Láska k přírodě je i v genech, odhalila studie dvojčat

Láska k přírodě se do značné míry dědí, nezávisí pouze na výchově. Tvrdí to rozsáhlá studie, která tuto hypotézu otestovala na tisícovce dvojčat. Vyšla 3. února v časopise PLOS Biology.

Podle rozsáhlé studie britských dvojčat vedené experty z Národní univerzity v Singapuru jsou touha navštěvovat přírodu a schopnost oceňovat její krásu dědičnými vlastnostmi. Dotazovali se 1153 párů dvojčat sledovaných v britské databázi TwinsUK na to, jak vnímají přírodu. Požádali je, aby ohodnotili svou znalost a touhu být v přírodě i jak často navštěvují přírodní prostory, jako jsou parky, zahrady nebo lesy.

Zjistili, že jednovaječná dvojčata, která sdílejí téměř sto procent genů, si byla v orientaci na přírodu a v počtu návštěv přírody podobnější než dvojčata dvouvaječná, která sdílejí „jen“ přibližně polovinu genetického materiálu. Dědičnost se pohybovala od 46 procent u lásky k přírodě až po 34 procent ve frekvenci jejích návštěv. To naznačuje mírný vliv genetiky na to, jak lidé přírodu vnímají.

Vliv prostředí pak vysvětloval více než polovinu rozdílů mezi jednotlivci. Lidé žijící v městském prostředí projevovali měnší schopnost užívat si přírodu. Zejména proto, že reálně mají horší přístup k ní. Ukázalo se také, že vliv dědičnosti klesal s věkem, což naznačuje, že genetika může mít menší vliv s tím, jak lidé stárnou a zažívají jedinečné zkušenosti s přírodou a okolním světem obecně.

Život v přírodě pomáhá

Už více studií v minulosti prokázalo, že trávení času v přírodě zlepšuje duševní pohodu, ale různí lidé prožívají přírodu odlišně – a také si ji různě intenzivně užívají. Tato studie přináší první důkaz o genetické složce jak lidského vztahu k přírodě, tak lidské tendence navštěvovat přírodu.

Podle autorů studie lidé více orientovaní na přírodu aktivněji vyhledávají přírodu, i když to pro ně znamená vyšší náklady a komplikace, například nutnost cestovat mimo svůj domov. „Trávení času v přírodě souvisí s lepším zdravím a duševní pohodou,“ dodávají autoři výzkumu. „Studie dvojčat ukazuje, že touha člověka být v přírodě a to, jak často ji zažívá, jsou ovlivněny jak geny, tak osobními zkušenostmi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 12 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 14 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...