„Jsou na lodi a nevíme, co bude dál.“ Návrat moravských vědců z Antarktidy se kvůli koronaviru komplikuje

Návrat vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy se kvůli koronavirovým opatřením komplikuje. Nyní jsou na lodi směřující do Chile, tam ale nejspíš budou muset do dvoutýdenní karantény. Popsal to vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Účastníci expedice jsou podle něj v pořádku.

Expedice je na chilské lodi Aquiles, do přístavu Punta Arenas by měla připlout 8. dubna. Následně 15. dubna měli čeští vědci letět zpět do Evropy. V Punta Arenas ale podle Nývlta vyhlásili karanténu. Není proto jasné, zda bude moci loď do přístavu vplout, nebo zda bude muset pokračovat dál až do svého mateřského přístavu. I tam by zřejmě polárníci skončili ve čtrnáctidenní karanténě. „Jsou na lodi a nevíme, co bude dál, řešíme to s naším velvyslancem i s admiralitou,“ uvedl Nývlt.

Podle něj je ale stejně nejistý let, kterým se měli badatelé vrátit. Je možné, že jej aerolinky zruší, jak se to nyní děje. Přiletět do vlasti by pak mohli teoreticky na začátku května. Otázkou je podle Nývlta to, jestli v té době nějaké linky z Jižní Ameriky do Evropy ještě budou fungovat.

„S našimi lidmi jsme v pravidelném kontaktu, jsou v pořádku, na lodi žádný COVID-19 není. Lékař je vyšetřil při vstupu na loď a samozřejmě podává informace úřadům v Chile,“ uvedl Nývlt.

Série problémů a komplikací

Vědci přitom mohli být už doma, původně totiž měli odplouvat v polovině března. Loď ale kvůli poruše podle Nývlta vyrazila o 14 dní později. Kvůli nefunkční lodi se ostatně zpozdil i jejich odjezd z Brna, a to o necelý týden.

Devítičlenná výprava vyrazila z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v pátek 17. ledna. Vědci při expedici například měřili hmotu na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou.

V Antarktidě letos byla i druhá, kratší expedice Masarykovy univerzity, a to na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Vědci z této expedice už jsou asi pět týdnů doma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 7 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 7 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...