Vědci našli nejrozsáhlejší rostlinu na Zemi. Je větší než Plzeň

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Experti ze Západoaustralské univerzity na podmořskou louku narazili ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth. Zajímalo je, kolik druhů rostlin louku tvoří.

„Odpověď nás ohromila. Je to jediná rostlina,“ prohlásila vedoucí studie Jane Edgeloeová. „Jediná rostlina táhnoucí se v délce více než 180 kilometrů ve Žraločí zátoce,“ dodala.

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci použili metodu genetického testování a výhonky odebrali z řady míst po celé zátoce. Podle Edgeloeové se zkoumaná posidonia australis rovněž vyznačuje mimořádnou odolností, protože se rozrostla do míst, kde jsou velmi proměnlivé podmínky.

„Vypadá opravdu odolně, jelikož zvládá velký rozsah teplot a slanosti vody, což je pro většinu rostlin stresující,“ prohlásila další z vědkyň Elizabeth Sinclairová.

Až doposud se přitom za největší organismus světa považovala klonální kolonie topolu osikového, které se říká Pando. Roste v Utahu a měří asi 43 hektarů – tedy necelého půl kilometru čtverečního. 

Tajemství obrů

Bioložka Elizabeth Sinclairová, která organismus studovala, uvedla, že kromě obrovské velikosti je rostlina jedinečná tím, že má dvakrát více chromozomů než její oceánské příbuzné, což znamená, že je takzvaně polyploidní.

„Ke zdvojení celého genomu prostřednictvím polyploidie – zdvojnásobení počtu chromozomů – dochází při křížení diploidních rodičovských rostlin. Nový semenáč obsahuje 100 procent genomu od každého z rodičů, místo obvyklých 50 procent,“ vysvětlila bioložka. „Polyploidní rostliny se často vyskytují na místech s extrémními podmínkami prostředí, často jsou sterilní, ale mohou pokračovat v růstu, pokud je necháme v klidu – a právě to se podařilo této obří mořské trávě. Dokonce i bez úspěšného kvetení a produkce semen se zdá být opravdu odolná, protože zažívá širokou škálu teplot a slanosti plus extrémně vysoké světelné podmínky, což by dohromady pro většinu rostlin bylo obvykle velmi stresující.“

Vědci teď v Žraločí zátoce uspořádali řadu experimentů, aby pochopili, jak tato rostlina přežívá a prospívá v tak proměnlivých podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 9 mminutami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 57 mminutami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.