Čeští vědci se o měsíc později vrátili z Antarktidy. Uvízli tam kvůli pandemii, teď jsou v karanténě

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

Vědci měli původně odplouvat z Antarktidy v polovině března. „Cestu domů jim zkomplikovala závada na lodi chilského námořnictva, která je vyzvedla na ostrově Jamese Rosse až 21. března,“ uvedla Wiesnerová. Další komplikace nastaly kvůli koronaviru, vlivem kterého ustala letecká doprava z Chile. Do Evropy se tak expedice dostala díky repatriačnímu letu Francie až 30. dubna.

O zajištění návratu expedice se podle Wiesnerové kromě ministerstva zahraničí a českého velvyslanectví v Chile zasadili také vedoucí tuzemského antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt a manažer programu Pavel Kapler.

„Zdržení odjezdu výpravy z ostrova o několik dní není nic neobvyklého, častým důvodem je nepříznivé počasí. Mnohem větší komplikací byla aktuální pandemie, kdy se každý den měnily podmínky ať už v dopravě, nebo ohledně karantény. Dokud kolegové nenasedli do francouzského letadla, neměli jsme v podstatě žádnou jistotu, kdy se dostanou domů,“ uvedl Nývlt.

Výjimečná expedice

Expedice odjela z České republiky 17. ledna na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Cílem bylo zajistit data například pro dlouhodobé sledování dopadů klimatické změny na antarktické ledovce, vodní toky či půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. I díky příznivému počasí se skupině podařilo splnit všechny plánované úkoly, sdělila Wiesnerová.

Na Antarktidě letos byli i další odborníci z univerzity. Česko-portugalská expedice navštívila koncem ledna Nelsonův ostrov, kde stahovala data z tamní meteostanice, sbírala vzorky mechů, řas či bezobratlých živočichů pro další výzkum. „Výprava provedla také údržbu provizorní stanice, která by měla v příštích letech projít rekonstrukcí a stát se druhou stálou základnou českých vědců na tomto kontinentu,“ řekla Wiesnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...