Čeští vědci se o měsíc později vrátili z Antarktidy. Uvízli tam kvůli pandemii, teď jsou v karanténě

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

Vědci měli původně odplouvat z Antarktidy v polovině března. „Cestu domů jim zkomplikovala závada na lodi chilského námořnictva, která je vyzvedla na ostrově Jamese Rosse až 21. března,“ uvedla Wiesnerová. Další komplikace nastaly kvůli koronaviru, vlivem kterého ustala letecká doprava z Chile. Do Evropy se tak expedice dostala díky repatriačnímu letu Francie až 30. dubna.

O zajištění návratu expedice se podle Wiesnerové kromě ministerstva zahraničí a českého velvyslanectví v Chile zasadili také vedoucí tuzemského antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt a manažer programu Pavel Kapler.

„Zdržení odjezdu výpravy z ostrova o několik dní není nic neobvyklého, častým důvodem je nepříznivé počasí. Mnohem větší komplikací byla aktuální pandemie, kdy se každý den měnily podmínky ať už v dopravě, nebo ohledně karantény. Dokud kolegové nenasedli do francouzského letadla, neměli jsme v podstatě žádnou jistotu, kdy se dostanou domů,“ uvedl Nývlt.

Výjimečná expedice

Expedice odjela z České republiky 17. ledna na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Cílem bylo zajistit data například pro dlouhodobé sledování dopadů klimatické změny na antarktické ledovce, vodní toky či půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. I díky příznivému počasí se skupině podařilo splnit všechny plánované úkoly, sdělila Wiesnerová.

Na Antarktidě letos byli i další odborníci z univerzity. Česko-portugalská expedice navštívila koncem ledna Nelsonův ostrov, kde stahovala data z tamní meteostanice, sbírala vzorky mechů, řas či bezobratlých živočichů pro další výzkum. „Výprava provedla také údržbu provizorní stanice, která by měla v příštích letech projít rekonstrukcí a stát se druhou stálou základnou českých vědců na tomto kontinentu,“ řekla Wiesnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...