Vědci našli nejrozsáhlejší rostlinu na Zemi. Je větší než Plzeň

Louka mořské trávy, zaujímající plochu 200 kilometrů čtverečních u západního pobřeží Austrálie, je ve skutečnosti jediná rostlina, která se rozrostla z jednoho semene v průběhu asi 4500 let. Vědci, kteří mořskou trávu z rodu posidonie zkoumali, ji označili za nejrozsáhlejší rostlinu na světě.

Experti ze Západoaustralské univerzity na podmořskou louku narazili ve Žraločí zátoce asi 800 kilometrů severně od australského města Perth. Zajímalo je, kolik druhů rostlin louku tvoří.

„Odpověď nás ohromila. Je to jediná rostlina,“ prohlásila vedoucí studie Jane Edgeloeová. „Jediná rostlina táhnoucí se v délce více než 180 kilometrů ve Žraločí zátoce,“ dodala.

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci použili metodu genetického testování a výhonky odebrali z řady míst po celé zátoce. Podle Edgeloeové se zkoumaná posidonia australis rovněž vyznačuje mimořádnou odolností, protože se rozrostla do míst, kde jsou velmi proměnlivé podmínky.

„Vypadá opravdu odolně, jelikož zvládá velký rozsah teplot a slanosti vody, což je pro většinu rostlin stresující,“ prohlásila další z vědkyň Elizabeth Sinclairová.

Až doposud se přitom za největší organismus světa považovala klonální kolonie topolu osikového, které se říká Pando. Roste v Utahu a měří asi 43 hektarů – tedy necelého půl kilometru čtverečního. 

Tajemství obrů

Bioložka Elizabeth Sinclairová, která organismus studovala, uvedla, že kromě obrovské velikosti je rostlina jedinečná tím, že má dvakrát více chromozomů než její oceánské příbuzné, což znamená, že je takzvaně polyploidní.

„Ke zdvojení celého genomu prostřednictvím polyploidie – zdvojnásobení počtu chromozomů – dochází při křížení diploidních rodičovských rostlin. Nový semenáč obsahuje 100 procent genomu od každého z rodičů, místo obvyklých 50 procent,“ vysvětlila bioložka. „Polyploidní rostliny se často vyskytují na místech s extrémními podmínkami prostředí, často jsou sterilní, ale mohou pokračovat v růstu, pokud je necháme v klidu – a právě to se podařilo této obří mořské trávě. Dokonce i bez úspěšného kvetení a produkce semen se zdá být opravdu odolná, protože zažívá širokou škálu teplot a slanosti plus extrémně vysoké světelné podmínky, což by dohromady pro většinu rostlin bylo obvykle velmi stresující.“

Vědci teď v Žraločí zátoce uspořádali řadu experimentů, aby pochopili, jak tato rostlina přežívá a prospívá v tak proměnlivých podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 15 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...