Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Communications Biology. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandertálcích, kteří do doby před zhruba čtyřiceti tisíci lety sdíleli svět s druhem Homo sapiens.
Podle nosa poznáš… potomka neandertálce. Zjistila to rozsáhlá studie
„V posledních patnácti letech, kdy byl sekvenován neandertálský genom, jsme se dozvěděli, že naši vlastní předkové se zřejmě křížili s neandertálci a zanechali nám malé kousky jejich DNA,“ popsal jeden z autorů studie Kaustubh Adhikari z londýnské University College London (UCL).
Část DNA zděděné po neandertálcích podle něj ovlivňuje velikost nosu a lidé ho díky tomu mají větší, pokud se měří od kořene k nosním dírkám. Je pravděpodobné, že tento rys byl pro lidi užitečný, neboť se předával po tisíciletí, dodal Adhikari.
Vědci ve studii využili údaje od šesti tisíc dobrovolníků z Latinské Ameriky, kteří měli smíšené evropské, indiánské, jihoamerické a africké předky, převážně z Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Peru. Autoři porovnávali jejich genetické údaje s fotografiemi obličejů. Zkoumali zejména vzdálenost mezi jednotlivými rysy, jako je špička nosu a okraj rtů.
Srovnání lebky moderního člověka a neandertálce
Analýza identifikovala 33 oblastí DNA souvisejících s tvarem obličeje. Zejména v jedné oblasti vědci zjistili, že mnoho lidí z jejich studie s původními jihoamerickými předky, stejně jako další lidé s východoasijskými předky, mělo genetický materiál zděděný po neandertálcích, což přispělo k většímu nosu. Předpokládají, že to mohlo lidem umožnit lepší výkon v chladném prostředí.
Dědictví po předcích
„Již dlouho se spekuluje o tom, že tvar našich nosů je dán přirozeným výběrem. Jelikož nám nosy pomáhají regulovat teplotu a vlhkost vzduchu, který dýcháme, mohou být různé tvary nosů vhodnější pro různá podnebí, v nichž naši předkové žili,“ nastínil vedoucí studie Čching Li z univerzity Fu-tan.
S neandertálci bylo spojeno několik rysů moderních lidí. Loni v červnu vědci odhalili genetickou odchylku, která u jejích nositelů zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu nemoci covid-19. Odhaduje se, že během pandemie vedla až k milionu úmrtí.
Neandertálci tvoří zhruba jedno až čtyři procenta genomu moderních lidí, kteří nepocházejí z Afriky. U Afričanů pocházejících jižně od Sahary se předpokládá, že podíl neandertálské DNA je nulový, uvedl Adhikari.
