Tokijská univerzita si připomíná výročí sta let Mendelovy révy. Japonští botanici ji získali v Brně za to, že ocenili význam objevů zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Brněnská réva časem odumřela, ale díky pomoci od Japonců se vrátila. K výrobě vína však bobule vhodné nejsou.
Mendelova réva v botanické zahradě Tokijské univerzity symbolizuje úctu k práci přírodovědce a zakladatele genetiky. „Japonští vědci pochopili, že objev Mendelových zákonů byl naprosto jedinečný. Začali s nimi pracovat už v roce 1902, roku 1918 tady založili první genetickou laboratoř,“ vysvětluje historii japonské genetiky emeritní profesor Tokijské univerzity a bývalý předseda Mendelovy společnosti v Japonsku Tošijuki Nagata.
Moravský přírodovědec německého původu se proslavil křížením hrachu, ale v průběhu svého života pracoval i s jinými rostlinami. Smysl Mendelovy práce ocenili Japonci jako jedni z prvních.
Založili Mendelovu společnost a přispěli na jeho sochu v Brně, za to dostali výhonek révy. Zatímco v Brně časem zanikla, v Japonsku se jí dařilo. „Na Moravě byli nejdřív překvapeni, že se v Japonsku réva udržela. Tak jsme ji nařezali, zabalili a poslali zpátky domů. Zakořenila až na druhý pokus,“ popisuje profesor Nagata.
Koišikawa je nejstarší botanickou zahradou v Japonsku, vznikla v roce 1964 a má na kontě mnoho významných botanických objevů.
Nejistý původ révy
V Brně jsou aktuálně tři keře Mendelovy révy. V areálu Botanické zahrady Mendelovy univerzity rostou od devadesátých let, kdy se do ní díky řízkům révy od Japonců vrátila. „Pro nás je to takový fyzický symbol Gregora Johanna Mendela, který má samozřejmě velký vztah k Brnu, ke genetice a samozřejmě i k rostlinám,“ líčí ředitel Botanické zahrady a arboreta Michal Pavlík.
Réva je v současnosti ve stavu pučení. Bobule u ní dozrají až v létě, víno z nich ale nevyrábí. Pro Mendelovu révu neznámé odrůdy totiž nejsou v zahradě ideální podmínky. „Není jednoduché přesně říct nějakou odrůdu, je možné, že to byl nějaký semenáč, který Mendel na svých toulkách po Itálii někde sebral,“ komentuje Pavlík. „Samozřejmě když dojde svačina, tak si občas jdeme i zobnout,“ dodává.
Ani v Koišikawě se z Mendelovy révy víno nedělá. Zahrada teď hýčká jiný český příspěvek – sakuru zasazenou za českého předsednictví v Evropské unii jako symbolické gesto na podporu Ukrajiny.
