V Japonsku se začala prodávat první geneticky vylepšená rajčata. Mají zbavovat stresu

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Podle informací společnosti Sanatech Seed a japonských médií je to první potravina upravená pomocí CRISPR, kterou si může volně koupit veřejnost.

Japonci chtěli původně prodávat jen rajský protlak vyrobený z takto upravených rajčat, ale zájem byl tak velký, že nakonec prodávají přímo rajčata. Výrobce zdůrazňuje, že rajčata jsou pro něj jen začátkem – v blízké budoucnosti se chystá mnoho dalších variant zeleniny a ovoce.

„Jako společnost zabývající se vývojem sazenic, která využívá technologii editace genomu, máme radost ze zájmu spotřebitelů i zemědělců. Budeme pokračovat ve vývoji odrůd, na kterých si budou moci lidé pochutnat,“ uvedla společnost Sanatech Seed v tiskové zprávě.

Genetická úprava není jen hra

Tato rajčata jsou pomocí CRISPR upravená tak, aby měla sníženou hladinu enzymu, který rozkládá neurotransmiter GABA. Díky tomu mají rajčata přibližně pětkrát více GABA – tato látka má podle řady výzkumů zklidňující účinek na organismus; předpokládá se, že snižuje úroveň stresu a pomáhá k lepšímu spánku. Tyto výsledky jsou sice zatím diskutabilní a pro mnohé vědce i kontroverzní, ale některé náznaky účinků jsou slibné. Japonské spotřebitele ale tato možnost zjevně zaujala.

CRISPR urychluje změny, které by přírodě trvaly stovky nebo tisíce let. Tato biotechnologie umí jako nůžky vystřihnout z DNA nějakou její část, odstranit ji, anebo dokonce nahradit jinou sekvencí genetické informace.

Změnou genů prošla drtivá většina všech potravin, které dnes lidstvo konzumuje – například moderní banány jsou výsledkem staletí trvající hybridizace s jinými odrůdami. V průběhu takového šlechtění mění zemědělci vlastnosti podle svého přání prostřednictvím selektivního šlechtění – CRISPR dává vědcům mnohem větší kontrolu nad tím, které geny v plodině chtějí, nebo nechtějí.

V Evropské unii jsou geneticky upravené potraviny zatím zakázané, Japonsko tato rajčata ale za geneticky modifikovaná nepovažuje. K podobným změnám, které u nich vědci vyvolali, totiž může docházet i přirozeně.

Dveře otevřené genetickému inženýrství

Podle řady vědců mají geneticky upravené potraviny zásadní potenciál pro rychlou a současně kvalitní úpravu rostlin – bez jakékoliv chemie. Proto kritizují omezení Evropské unie. Britská vláda teď chce v Anglii uvolnit podmínky pro pěstování užitkových rostlin, které prošly genetickou úpravou. Změnu vládě umožnil odchod z Unie, která v této oblasti stanovila velmi přísné podmínky. Britové si od většího rozšíření těchto rostlin slibují větší výnosy, menší používání chemických přípravků v zemědělství nebo snížení emisí.

Cílená úprava genomu způsobuje méně rozsáhlé zásahy než genetická modifikace. Při změnách způsobených genetickou úpravou se používá materiál pouze jednoho genu, u genetických modifikací pak i cizí geny. V Evropské unii se ale obě metody regulují stejným způsobem, což část vědců i zemědělců kritizuje.

Nahrávám video

„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které nám poskytla příroda,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. Podle něj takové plodiny mohou pomoci v řešení problémů, jako jsou změny klimatu či pokles druhové pestrosti. Potraviny budou mít i lepší nutriční hodnoty.

Díky změnám pravidel rostliny vyvinuté za použití cílené úpravy genomu budou kontrolovány stejným způsobem, jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Změna bude platit na území Anglie, ostatní části Británie si mohou upravit legislativu samostatně.

Vědci rozhodnutí přivítali jako pozitivní krok vpřed. O přínosu genetické úpravy je přesvědčena badatelka Wendy Harwoodová ze střediska Johna Innese, jež se zabývá výzkumem rostlin a plodin. „Genetická úprava je jedna z nejzajímavějších technologií, kterou jsem v posledních letech v oblasti zkoumání plodin viděla,“ řekla agentuře AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 16 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 17 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 19 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 20 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 22 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 22 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...