V Japonsku se začala prodávat první geneticky vylepšená rajčata. Mají zbavovat stresu

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Podle informací společnosti Sanatech Seed a japonských médií je to první potravina upravená pomocí CRISPR, kterou si může volně koupit veřejnost.

Japonci chtěli původně prodávat jen rajský protlak vyrobený z takto upravených rajčat, ale zájem byl tak velký, že nakonec prodávají přímo rajčata. Výrobce zdůrazňuje, že rajčata jsou pro něj jen začátkem – v blízké budoucnosti se chystá mnoho dalších variant zeleniny a ovoce.

„Jako společnost zabývající se vývojem sazenic, která využívá technologii editace genomu, máme radost ze zájmu spotřebitelů i zemědělců. Budeme pokračovat ve vývoji odrůd, na kterých si budou moci lidé pochutnat,“ uvedla společnost Sanatech Seed v tiskové zprávě.

Genetická úprava není jen hra

Tato rajčata jsou pomocí CRISPR upravená tak, aby měla sníženou hladinu enzymu, který rozkládá neurotransmiter GABA. Díky tomu mají rajčata přibližně pětkrát více GABA – tato látka má podle řady výzkumů zklidňující účinek na organismus; předpokládá se, že snižuje úroveň stresu a pomáhá k lepšímu spánku. Tyto výsledky jsou sice zatím diskutabilní a pro mnohé vědce i kontroverzní, ale některé náznaky účinků jsou slibné. Japonské spotřebitele ale tato možnost zjevně zaujala.

CRISPR urychluje změny, které by přírodě trvaly stovky nebo tisíce let. Tato biotechnologie umí jako nůžky vystřihnout z DNA nějakou její část, odstranit ji, anebo dokonce nahradit jinou sekvencí genetické informace.

Změnou genů prošla drtivá většina všech potravin, které dnes lidstvo konzumuje – například moderní banány jsou výsledkem staletí trvající hybridizace s jinými odrůdami. V průběhu takového šlechtění mění zemědělci vlastnosti podle svého přání prostřednictvím selektivního šlechtění – CRISPR dává vědcům mnohem větší kontrolu nad tím, které geny v plodině chtějí, nebo nechtějí.

V Evropské unii jsou geneticky upravené potraviny zatím zakázané, Japonsko tato rajčata ale za geneticky modifikovaná nepovažuje. K podobným změnám, které u nich vědci vyvolali, totiž může docházet i přirozeně.

Dveře otevřené genetickému inženýrství

Podle řady vědců mají geneticky upravené potraviny zásadní potenciál pro rychlou a současně kvalitní úpravu rostlin – bez jakékoliv chemie. Proto kritizují omezení Evropské unie. Britská vláda teď chce v Anglii uvolnit podmínky pro pěstování užitkových rostlin, které prošly genetickou úpravou. Změnu vládě umožnil odchod z Unie, která v této oblasti stanovila velmi přísné podmínky. Britové si od většího rozšíření těchto rostlin slibují větší výnosy, menší používání chemických přípravků v zemědělství nebo snížení emisí.

Cílená úprava genomu způsobuje méně rozsáhlé zásahy než genetická modifikace. Při změnách způsobených genetickou úpravou se používá materiál pouze jednoho genu, u genetických modifikací pak i cizí geny. V Evropské unii se ale obě metody regulují stejným způsobem, což část vědců i zemědělců kritizuje.

6 minut
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které nám poskytla příroda,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. Podle něj takové plodiny mohou pomoci v řešení problémů, jako jsou změny klimatu či pokles druhové pestrosti. Potraviny budou mít i lepší nutriční hodnoty.

Díky změnám pravidel rostliny vyvinuté za použití cílené úpravy genomu budou kontrolovány stejným způsobem, jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Změna bude platit na území Anglie, ostatní části Británie si mohou upravit legislativu samostatně.

Vědci rozhodnutí přivítali jako pozitivní krok vpřed. O přínosu genetické úpravy je přesvědčena badatelka Wendy Harwoodová ze střediska Johna Innese, jež se zabývá výzkumem rostlin a plodin. „Genetická úprava je jedna z nejzajímavějších technologií, kterou jsem v posledních letech v oblasti zkoumání plodin viděla,“ řekla agentuře AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 1 hhodinou

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 6 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 21 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...