Při příležitosti Mezinárodního dne DNA a oslav narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela otevřeli v Brně Mendelovu stezku. Má sedmnáct stanovišť, začíná na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea a končí u augustiniánské hrobky.
V Brně otevřeli Mendelovu stezku. Vede z Biskupského dvora až k augustiniánské hrobce
Události v regionech - V Brně otevřeli Mendelovu stezku (zdroj: ČT24)
Na stanovištích Mendelovy stezky se nacházejí ve volném prostranství cedule. „Cílem je představit nejen osobnost Mendela a jeho dílo, ale i město Brno, kde prožil většinu života. Byl tady od svých 21 let až do své smrti v roce 1884,“ řekl ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
„První stanoviště je symbolicky na Biskupském dvoře, protože zde v roce 1865 na půdě Hospodářské společnosti poprvé Mendel předvedl výsledky svých pokusů s hybridy rostlin,“ vysvětlila vedoucí komunikace a marketingu Moravského zemského muzea Barbora Onderková.
Mendelova stezka Brnem
„Mezi další zastavení patří místa, kde pracoval, kam docházel za svými zájmy. Jako Dietrichsteinský palác, Divadlo Reduta, ale i dnešní Ústavní soud nebo Česká národní banka, dříve hypoteční banka, kde byl Mendel ředitelem,“ vyjmenoval ředitel muzea. Sedmnáctým místem je augustiniánská hrobka, místo Mendelova posledního odpočinku.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS), který se slavnostního otevření stezky účastnil, zdůraznil, že Mendel nebyl známý jen v Brně, na Moravě a v České republice, ale po celém světě. „Johann Gregor Mendel je osobnost světového formátu. Vědec, který založil přímo jeden samostatný vědecký obor. Takových osobností nemáme mnoho a já si myslím, že u příležitosti dvoustého výročí jeho narození je zapotřebí si ho opravdu připomenout v celé šíři,“ řekl.
Primátorka Markéta Vaňková (ODS) připomněla, že se letos u příležitosti Mendelova jubilea bude ve městě konat řada akcí. Otevření stezky je jednou z nich. „Jsem velmi ráda, že stezka vznikla, není to jednorázová akce, roky bude sloužit všem návštěvníkům města k tomu, aby si připomněli tuto významnou osobnost Brna,“ dodala.
Narodil se v Hynčicích 20. července 1822 do rodiny drobných zemědělců. Původně se jmenoval Johann Mendel. Ve svých devatenácti letech ale vstoupil do augustiniánského kláštera a přijal jméno Gregor. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze řádu augustiniánů.
Mezi lety 1851 až 1853 studoval na vídeňské univerzitě. Tam také navštěvoval přednášky rakouského fyzika a matematika Christiana Dopplera a také Franze Ungera, který byl významným paleontologem a botanikem.
Následující rok pak začal v opatství na tamní zahradě provádět pokusy s hybridizací hrachu. Ty ukončil v roce 1863 a za dva roky začal na stejné téma přednášet. Po jejich skončení se také začal věnovat meteorologii a včelaření. Umřel 6. ledna 1884 v brněnském klášteře. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček. Jeho práce byla objevena až o šestnáct let později.
G.J.Mendel