V Lipsku skončil v neděli knižní veletrh, jehož hlavním hostem bylo po téměř čtvrtstoletí Česko. Současnou českou literaturu přiblížilo návštěvníkům veletrhu pětapadesát autorů a na sedm desítek překladů. Pozornost k tuzemské literární tvorbě přitáhl například Jaroslav Rudiš nebo Radka Denemarková.
„Českou literaturu skoro nikdo nezná.“ O změnu se pokusil lipský knižní veletrh
3 minuty
Jaroslav Rudiš oslovil německojazyčné čtenáře
Rudiš český a německojazyčný prostor propojuje už od svého úspěšného debutu Nebe pod Berlínem, a to nejen svými texty, ale třeba také prostřednictvím kapely Kafka Band, s níž na veletrhu představil nové album Amerika, vycházející ze stejnojmenného díla Franze Kafky.
Na lipském veletrhu zaznamenal Rudiš úspěch ještě před jeho začátkem, když byl nominován na literární cenu za román Winterbergs letzte Reise (Winterbergova poslední cesta), který napsal a vydal nejprve v němčině. Německojazyčné čtenáře přesvědčil natolik, že prý pochybují o jeho národnosti.
„Byl jsem teď v Rakousku a říkali mi: Vy jste rakouský spisovatel. To je tak rakouský příběh, ten humor a Thomas Bernhard a Jaroslav Hašek, kteří se v knize potkají,“ popsal reakce na svůj román. On sám dvojjazyčnost vnímá jako něco, co k českým příběhům patří. „Jsem evropský spisovatel, žiju mezi dvěma zeměmi. Mezi Berlínem a Českým rájem. A zároveň žiju už nějakou dobu ve dvou jazycích. Němčina není moje mateřština, ale také to není můj cizí jazyk. Není mi ničím cizí,“ vysvětluje.
O čem vlastně Češi píšou
Ocenění nakonec nezískal, jeho kniha ale byla na veletrhu vyprodaná. Nicméně Rudišův úspěch je spíše výjimkou, upozorňuje překladatel do němčiny Ondřej Cikán. „Českou literaturu v Německu a Rakousku skoro nikdo nezná,“ podotýká. „Myslím si, že je důležité překládat i starší české věci, na kterých je dnešní česká literatura založena, aby německé publikum chápalo, o čem vlastně Češi píšou,“ domnívá se. Přeložil proto třeba Máchův Máj nebo básně Vítězslava Nezvala.
Pomoci šíření českých děl se snaží i Česko-německý fond budoucnosti. I ten měl na veletrhu svůj stánek. „Jde nám o to, aby němečtí bohemisté, kteří jsou v podstatě jakýmisi advokáty české literatury v Německu, mohli s podporou fondu svoji činnost ještě více rozvíjet,“ vysvětlil jeho ředitel Tomáš Jelínek.
Martin Krafl, programový koordinátor projektu, jímž se Česko v Lipsku prezentovalo, před začátkem veletrhu uvedl, že za úspěch české účasti by se dalo považovat, pokud by se alespoň čtvrtina ze sedmdesáti nových překladů objevila v následujícím roce v edičních plánech nakladatelství v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Jak moc tuzemští autoři zaujali, napoví už na podzim největší knižní veletrh na světě ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zaměřuje více než ten lipský na obchodní stránku literatury.
České příspěvky k dějinám
Tematicky by německojazyčné čtenáře mohla oslovit například Kateřina Tučková. Na lipském veletrhu představila svou románovou prvotinu Vyhnání Gerty Schnirch odehrávající se na pozadí poválečného odsunu Němců. „Přicházejí za mnou lidé, kterých se česko-německá otázka dodnes týká. Buď mají sami kořeny v České republice, nebo se o ně zajímají jejich potomci. Takže je to téma, které tady nějakým způsobem vzbuzuje pozornost,“ potvrzuje Tučková.
3 minuty
Čeští spisovatelé se představili německým čtenářům
Další česká spisovatelka – Radka Denemarková – z němčiny sama překládá, mimo jiné díla nobelistky Herty Müllerové, a zároveň i její romány byly přeloženy do němčiny. Její Příspěvek k dějinám radosti zmínil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung mezi sedmi romány, které by návštěvník letošního veletrhu neměl minout.
Veletrhem ale sbližování české kultury s německojazyčnými čtenáři nekončí. Až do listopadu pokračuje projekt Český rok kultury, který po německy mluvících zemích šíří nejen tuzemskou literaturu, ale i film, divadlo či hudbu.
