projektů převyšuje 85 procent, řekl primátorův náměstek Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). V Ostravě žije necelých tři sta tisíc obyvatel.

Sokolovská radnice nechala vylidnit vyloučenou lokalitu v Nádražní ulici. Odkoupila domy a všech 140 nájemníků obratem vystěhovala. Bydlení jinde ve městě získaly jen čtyři rodiny. Ostatní nájemníci zamířili jinam. Na nápor na ubytovny si kvůli tomu stěžuje například Aš.

Po nechvalně proslulé Matiční ulici se Ústí nad Labem rozhodlo zbourat i dva vybydlené domy ve Sklářské ulici v Předlicích. Jeden dům je už zdemolovaný, v pondělí začala odborná firma likvidovat i druhý. Nemovistost patří soukromému majiteli, město po něm bude náklady na demolici vymáhat.

Krnovská radnice pozastavila přípravu zbourání sedmi vybydlených městských domů v místní vyloučené lokalitě. O budovy ve špatném technickém stavu projevil zájem místní podnikatel. Demolici město zvažovalo proto, že by podle odhadů oprava vyšla dráž než stavba nových bytových domů.

Zastupitelé ústeckého městského obvodu Neštěmice ve středu rozhodli, že nechvalně proslulá Matiční ulice, spojovaná se stavbou plotu, který měl před více než dvaceti lety oddělit starousedlíky od přistěhovalců, se nepřejmenuje. Naopak by se měla její reputace napravit. Pro bylo všech jedenáct přítomných zastupitelů.

Lidé v obci Hlinka na Bruntálsku se bojí vzniku další vyloučené lokality. Do komunitního domu pro seniory nastěhoval ostravský investor zhruba sedmdesát nájemníků, místní je označují za „nepřizpůsobivé“. Obec se kvůli údajnému dotačnímu podvodu už obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj i další úřady. Stěžuje si i na odpadky, které se v okolí domova objevují.

V Sokolově tento týden začalo bourání prázdného bytového domu v ulici Svatopluka Čecha. Jde o poslední z tří plánovaných demolic v sociálně vyloučených lokalitách ve městě. Náklady jsou proti předpokladům nižší, vyšly na 4,2 milionu korun, řekla starostka Renata Oulehlová (ANO). Místo domu v blízkosti autobusového i vlakového nádraží počítá s parkovištěm.

Zbouráním posledního domu v pátek v Kroměříži definitivně zanikla problematická lokalita Račín. Desítky let v ní bydleli dlužníci a obyvatelé, na něž si stěžovali sousedé. Problém nakonec radnice vyřešila radikálně. Nové bydlení nabídla jenom těm, kteří nemají žádné dluhy. Demolice posledního objektu v Račíně trvala asi hodinu. Bourání prvního bytového domu zahájilo město už v srpnu 2018.

Kroměřížská radnice přistoupila k bourání posledních tří obytných domů v dříve problematické lokalitě Račín v Dolních Zahradách. Náklady přesáhnou milion korun. Demolice by měla být hotová nejpozději v listopadu, sdělil mluvčí radnice Jan Vondrášek.

Dělníci v Bohumíně demolují poslední z chátrajících cihlových domů v dříve problematické čtvrti v ulici Petra Cingra. Lokalitu chce město do dvou let proměnit na parcely určené pro stavbu rodinných domů. V budoucnu by tam mohlo vzniknout až 39 nových staveb. Demolice posledního objektu bude stát zhruba milion korun.