V Japonsku se začala prodávat první geneticky vylepšená rajčata. Mají zbavovat stresu

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Podle informací společnosti Sanatech Seed a japonských médií je to první potravina upravená pomocí CRISPR, kterou si může volně koupit veřejnost.

Japonci chtěli původně prodávat jen rajský protlak vyrobený z takto upravených rajčat, ale zájem byl tak velký, že nakonec prodávají přímo rajčata. Výrobce zdůrazňuje, že rajčata jsou pro něj jen začátkem – v blízké budoucnosti se chystá mnoho dalších variant zeleniny a ovoce.

„Jako společnost zabývající se vývojem sazenic, která využívá technologii editace genomu, máme radost ze zájmu spotřebitelů i zemědělců. Budeme pokračovat ve vývoji odrůd, na kterých si budou moci lidé pochutnat,“ uvedla společnost Sanatech Seed v tiskové zprávě.

Genetická úprava není jen hra

Tato rajčata jsou pomocí CRISPR upravená tak, aby měla sníženou hladinu enzymu, který rozkládá neurotransmiter GABA. Díky tomu mají rajčata přibližně pětkrát více GABA – tato látka má podle řady výzkumů zklidňující účinek na organismus; předpokládá se, že snižuje úroveň stresu a pomáhá k lepšímu spánku. Tyto výsledky jsou sice zatím diskutabilní a pro mnohé vědce i kontroverzní, ale některé náznaky účinků jsou slibné. Japonské spotřebitele ale tato možnost zjevně zaujala.

CRISPR urychluje změny, které by přírodě trvaly stovky nebo tisíce let. Tato biotechnologie umí jako nůžky vystřihnout z DNA nějakou její část, odstranit ji, anebo dokonce nahradit jinou sekvencí genetické informace.

Změnou genů prošla drtivá většina všech potravin, které dnes lidstvo konzumuje – například moderní banány jsou výsledkem staletí trvající hybridizace s jinými odrůdami. V průběhu takového šlechtění mění zemědělci vlastnosti podle svého přání prostřednictvím selektivního šlechtění – CRISPR dává vědcům mnohem větší kontrolu nad tím, které geny v plodině chtějí, nebo nechtějí.

V Evropské unii jsou geneticky upravené potraviny zatím zakázané, Japonsko tato rajčata ale za geneticky modifikovaná nepovažuje. K podobným změnám, které u nich vědci vyvolali, totiž může docházet i přirozeně.

Dveře otevřené genetickému inženýrství

Podle řady vědců mají geneticky upravené potraviny zásadní potenciál pro rychlou a současně kvalitní úpravu rostlin – bez jakékoliv chemie. Proto kritizují omezení Evropské unie. Britská vláda teď chce v Anglii uvolnit podmínky pro pěstování užitkových rostlin, které prošly genetickou úpravou. Změnu vládě umožnil odchod z Unie, která v této oblasti stanovila velmi přísné podmínky. Britové si od většího rozšíření těchto rostlin slibují větší výnosy, menší používání chemických přípravků v zemědělství nebo snížení emisí.

Cílená úprava genomu způsobuje méně rozsáhlé zásahy než genetická modifikace. Při změnách způsobených genetickou úpravou se používá materiál pouze jednoho genu, u genetických modifikací pak i cizí geny. V Evropské unii se ale obě metody regulují stejným způsobem, což část vědců i zemědělců kritizuje.

Nahrávám video
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které nám poskytla příroda,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. Podle něj takové plodiny mohou pomoci v řešení problémů, jako jsou změny klimatu či pokles druhové pestrosti. Potraviny budou mít i lepší nutriční hodnoty.

Díky změnám pravidel rostliny vyvinuté za použití cílené úpravy genomu budou kontrolovány stejným způsobem, jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Změna bude platit na území Anglie, ostatní části Británie si mohou upravit legislativu samostatně.

Vědci rozhodnutí přivítali jako pozitivní krok vpřed. O přínosu genetické úpravy je přesvědčena badatelka Wendy Harwoodová ze střediska Johna Innese, jež se zabývá výzkumem rostlin a plodin. „Genetická úprava je jedna z nejzajímavějších technologií, kterou jsem v posledních letech v oblasti zkoumání plodin viděla,“ řekla agentuře AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 8 mminutami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026
Načítání...