Brněnská vědecká expedice vyrazila do Antarktidy. Bude zkoumat půdu, klima či stres

Nahrávám video
Odjezd české expedice na Antarktidu
Zdroj: ČT24

Vědci z Masarykovy univerzity vyrazili na další výpravu do Antarktidy, kde plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů. Brněnské zástupce v šestnáctičlenné výpravě doplní také odborníci z Leedsu a Univerzity Karlovy v Praze. V polárních podmínkách budou také testovat nové bundy a zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu.

Skupina vyrazila z Brna nejprve autobusem do Vídně, odkud odletí do Chile. Později, po absolvování karantény, bude pokračovat až na základnu Johanna Gregora Mendela.

S letošní výpravou začíná nový výzkum Junior Star. „Jde o pětiletý projekt, který je detailnější a komplexnější. Počítáme se zahrnutím lokalit z jiných částí Antarktického poloostrova. Budeme na tom spolupracovat s kolegy ze Španělska a Portugalska, kteří mají vlastní stanice,“ nastínil vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček. Na podobné expedici byl už šestkrát, v roli lídra jede poprvé.

Vánoce v karanténě

Tým chce zároveň pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a sledování ledovců, půdy a odledněného území. Zoologické výzkumy se budou týkat především antarktických ptáků a savců. K tomu přibude studie stresu, kdy budou vědci zkoumat, jakým způsobem reaguje lidské tělo na polární podmínky.

Téměř polovinu šestnáctičlenné výpravy tvoří zástupci oboru fyzické geografie. Kromě toho s nimi jede například jeden mikrobiolog a fyziolog rostlin.

Skupinu čeká cestou několik testů. Nevyhnou se ani týdenní karanténě, Vánoce tak stráví na hotelu. „V nejhorším scénáři bude každý sám na pokoji, ale snad budeme mít možnost se sejít aspoň na společnou večeři. Uvidíme, co vyhlásí místní hygiena,“ uvedl Hrbáček. Z expedice se skupina vrátí v březnu.

Covid představuje pro polární expedice stále větší hrozbu s tím, jak se objevují stále nakažlivější varianty – kdyby se virus rozšířil v uzavřených stanicích, mělo by to na obyvatele dramatický dopad. Přestože některá místa v Antarktidě už covid zasáhl, vědecké posty jsou zatím díky přísným opatřením v bezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 1 hhodinou

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 2 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 20 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 23 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026
Načítání...