Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.
Nová mapa založená na CRISPRu spojuje každý lidský gen s jeho funkcí
V říjnu roku 1990 byl spuštěn Projekt lidského genomu – velmi ambiciózní iniciativa, která si vzala za úkol sekvenovat celý lidský genom. Trvala dlouhých třináct let a skončila úspěchem.
Na projekt nyní navázal podobně odvážný projekt, jenž dokázal tyto sekvence popsat. Vznikla tím první funkční mapa genů projevujících se v lidských buňkách. Spojit dokázala každý jednotlivý lidský gen s jeho úlohou v buňce. Výsledky obrovského výzkumu vyšly v odborném časopise Cell v polovině června.
Výzkum vedl profesor Jonathan Weissman z Massachusettského technologického institutu. Ten oznámil, že data, která jeho tým zpracoval, jsou teď k dispozici i dalším vědcům pro jejich využití.
„Myslím, že tento soubor dat umožní lidem, kteří přicházejí z jiných oblastí biologie, provádět nejrůznější analýzy, které nás ještě ani nenapadly. A najednou budou mít k dispozici přesně to, z čeho mohou čerpat,“ uvedli autoři článku.
Nová technologie
Vědci využili nový technologický přístup Perturb-seq, který umožňuje sledovat dopad zapínání nebo vypínání genů velmi jednoduše, a přitom detailně. Tuto metodu už před několika lety vyzkoušeli izraelští genetici, ale tehdy byla ještě příliš drahá, provozně náročná a nepoužitelná na větší vzorek. Před dvěma lety ji ale experti z Princetonské univerzity radikálně vylepšili, popsali to tehdy v odborném časopise Nature Biotechnology.
Velmi zjednodušeně funguje tak, že pomocí ověřených „genetických nůžek“ CRISPR zavede do buňky nějakou genetickou změnu a pak sleduje, jak na to buňka reaguje.
Když se ukázalo, že by se metoda dala použít i ve větším měřítku, vyzkoušeli si to vědci z MIT na studiích, které byly mnohem složitější než starší izraelský výzkum, ale současně rozsahem mnohem menší než mapování celého genomu.
Teprve poté, co i tento výzkum uspěl, obrátili pozornost na kompletní genom. „Výhodou Perturb-seq je, že umožňuje získat velký soubor dat nezkresleným způsobem,“ dodávají autoři s tím, že jejich výzkum má další, zatím netušené možnosti. „Nikdo úplně neví, jaké jsou hranice toho, co můžete z takového souboru dat získat. Teď je otázkou, co s ním vlastně děláte.“