Česká příroda úpí pod náporem turistů. Některé lokality se uzavírají, jinde přístup omezují

Události: Přírodní lokality jsou přetížené pod náporem turistů (zdroj: ČT24)

Některá místa v tuzemské přírodě se potýkají s nebývalým zájmem výletníků, pramenil z omezeného cestování za hranice a leckde vydržel. Oblíbené lokality jsou ale pod množstvím návštěvníků přetížené. Turistům se teď uzavřely třeba Drábské světničky v Českém ráji. A i jinde přemýšlejí, jak rostoucí zájem lidí usměrnit.

Skály v Českém ráji ukrývají zbytky středověké pevnosti Drábské světničky. Jenže pískovec, na kterém vznikla, ve skutečnosti zase tak pevný není. Vadí mu i chůze, zvlášť po dešti. „Jsou tu určité výjimky jako Suché skály nebo Pantheon, ale konkrétně Příhrazské skály, tam je pískovec měkký. Můžeme vidět, jak se drolí,“ přiblížil Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Ještě začátkem května se v místě procházeli turisté, teď už je areál hradu za mříží. Lesy České republiky ho uzavřely kvůli poškození. „Podle archeologů je stav Drábských světniček kritický. O tom, jestli se v letošním roce otevřou a jakým způsobem, jednáme. Budeme o tom informovat veřejnost do konce června,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Podle Klápštěho by celkové uzavření lokality nebylo nutné, kdyby se v místě zavedla některá opatření, která usměrní nápor návštěvníků. „Položit nějaké plošiny, chodníky, které zabezpečí pohyb turistů a zároveň ochrání to, co se tady chrání, to znamená skály,“ vyjmenoval.

Drábské světničky patří k oblíbeným cílům v Českém ráji. Třeba jako Hruboskalsko, kterým denně projdou i dva tisíce lidí a rok od roku jich přibývá. „V sezoně návštěvnost top lokalit skutečně roste, potvrzují to i naše statistiky,“ souhlasila ředitelka Sdružení Český ráj Jitka Kořínková.

Na Sněžce už loňský rok museli instalovat ochranné sítě
Zdroj: David Taneček/ČTK

Chybí ale parkoviště i další vybavení, nedostatek je například toalet. „Určitě by jich tady mělo být víc, protože tím, jak narůstá počet návštěvníků, by se infrastruktura měla také navyšovat, a to se bohužel tak úplně neděje,“ popsala Kořínková.

Přetížená místa sdružení nebude propagovat. „Určitě nechceme návštěvníkům říkat, aby sem nejezdili, protože je tady krásně. Chceme každému dopřát tyto nádherné zážitky, ale je třeba počítat s tím, že jsou určitá období, kdy je tady možná příliš návštěvníků na to, aby to byl příjemný návštěvnický zážitek,“ přiblížila ředitelka sdružení.

Koordinátoři cestovního ruchu tak doporučují přijet třeba mimo víkendy nebo vyrazit jinam než na vyhlídky, odkud jsou vidět Hrubá Skála a Trosky.

Neukáznění návštěvníci se pohybují mimo stezky nebo přírodu úmyslně ničí

V polovině června se pro cyklisty uzavře cesta údolím Plakánku u hradu Kost také v Českém ráji. Podle ochránců přírody jich tam projede ročně asi 40 tisíc, překážejí si s chodci a ničí cesty. Problém je i s úmyslným poškozování skal nápisy. Extrémním případem bylo, když se na jedné z věží objevil vyrytý název jednoho instagramového účtu, který potom někdo odstranil tak, že skálu zbrousil.

S potížemi se nepotýkají jen v Českém ráji. V Krkonoších někteří turisté vstupují tam, kam nesmějí. Loni na jaře se tam třeba proháněly čtyři skútry, každý řidič dostal nejvyšší možnou pokutu, sto tisíc korun. Všichni ji už zaplatili.

Ochránci přírody tak v Krkonoších stejně jako loni budou instalovat ochranné sítě. Na vrcholu Sněžky jich bude čtyři sta metrů, stejně jako v okolí Slezského domu.

Správci Šumavy zase v zimě vyháněli návštěvníky, kteří si udělali kluziště z hladiny Čertova jezera. Běžné cedule, které zakazují třeba vstup za zábradlí v první zóně nebo koupání v jezerech, už nestačily. Správa parku proto připravila nové, s detailnějším vysvětlením.

Turisté na zamrzlém Čertově jezeře na Šumavě
Zdroj: Facebook Národního parku Šumava

V Národním parku České Švýcarsko jsou zase zavřené dvě jeskyně, kde hnízdí netopýři a turisté je tam i přes zákaz vstupu rušili. A kvůli velkému množství návštěvníků fungují i letos omezení pro návštěvu chráněného lomu na kraji Mikulova. K vodě může ve stejný okamžik nejvýše sto lidí, prostředí je totiž ideální pro výskyt obojživelníků jako ropuch nebo čolků.