Genetický výzkum šimpanzů může pomoct v jejich ochraně před pytláky a pašeráky

Vědci poprvé zmapovali místa výskytu volně žijících šimpanzů na základě zkoumání jejich DNA. Získali tak podrobné informace o migraci tohoto ohroženého druhu. Databáze navíc v budoucnu může pomoci v boji proti nelegálnímu obchodu s těmito zvířaty. Studie vyšla na začátku června v časopise Cell Genomics.

Katalog genomů, dědičných informací v buňkách, obsahuje údaje o 828 šimpanzích. Kriminalisté teď mohou tato data použít při zadržení pašovaného zvířete nebo po nálezu zabitého kusu a určit za pomoci databáze, odkud zvíře pocházelo nebo kde se pohybovalo, s přesností na sto kilometrů.

„Pokud budeme znát genetickou rozmanitost těchto ohrožených druhů a historii jejich demografie v minulosti, může nám to pomoci zavést lepší strategie ochrany,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Claudia Fontsereová z Institutu evoluční biologie ve Španělsku.

Vědci sbírali vzorky DNA z exkrementů šimpanzů ve 48 lokalitách střední a západní Afriky. Trus je velmi užitečný prostředek pro studium ohrožených druhů, protože umožňuje shromáždit mnoho informací s minimálními zásahy do života a prostředí zvířat. Představuje však také technickou výzvu, protože obsahuje jen malé množství DNA.

K překonání této překážky použili vědci novou techniku sekvenování DNA, takzvaný target capture. Ta byla poprvé použita ke studiu poškozených, tisíce let starých pozůstatků neandertálců. Díky této technologii vědci získali o padesát procent více variant chromozomu 21, než kolik zachycovali dříve. Získali tak podrobné informace o genetické historii různých populací šimpanzů a rozšířili vědecké poznatky v této oblasti.

V minulosti vědci sekvenovali DNA celkem 59 šimpanzů, většina z nich žila v zajetí.

„Hodně se diskutovalo o tom, jestli se čtyři poddruhy šimpanzů od sebe skutečně liší, nebo mají genetickou kontinuitu,“ podotkla jedna z autorek studie Mimi Arandjelovicová z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. „Pomocí různých metod analýzy velmi starých i novějších variant jsme dokázali, že jejich (šimpanzí) historie je složitá, stejně jako ta lidská,“ dodala.

Cesta do minulosti šimpanzů

Vědci zjistili, že v minulosti žily poddruhy šimpanzů odděleně, ale také procházely obdobími genetické výměny. Proto je důležité uchovávat přechodové cesty mezi jednotlivými lesními porosty, vysvětluje Arandjelovicová.

Nová mapa by také mohla pomoci určit, odkud nelegálně odchycení šimpanzi pocházejí. Šimpanzi žijí ve složitých sociálních strukturách, které ztěžují jejich návrat do volné přírody. Přesto bylo prokázáno, že jedincům se daří lépe, pokud jsou vypuštěni poblíž místa svého původu.

Vědci doufají, že v budoucnu se jim podaří tuto mapu vylepšit sběrem dalších vzorků a rozšířit tuto analytickou techniku i na další primáty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 1 hhodinou

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 3 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 21 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 21 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 23 hhodinami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
před 23 hhodinami

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14

Polští archeologové odkryli hrob dvou žen pod katedrálou. Zvažují, co to znamená

Dvě ženská těla v jednom hrobě. Nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah. A leží v poloze, která naznačuje vztah velmi intimní. V polském Opolí našli archeologové středověký hrob, který je v této zemi zcela unikátní. A teď se ho pokoušejí interpretovat.
31. 5. 2026
Načítání...