Vysocí lidé čelí jiným zdravotním problémům než malí. Nová studie popsala rozdíly

Rozsáhlý výzkum posoudil, jak člověka a jeho zdraví ovlivňuje jeho vzrůst. Výsledky jsou velmi nejednoznačné, podle autorů se nedá říct, že by na tom byli vysocí lidé zdravotně lépe nebo hůř. U řady konkrétních oblastí jsou ale rozdíly významné.

Podle výzkumu, který vedl Sridharan Raghavan z Rocky Mountain Regional VA Medical Center v USA, vzrůst člověka nejen zvyšuje, ale i snižuje riziko různých onemocnění. Výsledky vyšly v odborném časopise PLOS Genetics.

Výška je faktorem spojeným s řadou běžných onemocnění – od srdečních chorob až po rakovinu. Vědci se ale tentokrát snažili zjistit, jestli je riziková opravdu přímo výška, případně nízký vzrůst, anebo jestli za tyto problémy mohou jiné faktory, jež jsou se vzrůstem spojené, například výživa a socioekonomický status.

V této studii se proto vědci snažili tyto zkreslující faktory odstranit a zkoumali zvlášť souvislosti mezi různými nemocemi a skutečnou výškou člověka – a zvlášť souvislosti s jeho předpokládaným vzrůstem na základě genetických předpokladů. Bylo to nesmírně náročné, protože obě tyto oblasti jsou intenzivně propojené.

Tým použil údaje z programu VA Million Veteran Program, což je obrovská americká databáze genetických a zdravotních informací více než 200 tisíc dospělých bělochů a více než 50 tisíc dospělých černochů. Tento velmi dobře popsaný soubor dat v poslední době využívá řada studií, obsahuje totiž množství katalogizovaných informací, jež se dají využít k mnoha účelům.

Nová studie zkoumala v této databázi údaje o více než tisíci zdravotních problémech a genetických znacích – tím se stala zatím nejrozsáhlejší prací o vzrůstu a chorobách.

Výsledky potvrzují starší předpoklady

Výsledky potvrdily předchozí závěry, které se již v minulosti objevily v menších studiích. Tím hlavním je, že vysoká postava je spojena s vyšším rizikem fibrilace síní a křečových žil, ale současně s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu.

Autoři ale navíc odhalili i nové souvislosti mezi vyšší postavou a vyšším rizikem periferní neuropatie, tedy nemoci způsobené poškozením nervů na končetinách. Vysocí lidé častěji trpí také kožními a kostními problémy, jako jsou třeba vředy na nohou a chodidlech.

Vědci se na základě tohoto výzkumu domnívají, že výška může být dříve neznámým rizikovým faktorem pro několik velmi běžných zdravotních neduhů. Upozornili ale, že k objasnění některých zjištění je zapotřebí mnohem hlubšího výzkumu, který se podívá na některé konkrétní nemoci a také se pokusí studovat tento fenomén na rozmanitějším vzorku, než jsou vysloužilí američtí vojáci.

„Našli jsme důkazy, že výška dospělého člověka může mít vliv na více než sto klinických problémů, včetně několika stavů spojených se zhoršenou kvalitou života,“ dodal Raghavan.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...