Genetický výzkum šimpanzů může pomoct v jejich ochraně před pytláky a pašeráky

Vědci poprvé zmapovali místa výskytu volně žijících šimpanzů na základě zkoumání jejich DNA. Získali tak podrobné informace o migraci tohoto ohroženého druhu. Databáze navíc v budoucnu může pomoci v boji proti nelegálnímu obchodu s těmito zvířaty. Studie vyšla na začátku června v časopise Cell Genomics.

Katalog genomů, dědičných informací v buňkách, obsahuje údaje o 828 šimpanzích. Kriminalisté teď mohou tato data použít při zadržení pašovaného zvířete nebo po nálezu zabitého kusu a určit za pomoci databáze, odkud zvíře pocházelo nebo kde se pohybovalo, s přesností na sto kilometrů.

„Pokud budeme znát genetickou rozmanitost těchto ohrožených druhů a historii jejich demografie v minulosti, může nám to pomoci zavést lepší strategie ochrany,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Claudia Fontsereová z Institutu evoluční biologie ve Španělsku.

Vědci sbírali vzorky DNA z exkrementů šimpanzů ve 48 lokalitách střední a západní Afriky. Trus je velmi užitečný prostředek pro studium ohrožených druhů, protože umožňuje shromáždit mnoho informací s minimálními zásahy do života a prostředí zvířat. Představuje však také technickou výzvu, protože obsahuje jen malé množství DNA.

K překonání této překážky použili vědci novou techniku sekvenování DNA, takzvaný target capture. Ta byla poprvé použita ke studiu poškozených, tisíce let starých pozůstatků neandertálců. Díky této technologii vědci získali o padesát procent více variant chromozomu 21, než kolik zachycovali dříve. Získali tak podrobné informace o genetické historii různých populací šimpanzů a rozšířili vědecké poznatky v této oblasti.

V minulosti vědci sekvenovali DNA celkem 59 šimpanzů, většina z nich žila v zajetí.

„Hodně se diskutovalo o tom, jestli se čtyři poddruhy šimpanzů od sebe skutečně liší, nebo mají genetickou kontinuitu,“ podotkla jedna z autorek studie Mimi Arandjelovicová z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. „Pomocí různých metod analýzy velmi starých i novějších variant jsme dokázali, že jejich (šimpanzí) historie je složitá, stejně jako ta lidská,“ dodala.

Cesta do minulosti šimpanzů

Vědci zjistili, že v minulosti žily poddruhy šimpanzů odděleně, ale také procházely obdobími genetické výměny. Proto je důležité uchovávat přechodové cesty mezi jednotlivými lesními porosty, vysvětluje Arandjelovicová.

Nová mapa by také mohla pomoci určit, odkud nelegálně odchycení šimpanzi pocházejí. Šimpanzi žijí ve složitých sociálních strukturách, které ztěžují jejich návrat do volné přírody. Přesto bylo prokázáno, že jedincům se daří lépe, pokud jsou vypuštěni poblíž místa svého původu.

Vědci doufají, že v budoucnu se jim podaří tuto mapu vylepšit sběrem dalších vzorků a rozšířit tuto analytickou techniku i na další primáty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 10 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 13 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 15 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 17 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 19 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...