Návrat vědecké expedice Masarykovy univerzity z Antarktidy byl letos náročnou, ale rychlou logistickou operací. Zkomplikovala ho pandemie koronaviru a částečně i válka na Ukrajině. I přes vynucené změny v logistice se nakonec podařilo dostat všechny členy výpravy zpět do Evropy během čtyř dnů.
Návrat vědců z Antarktidy do Brna zkomplikovala pandemie i válka na Ukrajině
Stanici Johanna Gregora Mendela má univerzita patnáct let na Ostrově Jamese Rosse. Hlavním cílem expedice bylo pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů tamních ledovců, věčně zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.
Zoologické výzkumy se týkaly především tučňáků a mořských savců (tuleňů, lachtanů, rypoušů). „Nově jsme úspěšně zahájili pětiletý projekt JUNIOR STAR, zaměřený na studium dlouhodobé změny trvale zmrzlé půdy v oblasti Antarktického poloostrova. Další novinkou bylo posílení výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech s využitím přístroje Entrant,“ popsal vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček.
„Odledněná plocha je ideálním hřištěm pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let,“ řekl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
Díky dobrému počasí mohli vědci snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy. „Podařilo se nafotit dvanáct kilometrů čtverečních v okolí stanice,“ popsala členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu.
Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ dodal Hrbáček.
Návrat nešel podle plánu
Letošní expedice trvala 83 dní, což je déle než obvykle. „Loď chilského námořnictva, která měla výpravu vyzvedávat, kvůli covidu v posádce nevyplula, a celou logistiku tak bylo potřeba okamžitě přeplánovat,“ vysvětlil Nývlt.
Vojenské námořnictvo Chile nakonec zajistilo náhradní plavidlo pro přibližně dvousetkilometrový přesun expedice z Ostrova Jamese Rosse na Ostrov krále Jiřího. O ubytování se postaral antarktický program Uruguaye.
„Za normálních okolností bychom se o pomoc s ubytováním pravděpodobně obrátili na ruskou stanici Bellingshausen, která stojí nejblíže přístavu i letiště, avšak s ohledem na světovou situaci jsme byli velice rádi, že nám pomohla Uruguay,“ popsal Nývtl.
Kdyby celý svět fungoval tak skvěle…
Překonání Drakeova průlivu umožnil turecký antarktický program. „Naštěstí všechny improvizované změny přesunu proběhly na výbornou, a tak se letošní výprava může pochlubit jedním z nejrychlejších návratových časů,“ řekl Filip Hrbáček.
„Pokud by celý svět fungoval tak skvěle, jako mezinárodní spolupráce v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ poznamenal manažer Českého antaritického výzkumného programu Pavel Kapler.
Expedice, která se vypravila na Antarktidu, byla mezinárodní. Kromě expertů z Masarykovy univerzity se jí zúčastnil také doktorand z University of Leeds, dva zástupce vyslala na Antarktidu také Univerzita Karlova.
Testováno v Antarktidě
V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou byly na expedici testovány také výrobky pro komerční využití (outdoorové bundy a systém pro zpevnění štěrkových povrchů), které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.
Česká vědecká stanice J. G. Mendela, jejímž vlastníkem a provozovatelem je Masarykova univerzita, byla dostavěna 4. března 2006. Do užívání pak byla vědcům předána 22. února 2007. Náklady na její vybudování činily přibližně 60 milionů korun. Odborníkům z Masarykovy univerzity, ale i z dalších českých a zahraničních institucí, má sloužit příštích 30 let.
Vybudováním této unikátní výzkumné infrastruktury se Česká republika zařadila mezi tři desítky států světa, jejichž národní vědecké programy se podílejí na výzkumu ledového kontinentu.