V Česku přibylo obcí s vysokou mírou vyloučení

Nahrávám video
Události: V Česku přibylo obcí s vysokou mírou vyloučení
Zdroj: ČT24

V Česku loni přibylo padesát obcí s vysokou mírou vyloučení, tedy s místy, kde žije vysoký podíl lidí v exekucích, bez práce nebo vzdělání. Důvodem zhoršení je mimo jiné zdražování. Vyplývá to z dat zveřejněných Agenturou pro sociální začleňování. Ta s některými obcemi spolupracuje a pomáhá jim situaci zlepšit. Příkladem můžou být Velké Hamry v Libereckém kraji, kde se lidem snaží zajistit bydlení i práci.

Obec Velké Hamry v Libereckém kraji je jednou z prvních, která začala řešit sociální začleňování systematicky. Vytváří například dostupné bydlení, další kapacity teď plánuje na místě bývalého kina. „Minulý týden jsem podával žádost o dotaci na demolici. Mělo by tam být zhruba šestnáct bytových jednotek,“ uvedl starosta Jaroslav Najman (Starostové pro Liberecký kraj).

Jeden z takových bytů už využívá Michal Viktor, kterého obec také zaměstnala. Díky tomu už nemusí žít na ulici. Už v minulosti nechaly Velké Hamry zbourat jiné budovy, které se staly místem sociálního vyloučení, dnes tam staví developeři.

Situaci v obci pomáhá zlepši také objekt, ve kterém je komunitní centrum, městská knihovna či bezplatná dluhová poradna. Do tamní klubovny se chodí děti bavit, ale i doučovat. „Je to takový prostředník mezi školou, rodiči a komunitním centrem. Víme, že ty děti třeba v 8:02 nepřišly do školy, máme zprávu od učitelky a už to řešíme,“ popsala koordinátorka komunitního centra Nikola Stránská.

Index sociálního vyloučení

Počet lidí s nedokončeným základním vzděláním je jedním z kritérií Indexu sociálního vyloučení. Obce dělí do skupin podle míry zátěže. Do té nejvyšší, která je označena červeně, patřily i Velké Hamry. Momentálně je obec už v oranžové kategorii.

„Dluhové poradny, sociální služby, opatření v oblasti zaměstnanosti, řešení prevence patologií a podobě – to všechno na místních úrovních může pomoct ke zlepšení situace,“ popsal ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Podle něj ale musí být začleňování lidí z vyloučených lokalit podpořené opatřeními ze strany vlády. Ta aktuálně chystá například revizi sociálních dávek. Pomoci by měla také novela insolvenčního zákona nebo zákon o podpoře bydlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze někdo vykradl bankomaty, poničil je asi výbušninou. Škoda je v milionech

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Škoda je dle policistů několik milionů korun. Z místa podezřelí odjeli na elektrokoloběžkách. Kolik peněz ukradli, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Zloděje, kteří byli nejméně dva, policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
13:00Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 5 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 10 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 10 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 11 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 23 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 23 hhodinami
Načítání...