Čeští vědci se o měsíc později vrátili z Antarktidy. Uvízli tam kvůli pandemii, teď jsou v karanténě

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

Vědci měli původně odplouvat z Antarktidy v polovině března. „Cestu domů jim zkomplikovala závada na lodi chilského námořnictva, která je vyzvedla na ostrově Jamese Rosse až 21. března,“ uvedla Wiesnerová. Další komplikace nastaly kvůli koronaviru, vlivem kterého ustala letecká doprava z Chile. Do Evropy se tak expedice dostala díky repatriačnímu letu Francie až 30. dubna.

O zajištění návratu expedice se podle Wiesnerové kromě ministerstva zahraničí a českého velvyslanectví v Chile zasadili také vedoucí tuzemského antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt a manažer programu Pavel Kapler.

„Zdržení odjezdu výpravy z ostrova o několik dní není nic neobvyklého, častým důvodem je nepříznivé počasí. Mnohem větší komplikací byla aktuální pandemie, kdy se každý den měnily podmínky ať už v dopravě, nebo ohledně karantény. Dokud kolegové nenasedli do francouzského letadla, neměli jsme v podstatě žádnou jistotu, kdy se dostanou domů,“ uvedl Nývlt.

Výjimečná expedice

Expedice odjela z České republiky 17. ledna na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Cílem bylo zajistit data například pro dlouhodobé sledování dopadů klimatické změny na antarktické ledovce, vodní toky či půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. I díky příznivému počasí se skupině podařilo splnit všechny plánované úkoly, sdělila Wiesnerová.

Na Antarktidě letos byli i další odborníci z univerzity. Česko-portugalská expedice navštívila koncem ledna Nelsonův ostrov, kde stahovala data z tamní meteostanice, sbírala vzorky mechů, řas či bezobratlých živočichů pro další výzkum. „Výprava provedla také údržbu provizorní stanice, která by měla v příštích letech projít rekonstrukcí a stát se druhou stálou základnou českých vědců na tomto kontinentu,“ řekla Wiesnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 1 hhodinou

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled