Izraelští vědci po dekádách práce znají jména pěti milionů obětí holocaustu

Jeruzalémský památník holocaustu Jad Vašem po desetiletích práce zjistil jména pěti milionů z více než šesti milionů obětí nacistického vyhlazování Židů. Vědci k identifikaci obětí používají také umělou inteligenci (AI), která by podle jejich odhadů mohla odhalit dalších 250 tisíc jmen, informovala agentura Reuters. Podle odborníků ale zřejmě nikdy nebude možné identifikovat milion obětí, protože řada jmen není v žádných dokumentech zaznamenaná.

Milník pěti milionů jmen považuje Jad Vašem za úspěšné vyvrcholení sedmi desetiletí výzkumů, jejichž cílem je odhalit totožnost všech Židů, kteří se stali oběťmi holocaustu.

Šéf památníku Dani Dajan uvedl, že dosavadní výsledek práce je připomínkou dosud nenaplněného závazku. „Za každým jménem se skrývá život, na kterém záleželo – dítě, které nikdy nevyrostlo, rodič, který se nikdy nevrátil domů, hlas, který byl navždy umlčen. Je naší morální povinností zajistit, aby bylo na každou oběť vzpomínáno, aby nikdo nezůstal pohřben v temnotě anonymity,“ řekl Dajan.

AI pomáhá

Díky využití AI mohou vědci snadněji odhalovat další jména obětí prostřednictvím analýzy stovek milionů historických dokumentů, které by bylo téměř nemožné prozkoumat ručně.

Odborníci však upozorňují, že identitu všech obětí se pravděpodobně nikdy nepodaří zjistit, zejména těch, jejichž jména nebyla nikde zaznamenána. Historici zároveň připomínají, že do roku 2040 zemře zhruba devadesát procent přeživších holocaustu.

V květnu 2024 Jad Vašem oznámil, že vyvinul vlastní systém umělé inteligence, který umožňuje efektivněji procházet rozsáhlé historické záznamy. Díky tomu lze snáze odhalit identitu stovek tisíc Židů, kteří byli zavražděni nacisty a jejichž jména dosud chybí na veřejných památnících.

Jména obětí holocaustu, včetně osobních složek, jsou uložena v online databázi Jad Vašem, která je dostupná v šesti jazycích. Tato databáze pomohla mnoha rodinám dohledat příbuzné a uctít jejich památku, a to často vůbec poprvé, jelikož většina obětí nebyla pohřbena. „Nacisté a jejich kolaboranti nevystavovali úmrtní listy. Ve většině případů byli Židé jednoduše zabiti, zplynováni nebo vůbec nebyli registrováni,“ uvedl pracovník Jad Vašem Alexander Avram podle kanálu NBC News.

Úsilí o odhalení jmen židovských obětí začalo už v 50. letech 20. století. Tato práce pokračuje napříč generacemi za podpory přeživších, jejich potomků i výzkumníků odhodlaných zajistit, aby se každá oběť důstojně uctila. „Každý člověk měl nejen jméno, ale také osud a tvář. Chceme vědět, kdo tito lidé byli,“ řekla vedoucí výzkumného týmu Jad Vašem Sima Velkovichová pro NBC News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.