Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Až doposud si biologové mysleli, že existují tři druhy čečetek – arktický, severský a jižní. Zatímco na jihu převažují menší, tmaví ptáci s větším zobákem, na severu je více velkých a světlých s malým zobákem.

Pomocí nových sekvenačních technik však odborníci u čečetek našli supergen – úsek chromozomu, který obsahuje mnoho genů, v tomto případě na pět stovek. Tento zvláštní gen vzniká kvůli rozsáhlé inverzi, zlomu a následnému přeskládání na chromozomech.

Jeden gen vládne všem

Podle výzkumníka Tomáše Albrechta jsou dalšími příklady z ptačí říše například různé reprodukční formy jespáků bojovných nebo takzvané superspermie zebřiček pestrých. „Čečetky tvoří další ukázkový případ, kdy supergen, který vzniká na chromozomu 1, ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly považovány za samostatné druhy,“ upřesnil vědec.

Albrecht působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (ÚBO) a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Kromě současného výzkumu spolupracoval právě i na studiu supergenu u zebřiček.

Odborník dále sdělil, že se u čečetek zřejmě uplatňuje výběr zvýhodňující jednotlivé ekotypy v daném prostředí, migrace a preference podobně vypadajících jedinců jako sexuálních partnerů.

„Ukazuje se, že chromozomové přestavby mohou mít zásadní evoluční důsledky, a je pravděpodobné, že podobných odhalení bude v budoucnu přibývat,“ podotkl odborník. Na současném projektu za Česko s badateli z ÚBO pracovali také další odborníci z Univerzity Karlovy a kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Tým chce zkoumat čečetky i nadále. „V současné době uvažujeme o provedení některých experimentů s formami čečetek týkajících se například výběru partnera v zajetí – v chovném zařízení ÚBO ve Studenci,“ nastínil Albrecht. Vědec dlouhodobě studuje roli karotenoidů, tedy barviv zodpovědných i za červené zbarvení čečetek, v pohlavním výběru u ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 17 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...