„Jsou na lodi a nevíme, co bude dál.“ Návrat moravských vědců z Antarktidy se kvůli koronaviru komplikuje

Návrat vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy se kvůli koronavirovým opatřením komplikuje. Nyní jsou na lodi směřující do Chile, tam ale nejspíš budou muset do dvoutýdenní karantény. Popsal to vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Účastníci expedice jsou podle něj v pořádku.

Expedice je na chilské lodi Aquiles, do přístavu Punta Arenas by měla připlout 8. dubna. Následně 15. dubna měli čeští vědci letět zpět do Evropy. V Punta Arenas ale podle Nývlta vyhlásili karanténu. Není proto jasné, zda bude moci loď do přístavu vplout, nebo zda bude muset pokračovat dál až do svého mateřského přístavu. I tam by zřejmě polárníci skončili ve čtrnáctidenní karanténě. „Jsou na lodi a nevíme, co bude dál, řešíme to s naším velvyslancem i s admiralitou,“ uvedl Nývlt.

Podle něj je ale stejně nejistý let, kterým se měli badatelé vrátit. Je možné, že jej aerolinky zruší, jak se to nyní děje. Přiletět do vlasti by pak mohli teoreticky na začátku května. Otázkou je podle Nývlta to, jestli v té době nějaké linky z Jižní Ameriky do Evropy ještě budou fungovat.

„S našimi lidmi jsme v pravidelném kontaktu, jsou v pořádku, na lodi žádný COVID-19 není. Lékař je vyšetřil při vstupu na loď a samozřejmě podává informace úřadům v Chile,“ uvedl Nývlt.

Série problémů a komplikací

Vědci přitom mohli být už doma, původně totiž měli odplouvat v polovině března. Loď ale kvůli poruše podle Nývlta vyrazila o 14 dní později. Kvůli nefunkční lodi se ostatně zpozdil i jejich odjezd z Brna, a to o necelý týden.

Devítičlenná výprava vyrazila z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v pátek 17. ledna. Vědci při expedici například měřili hmotu na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou.

V Antarktidě letos byla i druhá, kratší expedice Masarykovy univerzity, a to na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Vědci z této expedice už jsou asi pět týdnů doma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 16 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 17 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...