Vědci z Masarykovy univerzity budou v Antarktidě sledovat vliv klimatu na led i život

Vědci z Masarykovy univerzity budou letos v Antarktidě sledovat dopady klimatické změny na ledovce, permafrost, jezera, vodní toky, půdu a veškerý život od mikroorganismů až po nižší rostliny. Na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse odjede příští pátek z Česka devítičlenná výprava. Koncem ledna pak vyrazí další šestičlenná expedice na Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy, kde bude sbírat vzorky pro další výzkum.

Letošní expedice mají méně účastníků než v minulých letech, příčinou je dlouhodobě nevyjasněné financování Českého antarktického výzkumného programu. Obě výpravy prozatím hradí přírodovědecká fakulta, zároveň pokračují jednání s ministerstvem školství o optimálním zajištění dlouhodobého financování českých aktivit v Antarktidě. Jde o specifický výzkum, pro který se obtížně hledá vhodný dotační titul.

Devítičlenná výprava měla z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse vyrazit v neděli, nový termín je pátek 17. ledna. Důvodem je porucha lodi chilského námořnictva, která měla expedici přepravit z Punta Arenas na chilskou stanici na Antarktickém poloostrově.

Kontinuální vědecká činnost je přitom podmínkou pro udržení konzultativního členství Česka v systému Smlouvy o Antarktidě, řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Status má pouze 29 států, které tak mohou spolurozhodovat o tom, jaké aktivity je možné v Antarktidě v současnosti a v budoucnu vykonávat. 

Nahrávám video
Procházka českou stanicí JGM v Antarktidě
Zdroj: MU Brno

Expedice na ostrov Jamese Rosse pořádá univerzita téměř patnáct let. Kromě dlouhodobého sledování dopadů změn klimatu na jednotlivé složky životního prostředí čeká v tomto roce odborníky také práce na novém výzkumu.

Co se děje, když mizí led

„V rámci spolupráce s portugalským národním antarktickým programem budeme sledovat vazby mezi osídlením odledněných ploch různými mikroorganismy a rostlinami a ústupem ledovců, a to v řádech tisíciletí, ale i jednotlivých let. Tento výzkum se zaměřuje na celou oblast Antarktického poloostrova a my jej kompletně zajišťujeme na východním pobřeží,“ uvedl Nývlt.

Podobně jako v předchozích letech se vědci na Mendelovu stanici dostanou z Punta Arenas přes stanici Bernardo O'Higgins na Antarktickém poloostrově. „První část cesty absolvujeme na lodi chilského námořnictva a následně nás vrtulníky chilského letectva dopraví na základnu,“ dodal vedoucí letošní expedice Kamil Láska.

Druhým rokem usiluje univerzita o rozšíření antarktického výzkumného programu na Nelsonův ostrov. Mezinárodní výprava pod vedením Pavla Kaplera tam letos vyrazí koncem ledna. Jejími členy budou tři dobrovolníci z Českého antarktického nadačního fondu, který vlastní tamní infrastrukturu, a dva portugalští vědci. Expedice se zaměří na výzkum místní živé přírody, na technické zajištění dlouhodobého sledování klimatu a sběr vzorků pro kolegy z různých výzkumných institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...