Vědci našli geny, které mohou mít souvislost s úmrtností na covid

I mnoho zdravých lidí ve špičkové formě mělo velké zdravotní problémy, když se nakazili covidem. A spousta osob s rizikovými faktory zase nemoc překonala nečekaně snadno. Tým amerických vědců teď oznámil, že má zřejmě odpověď na tuto hádanku. Jmenuje se APOE.

Je to možná nejzáhadnější zvláštnost covidu: u některých se tato nemoc projevuje lehkými příznaky podobnými rýmě, u jiných se zvrtne v závažné onemocnění a může končit až smrtí. Nová práce publikovaná v časopise Nature možná vysvětluje genetické základy tohoto rozdílu.

Vědci prokázali, že myši s variantami genů, které byly dříve spojovány s Alzheimerovou chorobou, měly při nákaze covidem vyšší riziko úmrtí. A další retrospektivní analýza pak naznačila, že pacienti se stejnými genovými variantami měli vyšší pravděpodobnost úmrtí na covid v průběhu celé pandemie. Vzhledem k tomu, že tyto genové varianty mají tři procenta světové populace, mohou mít zjištění dopad na zhruba 230 milionů lidí.

„Je jasné, že věk, pohlaví a některé předpoklady, jako je cukrovka, zvyšují riziko škodlivých následků, ale tyto faktory plně nevysvětlují široké spektrum následků covidu,“ nastínil hlavní autor studie Sohail Tavazoie z Rockefellerovy univerzity. „Je to poprvé, co jsme zaznamenali tak běžnou genetickou variantu spojenou s úmrtností na covid.“

Bližší pohled na APOE

V předchozí práci Tavazoieho laboratoř studovala gen zvaný APOE, který hraje roli při metastázování rakoviny. Poté, co prokázal, že tento gen potlačuje šíření melanomu a reguluje protinádorové imunitní reakce, začal vědec se svým týmem blíže zkoumat jeho různé formy neboli alely.

Většina lidí má formu zvanou APOE3, ale asi 40 procent populace nese alespoň jednu kopii varianty APOE2 nebo APOE4. Ti s APOE2 nebo APOE4 produkují bílkoviny, které se od bílkoviny APOE3 liší o jednu nebo dvě aminokyseliny.

Může se to sice zdát jako málo, ale i jedna nebo dvě aminokyseliny znamenají rozdíl. Někdy i mezi životem a smrtí. Lidé s APOE4 jsou totiž více ohroženi Alzheimerovou chorobou a aterosklerózou. Tavazoie a Benjamin Ostendorf, postdoktorand v jeho laboratoři, prokázali, že APOE4 a APOE2 ovlivňují také imunitní odpověď proti melanomu.

O myších a virech

S postupující pandemií se oba badatelé začali zajímat o to, jestli varianty APOE mohou mít vliv i na následky covidu. „Dříve jsme se zabývali pouze neinfekčními chorobami,“ říká. „Ale co kdyby varianty APOE způsobily, že by lidé byli zranitelní i vůči infekčnímu agens, jako je SARS-CoV-2? Mohly by způsobit odlišné imunitní reakce proti viru?“ ptali se.

Aby to Tavazoie a jeho kolegové zjistili, vystavili nejprve více než tři stovky upravených myší, které nesly lidské APOE, myší verzi viru SARS-CoV-2, kterou vytvořili kolegové Hans-Heinrich Hoffmann a Charles Rice.

Zjistili, že myši s alelami APOE4 a APOE2 umíraly častěji než myši s běžnější alelou APOE3. „Ty výsledky byly překvapivé,“ říká Ostendorf. „Rozdíl v pouhé jedné nebo dvou aminokyselinách v genu APOE stačil k tomu, aby způsobil zásadní rozdíly v přežívání myší vykazujících covid.“

Myši s APOE2 a APOE4 měly také více virů replikujících se v plicích a více známek zánětu a poškození tkání. Na buněčné úrovni vědci zjistili, že APOE3 zřejmě snižuje množství viru vstupujícího do buňky, zatímco zvířata s ostatními variantami měla slabší imunitní odpověď. „Souhrnně tyto výsledky naznačují, že genotyp APOE ovlivňuje dopady covidu dvěma způsoby,“ vysvětluje Ostendorf, „a to modulací imunitní odpovědi a tím, že zabraňuje SARS-CoV-2 infikovat buňky.“

Očkování mění situaci

Laboratoř se pak zaměřila na retrospektivní studie na lidech. Při analýze třinácti tisíc pacientů z britské biobanky vědci zjistili, že jedinci se dvěma kopiemi APOE4 nebo APOE2 měli vyšší pravděpodobnost úmrtí na covid než ti se dvěma kopiemi APOE3.

Tavazoie zdůrazňuje, že neexistují žádné důkazy o tom, že by 40 procent jedinců nesoucích pouze jednu z těchto alel bylo vystaveno zvýšenému riziku. Navíc říká, že ti, kteří mají dvě alely APOE2 nebo APOE4, jsou dnes pravděpodobně ohroženi méně, než naznačují údaje.

„Očkování mění situaci,“ vysvětluje. „Údaje v britské databance Biobank pokrývají celou dobu trvání pandemie a mnoho osob, které zemřely na počátku pandemie, by pravděpodobně bylo přežilo, kdyby byly očkovány.“

„Udělali jsme první krok,“ dodává Tavazoie. „Ale aby byly tyto výsledky klinicky užitečné, bude třeba je vyhodnotit v prospektivních studiích na lidech, které budou testovat jedince na jejich genotypy APOE a zohlední dostupnost očkování, což na počátku pandemie nebylo k dispozici a zlepšilo by to výsledky u všech genotypů APOE.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 11 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 13 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 18 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 19 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 23 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...