Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Až doposud si biologové mysleli, že existují tři druhy čečetek – arktický, severský a jižní. Zatímco na jihu převažují menší, tmaví ptáci s větším zobákem, na severu je více velkých a světlých s malým zobákem.

Pomocí nových sekvenačních technik však odborníci u čečetek našli supergen – úsek chromozomu, který obsahuje mnoho genů, v tomto případě na pět stovek. Tento zvláštní gen vzniká kvůli rozsáhlé inverzi, zlomu a následnému přeskládání na chromozomech.

Jeden gen vládne všem

Podle výzkumníka Tomáše Albrechta jsou dalšími příklady z ptačí říše například různé reprodukční formy jespáků bojovných nebo takzvané superspermie zebřiček pestrých. „Čečetky tvoří další ukázkový případ, kdy supergen, který vzniká na chromozomu 1, ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly považovány za samostatné druhy,“ upřesnil vědec.

Albrecht působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (ÚBO) a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Kromě současného výzkumu spolupracoval právě i na studiu supergenu u zebřiček.

Odborník dále sdělil, že se u čečetek zřejmě uplatňuje výběr zvýhodňující jednotlivé ekotypy v daném prostředí, migrace a preference podobně vypadajících jedinců jako sexuálních partnerů.

„Ukazuje se, že chromozomové přestavby mohou mít zásadní evoluční důsledky, a je pravděpodobné, že podobných odhalení bude v budoucnu přibývat,“ podotkl odborník. Na současném projektu za Česko s badateli z ÚBO pracovali také další odborníci z Univerzity Karlovy a kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Tým chce zkoumat čečetky i nadále. „V současné době uvažujeme o provedení některých experimentů s formami čečetek týkajících se například výběru partnera v zajetí – v chovném zařízení ÚBO ve Studenci,“ nastínil Albrecht. Vědec dlouhodobě studuje roli karotenoidů, tedy barviv zodpovědných i za červené zbarvení čečetek, v pohlavním výběru u ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 4 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...