Za dětskou vybíravost v jídle mohou jejich geny, ukazuje studie

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Studie zkoumala stravovací návyky u dětí a dospívajících od 16 měsíců do 13 let. „Hlavním poznatkem je to, že za vybíravostí nestojí výchova. Skutečně se jedná o genetické rozdíly mezi námi,“ řekla Zeynep Nasová, behaviorální genetička z londýnské univerzity UCL.

Dvojčata jsou ideální zdroj výzkumu

Hlavní výzkumnou otázkou bylo, jak genetika a prostředí ovlivňují stravování dětí. Nasová s týmem analyzovala údaje o stravovacích návycích 2,4 tisíce párů jednovaječných a dvojvaječných dvojčat ve věku 16 měsíců a tří, pěti, sedmi a třinácti let.

Výsledkem studie bylo, že náročnější u jídla byla jednovaječná než dvojvaječná dvojčata. Nasová to zdůvodnila tím, že jednovaječná dvojčata sdílejí sto procent genetického materiálu, proto jedla a zároveň odmítala stejná jídla.

Roli kromě genetiky hraje i prostředí, ve kterém dítě vyrůstalo, například jestli se u jídla sešla celá rodina nebo jaké potraviny se v jejich okolí jedly.

„I když rodiče mohou potomky podporovat v tom, aby v dětství a v průběhu dospívání jedli různá jídla, v dospívání mohou na stravovací návyky mít větší vliv vrstevníci a kamarádi,“ uvedla spoluautorka studie Alison Fildesová. Stravování dětí ve věku sedmi až třinácti let mohou vrstevníci ovlivňovat až ze čtvrtiny.

Většinu účastníků studie tvořily bělošské děti z rodin s nadprůměrnými příjmy. V budoucnu by se vědci chtěli v podobné studii zaměřit i na děti z jiných kultur s odlišnými stravovacími návyky a výchovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 6 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 9 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 11 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 14 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...