Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl ve čtvrtek po návratu z expedice. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Brněnští vědci odletěli do Antarktidy loni v prosinci, domů se vrátili minulý týden.
Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. „Šlo o končící léto, teploty se pohybovaly nad nulou. Znamenalo to velké tání sněhu a úbytek ledovcové hmoty. Zaznamenali jsme i poměrně vysoké rychlosti větru a nebývalé množství prachových bouří,“ uvedl Láska.
Zmínil také, že v některých částech Antarktidy se vědci dostávají do oblastí, kde je velmi málo srážek a kde krajina spíše připomíná polární poušť. Výsledkem je vysoké množství prachových částic, které se kvůli větru dostávají do ovzduší a které následně znečišťují povrch ledovců.
Stovky vzorků čeká analýza
Hlavním letošním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů, které se vyskytují na jednom z největších odledněných území na Antarktickém poloostrově.
„Náš hlavní cíl – dostat se do Antarktidy a mít tam aspoň několik týdnů času na práci v terénu, na sběr vzorků z prostředí, které velice dobře známe, ale které se v čase vyvíjí – se nám podařilo beze zbytku naplnit,“ řekl Láska.
Vědci dovezli do Česka stovky vzorků, které budou podrobeny analýze. Jde například o stěry z tuleňů či tučňáků, ale také zhruba o deset litrů vody z tajících ledovců, které poslouží pro další analýzu prostředí, výprava přivezla i desítky kilogramů půdního substrátu. „Budeme zjišťovat jeho zrnitostní strukturu či biochemické složení,“ uvedl Láska. Doplnil, že půdní pokryv je v Antarktidě na rozdíl například od Evropy tlustý jen několik málo centimetrů.
Role Antarktidy ve změně klimatu
Základna Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova funguje od roku 2007. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, většinou od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto.
Vědecký výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a podle odborníků má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu.
