Karel Rožánek

Obrovské náklady na agresi proti Ukrajině i následné sankce podle mnoha ekonomických ukazatelů dělají problémy ruské ekonomice. Ta je navíc čím dál závislejší na vztazích s Čínou. A platí to i v turistice. Podle oficiálních statistik teď míří do Ruska šedesát procent návštěvníků právě z Číny.

Ve dvaceti ruských regionech vybírají nové gubernátory. Výsledek voleb je podle analytiků předem zřejmý – favority hlasování jsou kandidáti strany ruského vládce Vladimira Putina Jednotné Rusko. K jasnému vítězství jim v případě potřeby může pomoct nekontrolovatelné elektronické hlasování.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

V důsledku úderů Ukrajiny, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, na rafinérie a další ropnou infrastrukturu došly v Rusku v některých regionech zásoby benzinu. Jeho velkoobchodní ceny jsou v současnosti na ruském trhu o polovinu vyšší než na začátku roku.

Polostátní centrum pro výzkum veřejného mínění v Rusku přišlo s překvapivým zjištěním – 48 procent obyvatel se podle něj vyhýbá alkoholu. Počet abstinujících Rusů je nyní skoro dvakrát vyšší než před dvaceti lety. V zemi, která tradičně bojuje s alkoholismem, jde podle odborníků o moderní trend především mezi mladými lidmi. Ti vyhledávají radši originální nealkoholické nápoje jako tonik s příchutí rajčat nebo čajové šampaňské. K omezení poptávky po alkoholu v zemi přispívá i prevence nebo zákaz reklamy na lihoviny.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

V některých ruských městech se nově stavějí či obnovují pomníky komunistického diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Současné Rusko ho oslavuje jako vítěze nad nacistickým Německem a upozaďuje, že způsobil smrt milionů nevinných lidí. Podle usnesení Evropského parlamentu tak Moskva systematicky falšuje historii.

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.

V pondělí před 77 lety kolem půl jedenácté dopoledne začaly odtikávat poslední hodiny života zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V zatáčce v pražských Kobylisích na něj tehdy spáchali úspěšný atentát parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš. Česká televize nechala k příležitosti výročí zpracovat 3D model zatáčky, ve které se atentát odehrál. Jak by model mohl změnit pohled na celou událost a co se o atentátu ještě neví? Na toto téma mluvil redaktor Karel Rožánek s publicistou Jaroslavem Čvančarou a vojenským historikem Eduardem Stehlíkem.

Tak v Srbsku budou předčasné parlamentní volby, prezident je vypsal na 11. května. V té době jsou v Srbsku totiž naplánovány také volby do místních samospráv. Jednoduché a rychlé řešení. Srbští politici spěchají, na kampaň mají necelé dva měsíce.

Emoce, násilí v ulicích Bělehradu, několikasettisícové demonstrace. Tak reagovali Srbové na jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti místními Albánci. Pro Srby není Kosovo jenom otázkou teritoriální, ale i emotivní. Navíc je Kosovo pro Srby i kulturní kolébkou, mají tu nejstarší církevní památky, jako je Gračanica, Visoki Dečani nebo pečské církevní stavby. Jsou tady pohřbení jejich králové Štěpán Uroš Prvovenčani nebo car Dušan. V Kosovu také proběhla bitva na Kosově poli, kterou Srbové vnímají jako začátek několikasetleté turecké okupace. Srbové se prostě Kosova jen tak nechtějí vzdát. Neznám jediného Srba, který by jen tak řekl, že Kosovo není srbskou zemí.

O nás bez nás. To si říkali Čechoslováci po Mnichovské dohodě v roce 1938. Tehdy nás Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutili vzdát se Sudet, kde žila německá většina. Francouzští a britští spojenci Československa měli tenkrát pádný argument: Je to ve prospěch míru, Němci nechtějí v Československu žít.