Vědci našli nejrozsáhlejší rostlinu na Zemi. Je větší než Plzeň

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Experti ze Západoaustralské univerzity na podmořskou louku narazili ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth. Zajímalo je, kolik druhů rostlin louku tvoří.

„Odpověď nás ohromila. Je to jediná rostlina,“ prohlásila vedoucí studie Jane Edgeloeová. „Jediná rostlina táhnoucí se v délce více než 180 kilometrů ve Žraločí zátoce,“ dodala.

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci použili metodu genetického testování a výhonky odebrali z řady míst po celé zátoce. Podle Edgeloeové se zkoumaná posidonia australis rovněž vyznačuje mimořádnou odolností, protože se rozrostla do míst, kde jsou velmi proměnlivé podmínky.

„Vypadá opravdu odolně, jelikož zvládá velký rozsah teplot a slanosti vody, což je pro většinu rostlin stresující,“ prohlásila další z vědkyň Elizabeth Sinclairová.

Až doposud se přitom za největší organismus světa považovala klonální kolonie topolu osikového, které se říká Pando. Roste v Utahu a měří asi 43 hektarů – tedy necelého půl kilometru čtverečního. 

Tajemství obrů

Bioložka Elizabeth Sinclairová, která organismus studovala, uvedla, že kromě obrovské velikosti je rostlina jedinečná tím, že má dvakrát více chromozomů než její oceánské příbuzné, což znamená, že je takzvaně polyploidní.

„Ke zdvojení celého genomu prostřednictvím polyploidie – zdvojnásobení počtu chromozomů – dochází při křížení diploidních rodičovských rostlin. Nový semenáč obsahuje 100 procent genomu od každého z rodičů, místo obvyklých 50 procent,“ vysvětlila bioložka. „Polyploidní rostliny se často vyskytují na místech s extrémními podmínkami prostředí, často jsou sterilní, ale mohou pokračovat v růstu, pokud je necháme v klidu – a právě to se podařilo této obří mořské trávě. Dokonce i bez úspěšného kvetení a produkce semen se zdá být opravdu odolná, protože zažívá širokou škálu teplot a slanosti plus extrémně vysoké světelné podmínky, což by dohromady pro většinu rostlin bylo obvykle velmi stresující.“

Vědci teď v Žraločí zátoce uspořádali řadu experimentů, aby pochopili, jak tato rostlina přežívá a prospívá v tak proměnlivých podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 14 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...