Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Nahrávám video

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.

Moskva tvrdí, že její delegace bude ve čtvrtek v Istanbulu připravena jednat s ukrajinskou stranou. Kreml podle agentury TASS oficiální složení vyjednávacího týmu oznámil až ve středu pozdě večer. Delegaci povede už zmíněný Medinskij, její součástí budou také například náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťukov či náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele krátce po vyjádření z Kremlu uvedla, že Trump do Istanbulu rovněž nedorazí, ač to dříve zvažoval. Jeho přítomnost přitom dříve žádal sám Putin.

Pokud by se jednání zúčastnily všechny tři hlavy států, tedy Putin, Zelenskyj i Trump, měl jej podle dostupných informací vést turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rokování delegací by pak vedl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Na večerní informaci o složení ruské delegace Kyjev bezprostředně nereagoval. Ve středu vpodvečer ale Zelenskyj prohlásil, že Kyjev čeká na to, kdo bude Rusko na navrhovaných jednáních v Turecku zastupovat, a teprve poté se rozhodne o dalším postupu. „Čekám, kdo z Ruska přijede, a pak určím, jaké kroky by měla Ukrajina podniknout. Signály v médiích jsou zatím nepřesvědčivé,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství. Dodal, že Ukrajina se setkání „nebojí“.

Turecko jako člen NATO sice vojensky a diplomaticky podporuje Ukrajinu, obzvlášť v oblasti obchodu ale zároveň úzce spolupracuje s Moskvou.

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel“

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel,“ uvedl ve středu v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý s tím, že se sice očekává, že by mohl nastat zásadní průlom, ale celý postup a příprava jednání jsou dle něj hodně uspěchané. „Na to, aby se potkali dva prezidenti, je potřeba relativně dlouhá doba přípravy, jednání, a to nejen o procesních záležitostech, ale také o obsahových. To je poměrně dlouhý proces a za čtrnáct dní, tři neděle to není možné zvládnout,“ upozornil.

Poukázal na to, že jednání na pozadí probíhají, což prý ukazuje i to, že Američané několikrát navštívili Kreml. „Ale nemyslím si, že by to postoupilo nějakým dramatickým způsobem dále. Ostatně prezident Trump a jeho nejbližší vyslali signál, že pokud se postup výrazným způsobem nezmění a nebude slibné, že by jedna nebo druhá strana dospěla k zásadním rozhodnutím, tak odejdou ze zprostředkovatelské pozice,“ připomněl. Podle něj to ukazuje, že Američané vidí, že problém je hlubší, „než si původně mysleli a nebude tak jednoduché současnou ruskou agresi zastavit“.

Nahrávám video

Putin žádal účast Trumpa

Moskva dlouho nechtěla zveřejnit, kdo ji bude v turecké metropoli zastupovat, ačkoli do jednání zbývaly pouhé hodiny. Ve středu odpoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pouze sdělil, že „ruská delegace bude 15. května čekat na tu ukrajinskou v Istanbulu“, ale přesné složení neupřesnil s tím, že se čeká na schválení Putinem.

Ten původně podle americké strany doufal, že se v Turecku osobně setká s Trumpem. Ten je právě na Arabském poloostrově a na čtvrtek má naplánovaný program ve Spojených arabských emirátech. „Nevím, zda (Putin) dorazí, pokud bych tam já nebyl. Zjistíme to,“ sdělil dříve ve středu šéf Bílého domu.

Ukrajinská a ruská delegace se poprvé setkaly k jednání v Bělorusku jen několik dní po začátku otevřené ruské agrese, která začala na konci února 2022. Naposledy se osobně setkaly v březnu 2022 v istanbulském paláci Dolmabahçe. Jednání však zkolabovala mimo jiné kvůli snaze Kremlu vynutit si právo veta vůči mezinárodní pomoci Ukrajině v případě další agrese. Svoji roli sehrál i fakt, že se v té době ukrajinským silám podařilo vytlačit ruské jednotky z okolí Kyjeva a odhalit masakry spáchané například v Buče.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
16:48Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
18:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 1 hhodinou

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
12:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled