Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Až doposud si biologové mysleli, že existují tři druhy čečetek – arktický, severský a jižní. Zatímco na jihu převažují menší, tmaví ptáci s větším zobákem, na severu je více velkých a světlých s malým zobákem.

Pomocí nových sekvenačních technik však odborníci u čečetek našli supergen – úsek chromozomu, který obsahuje mnoho genů, v tomto případě na pět stovek. Tento zvláštní gen vzniká kvůli rozsáhlé inverzi, zlomu a následnému přeskládání na chromozomech.

Jeden gen vládne všem

Podle výzkumníka Tomáše Albrechta jsou dalšími příklady z ptačí říše například různé reprodukční formy jespáků bojovných nebo takzvané superspermie zebřiček pestrých. „Čečetky tvoří další ukázkový případ, kdy supergen, který vzniká na chromozomu 1, ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly považovány za samostatné druhy,“ upřesnil vědec.

Albrecht působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (ÚBO) a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Kromě současného výzkumu spolupracoval právě i na studiu supergenu u zebřiček.

Odborník dále sdělil, že se u čečetek zřejmě uplatňuje výběr zvýhodňující jednotlivé ekotypy v daném prostředí, migrace a preference podobně vypadajících jedinců jako sexuálních partnerů.

„Ukazuje se, že chromozomové přestavby mohou mít zásadní evoluční důsledky, a je pravděpodobné, že podobných odhalení bude v budoucnu přibývat,“ podotkl odborník. Na současném projektu za Česko s badateli z ÚBO pracovali také další odborníci z Univerzity Karlovy a kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Tým chce zkoumat čečetky i nadále. „V současné době uvažujeme o provedení některých experimentů s formami čečetek týkajících se například výběru partnera v zajetí – v chovném zařízení ÚBO ve Studenci,“ nastínil Albrecht. Vědec dlouhodobě studuje roli karotenoidů, tedy barviv zodpovědných i za červené zbarvení čečetek, v pohlavním výběru u ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 2 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 3 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 7 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 9 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 10 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 11 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.