Genetický výzkum šimpanzů může pomoct v jejich ochraně před pytláky a pašeráky

Vědci poprvé zmapovali místa výskytu volně žijících šimpanzů na základě zkoumání jejich DNA. Získali tak podrobné informace o migraci tohoto ohroženého druhu. Databáze navíc v budoucnu může pomoci v boji proti nelegálnímu obchodu s těmito zvířaty. Studie vyšla na začátku června v časopise Cell Genomics.

Katalog genomů, dědičných informací v buňkách, obsahuje údaje o 828 šimpanzích. Kriminalisté teď mohou tato data použít při zadržení pašovaného zvířete nebo po nálezu zabitého kusu a určit za pomoci databáze, odkud zvíře pocházelo nebo kde se pohybovalo, s přesností na sto kilometrů.

„Pokud budeme znát genetickou rozmanitost těchto ohrožených druhů a historii jejich demografie v minulosti, může nám to pomoci zavést lepší strategie ochrany,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Claudia Fontsereová z Institutu evoluční biologie ve Španělsku.

Vědci sbírali vzorky DNA z exkrementů šimpanzů ve 48 lokalitách střední a západní Afriky. Trus je velmi užitečný prostředek pro studium ohrožených druhů, protože umožňuje shromáždit mnoho informací s minimálními zásahy do života a prostředí zvířat. Představuje však také technickou výzvu, protože obsahuje jen malé množství DNA.

K překonání této překážky použili vědci novou techniku sekvenování DNA, takzvaný target capture. Ta byla poprvé použita ke studiu poškozených, tisíce let starých pozůstatků neandertálců. Díky této technologii vědci získali o padesát procent více variant chromozomu 21, než kolik zachycovali dříve. Získali tak podrobné informace o genetické historii různých populací šimpanzů a rozšířili vědecké poznatky v této oblasti.

V minulosti vědci sekvenovali DNA celkem 59 šimpanzů, většina z nich žila v zajetí.

„Hodně se diskutovalo o tom, jestli se čtyři poddruhy šimpanzů od sebe skutečně liší, nebo mají genetickou kontinuitu,“ podotkla jedna z autorek studie Mimi Arandjelovicová z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. „Pomocí různých metod analýzy velmi starých i novějších variant jsme dokázali, že jejich (šimpanzí) historie je složitá, stejně jako ta lidská,“ dodala.

Cesta do minulosti šimpanzů

Vědci zjistili, že v minulosti žily poddruhy šimpanzů odděleně, ale také procházely obdobími genetické výměny. Proto je důležité uchovávat přechodové cesty mezi jednotlivými lesními porosty, vysvětluje Arandjelovicová.

Nová mapa by také mohla pomoci určit, odkud nelegálně odchycení šimpanzi pocházejí. Šimpanzi žijí ve složitých sociálních strukturách, které ztěžují jejich návrat do volné přírody. Přesto bylo prokázáno, že jedincům se daří lépe, pokud jsou vypuštěni poblíž místa svého původu.

Vědci doufají, že v budoucnu se jim podaří tuto mapu vylepšit sběrem dalších vzorků a rozšířit tuto analytickou techniku i na další primáty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 4 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 4 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 4 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 6 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
včera v 16:02

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
včera v 15:01

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...