Gregor Mendel

Rukopis nazvaný Pokusy s rostlinnými hybridy, který sepsal Gregor Johann Mendel v roce 1865, by mohl být zapsaný do registru, který je součástí programu Paměť světa UNESCO. Dvanáctistránkový svazek, v němž zaznamenal výsledky svých pokusů s hrachem a stanovil zákony dědičnosti, nominuje příští rok na zařazení Národní komitét. Příprava dokumentace trvala pět let, řekl na tiskové konferenci ředitel organizace Společně Jakub Carda.

Zesnulý spisovatel Milan Kundera by mohl získat čestné místo na brněnském ústředním hřbitově. Na tuto možnost se ve čtvrtek magistrátních úředníků dotázala vdova Věra Kunderová. Mezitím se s literátem lidé loučí už třetím dnem na zřízeném pietním místě v Moravské zemské knihovně.

Tokijská univerzita si připomíná výročí sta let Mendelovy révy. Japonští botanici ji získali v Brně za to, že ocenili význam objevů zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Brněnská réva časem odumřela, ale díky pomoci od Japonců se vrátila. K výrobě vína však bobule vhodné nejsou.

Brno prověřuje tři varianty pro Divadlo Bolka Polívky, které nemůže hrát v městském objektu kvůli narušené statice. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) na zastupitelstvu řekla, že jednou z možností je přesun divadla do Bílého domu do Sálu Břetislava Bakaly, který je dlouhodobě uzavřený. Další možností je rychlé zajištění prostor, kde Polívkovo divadlo nyní působí. Poslední variantou je souběžné působení v divadle Reduta spolu s Národním divadlem Brno, které je však proti stejně jako opoziční zastupitelé. Příští sezona bude pro Polívkovo divadlo jubilejní třicátá.

Brno v úterý po rok a půl trvající rekonstrukci za dvě stě milionů korun otevřelo Mendlovo náměstí. Místo je především jedním z nejvýznamnějších přestupních uzlů mezi linkami MHD. Objevila se však i kritika, lidem vadí například zábradlí, které odděluje jednotlivé zastávky. Náměstí nově zdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem.

Při příležitosti Mezinárodního dne DNA a oslav narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela otevřeli v Brně Mendelovu stezku. Má sedmnáct stanovišť, začíná na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea a končí u augustiniánské hrobky.

Návrat vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací. Zkomplikovala ho pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.

Lidé, kteří se narodili v zemích Koruny české, patřili a patří mezi ty nejvýznamnější lékaře světa. Díky jejich výzkumu a objevům se medicína úplně změnila a zachraňuje teď životy mnohem účinněji.

Cenný obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense je ozdobou nové výstavy klášterního muzea augustiniánů na Starém Brně. O malbu pečuje déle než sto let Národní galerie v Praze, vlastní ji ale řád augustiniánů, pro který obraz také původně vzniknul. V Brně zůstane přibližně dva roky jako součást oslav výročí narození Gregora Johanna Mendela a založení kláštera.

Kompletní základy skleníku, ve kterém kdysi augustinián a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty s křížením rostlin, odhalili v uplynulých třech týdnech v parčíku kláštera na Starém Brně archeologové ze společnosti Archaia. Dle vedoucí výzkumu Lenky Sedláčkové byl interiér skleníku pod povrchem překvapivě nepoškozený.

Augustiniánský řád souhlasil s exhumací ostatků Gregora Johanna Mendela a vědci v Brně teď budou zkoumat jeho DNA. Od narození zakladatele genetiky uplyne příští rok v červenci 200 let.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl ve čtvrtek po návratu z expedice. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Brněnští vědci odletěli do Antarktidy loni v prosinci, domů se vrátili minulý týden.

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

Návrat vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy se kvůli koronavirovým opatřením komplikuje. Nyní jsou na lodi směřující do Chile, tam ale nejspíš budou muset do dvoutýdenní karantény. Popsal to vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Účastníci expedice jsou podle něj v pořádku.

Vědci z Masarykovy univerzity budou letos v Antarktidě sledovat dopady klimatické změny na ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. Na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse odjede příští pátek z Česka devítičlenná výprava. Koncem ledna pak vyrazí další šestičlenná expedice na Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy, kde bude sbírat vzorky pro další výzkum.

Gregora Johanna Mendela s názvem Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865. Jde o výjimečný dokument, precizní vědeckou práci představující počátky vědního oboru genetika. Stejně tak se v pátek otevře nové Muzeum starobrněnského opatství, kde Mendel žil a pracoval.