Česká polární stanice už je v Antarktidě 10 let. Vědci tam našli plesiosaura a naměřili rekordní teploty

Desáté výročí slaví Mendelova polární stanice, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007.

Vystřídalo se v ní již devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří světově první důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. Popsal to Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, který v uplynulých letech působil jako vedoucí stanice.

10 let české polární stanice (zdroj: ČT24)

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a jak Kapler uvedl, má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. „Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze,“ uvedl Kapler.

  • Objev kosterních pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
  • Nález zkamenělin živočišných hub.
  • Objev druhohorních sépií zvaných amoniti.
  • Popsání nových druhů bakterií rodu Pseudomonas.
  • Naměření teplotního rekordu ve výši 17,8 °C.

V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několik desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.

Procházka českou stanicí JGM v Antarktidě (zdroj: MU Brno)

Česká polární základna

Základnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.

Co bude dělat česká expedice v Antarktidě? (zdroj: ČT24)

S rozšiřováním počtu lůžek se do budoucna nepočítá. „Zvyšovat počet lůžek nad aktuálních 20 zřejmě nebude s ohledem na omezené logistické možnosti třeba, ale rádi bychom v blízké budoucnosti rozšířili vědecké a technické kapacity stanice. Chtěli bychom přidat nejméně jednu další laboratoř a dílnu,“ uvedl Kapler.

Zásadní proměnou by měl projít také energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat. „Tyto změny jsou spojeny s další komplikovanou logistickou operací, která se očekává v příští sezoně. Přípravy na ni už započaly,“ řekl Kapler.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

Načítání...