Brněnské Mendlovo náměstí je opravené, zdobí ho bronzový monument Hrachovina

Brno v úterý po rok a půl trvající rekonstrukci za dvě stě milionů korun otevřelo Mendlovo náměstí. Místo je především jedním z nejvýznamnějších přestupních uzlů mezi linkami MHD. Objevila se však i kritika, lidem vadí například zábradlí, které odděluje jednotlivé zastávky. Náměstí nově zdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka s názvem Hrachovina. Odkazuje na vědce Gregora Johanna Mendela, který působil ve zdejším augustiniánském klášteře na Starém Brně a je považován za zakladatele genetiky i na základě svých pokusů s hrachem.

Ještě před otevřením ale podoba rekonstrukce čelila kritice minimálně v internetových diskusích, a to především kvůli 50 metrů dlouhému zábradlí, které odděluje tramvajovou a trolejbusovou zastávku. Dělníci ho montovali minulý týden na poslední chvíli a rozebírali už položenou dlažbu. Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek ale sdělil, že město usiluje o to, aby bylo na dvou místech zábradlí přerušeno a dalo se jím procházet.

Cestující, kteří nyní přestupují z tramvaje linky 1 na trolejbusové linky 25 a 26 či opačně, musejí přecházet na jediném místě a při rychlém přestupu musejí často ujít výrazně delší cestu, přičemž by jen stačilo přeběhnout vozovku trolejbusové zastávky, která slouží pouze MHD.

Zábradlí si podle Poňuchálka vynutil Drážní úřad a policie, argumentují bezpečností chodců. „Zábradlí na tomto místě nepovažujeme za účelné a vhodné, chtěli jsme, aby bylo průchozí,“ řekl dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna (DPMB) Jan Seitl.

Nelíbí se ani architektům, kteří podobu náměstí navrhli. „Výsledek je tragédie. Zábradlí tam jednoznačně nemá být. Nevím, proč to jinde jde, a tady ne,“ uvedl Ondřej Chybík z architektonického studia Chybík + Krištof pro MF Dnes.

Zábradlí město odstraní i na nádraží

„My jsme tam zábradlí nechtěli, ale ustoupili jsme požadavkům policie a Drážního úřadu. Jednáme s nimi o tom, aby tam vznikly dva průchody, ale zatím nemáme žádné výsledky. Pokud bychom se nedohodli, budeme hledat jiné cesty, jak mezery v zábradlí udělat,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Situace je podobná jako u hlavního nádraží, kde je zábradlí přes pět let také na požadavek policie, lidé místo nejkratší cesty do nádraží haly chodí tramvajovými kolejemi a vozovkou. Letos na jaře se chystá město zábradlí odstranit.

Na České, která je také významným uzlem MHD, přitom funguje přestupní místo bez jediného zábradlí. Starosta městské části Židenice Petr Kunc (Hlas pro Židenice) k tomu podle ČTK ironicky poznamenal, že si říkal, „že by bylo fajn, kdyby město Brno také věnovalo pozornost přestupnímu uzlu na Staré osadě a rekonstruovalo jej. Už si to neříkám.“

Pozitiva i negativa

Práce měly být dokončené už loni v létě. Zpoždění nakonec zapříčinilo hlavně zpoždění dovozu materiálu, například červená žula použitá na dlažbu měla být původně z Ukrajiny. Nakonec stavební firma čekala kvůli válce na dodávku ze Švédska.

Rekonstrukce Mendlova náměstí přinesla i další dopravní problémy. Zatímco dříve všechny linky od Výstaviště přijížděly po Hlinkách, kam nesměla auta, nyní přijíždějí v hlavním dopravním proudu po Veletržní ulici. Už během rekonstrukce se stávalo, že vozidla MHD uvázla v koloně a čekala na dvě až tři zelené, než se dostala k zastávce, takže ztrácela několik minut.

Díky trolejbusové zastávce se situace částečně zlepšila, ne však pro autobusovou linku 44, která stojí až před Albertem a přestup z ní je složitější než dříve. Kvůli tomu nyní prochází schvalováním trvalá změna dopravního značení. „Ve Veletržní ulici bychom měli mít samostatný bus pruh,“ řekl Seitl.

Cílem rekonstrukce bylo zjednodušení přestupních vazeb. „Přestavba přinesla zlepšení komfortu zastávek MHD. Zejména z pohledu bezbariérovosti, ale také kapacity jednotlivých zastávkových hran a směrovému umístění jednotlivých zastávek,“ uvedl Poňuchálek.

Počet zastávek se snížil z deseti o jednu, některé přestupy jsou jednodušší, některé komplikovanější. Zejména od autobusu linky 44, kde cestující musejí čekat, až jim padne na přechodu zelená. Dříve cestující přes žádnou světelnou křižovatku chodit nemuseli.

Kritiku už dříve sklidily nové přístřešky, které mají podobu hranaté stříšky na středovém sloupku bez stěn a které příliš nechrání před deštěm a vůbec ne před větrem. Podle Poňuchálka byly kompromisem mezi samosprávou, architekty a projektanty.

Náměstí zdobí klíčící hrách

V úterý byl na náměstí odhalen monument Hrachovina. Dílo představuje klíčení hrachu. Monument stál 24,5 milionu korun, přičemž město získalo příspěvek od kraje i dalších dárců, samo poskytlo deset milionů.

Gargulákův návrh vybrala porota v mezinárodní soutěži. „Naším cílem bylo dát budoucím generacím trvalou připomínku této významné osobnosti velmi originálním způsobem,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Společně Jakub Carda. Gargulák začal pracovat na díle z bronzu před rokem.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 17 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...