Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.
Čeští vědci objevili geny sucha. Mohou tak pěstovat odolnější dřeviny
„Čteme genomy stromů. Hledáme gen, který řídí procesy ovlivňující odolnost stromů vůči suchu, což je velmi důležité. Už jsme schopni u některých druhů dřevin identifikovat v genovém řetězci konkrétní sekvenci, která je zodpovědná za řízení odolnosti vůči suchu,“ uvedl Jan Řezáč, vedoucí lesnického informačního centra VÚLHM.
Gen sucha je zásadní pro výsadbu. Vědci dokážou vybrat třeba u smrku ztepilého jedince odolné vůči nedostatku vláhy. „Jsme schopni je identifikovat, sesbírat z nich osivo a vypěstovat geneticky různé populace,“ řekl Řezáč. Ústav to nabízí jako službu vlastníkům lesů; z rozborů zjistí, které sesbírané osivo je vhodné. Také doporučuje, ze kterých stromů je dobré osivo sbírat.
Zalesňováním holin po kůrovci se zabývá útvar ekologie lesa. Pilotní je projekt s Lesním družstvem Přibyslav, na ploše asi sto hektarů. Hledají směs dřevin, která lýkožroutovi odolá. „Dělá se prvotní průzkum přírodních podmínek. Tipují se mateřské stromy, ze kterých se bude sbírat další osivo, jako jsou břízy, osiky, modříny, případně buky. I na holinách nebo jejich okrajích nějaká dřevinná skladba zůstala,“ řekl Řezáč.
Experimentuje se už v terénu
V další fázi vzniknou experimentální, zhruba hektarové plochy, kde se budou zkoušet různé směsi. K původním dřevinám se přidá třešeň ptačí, jeřáb, jedle, jilm, dub či olše. Dvou až třímetrové porosty vzrostou do deseti let, celý les za třicet až čtyřicet let. Projekt je tříletý, Lesní družstvo Přibyslav předá poznatky i malým vlastníkům lesů.
Některé projekty řeší ústav s Lesy ČR. Na severní Moravě experimentují s cizokrajnými dřevinami. Založili několik ploch se třiceti druhy dřevin z celého světa, kde budou testovat, které se hodí pro tamní podmínky. „Je to přímo požadavek Lesů České republiky, abychom rozšířili spektrum dřevin, které je vhodné u nás sázet. Nejen s ohledem na riziko oteplování nebo sucha, ale i z hlediska mrazových podmínek, kvality dřeva, výnosu,“ řekl Řezáč.
Bilance – Kam zmizely české lesy? (zdroj: ČT24)
Ústav spolupracuje rovněž se šlechtickým rodem Colloredo-Mannsfeldů ve východních Čechách a Brdech nebo s církevními lesy. S Arcibiskupstvím pražským zachraňuje duby na vltavských stráních kolem Prahy. „Ztratily reprodukční schopnost, neobnovují se. Zkoušíme genetické metody, jak je, zjednodušeně řečeno, naklonovat,“ řekl Řezáč.
Duby již neplodí, převážně kvůli stáří a zvěři. Stráně podle Řezáče trpí suchem, jsou skalnaté, nemají kvalitní půdu. „Stromy jsou pak přirozeně oslabené a nemají už tolik energie, aby vytvořily plné, klíčivé žaludy,“ popsal. Na stráních se šíří akát, v Česku vnímaný jako invazní.
Kvalitní lesy pomáhají zvířatům
Vědci se také snaží v některých lokalitách zachránit tetřívka. Třeba v Doupovských horách, kde mu nejvíc škodí přemnožená divoká prasata. „Likvidují jeho hnízda, žerou jeho vejce,“ řekl Řezáč. Ohrožený tetřívek žije v Krkonoších, místy na Šumavě. Ústav navrhne jeho návrat do míst, kde se vyskytoval dřív. Jde o Jeseníky, Králický Sněžník nebo Brdy.
Zřizovatelem VÚLHM je ministerstvo zemědělství. Hlavní náplní jsou vědeckovýzkumné projekty pro lesníky, myslivce a účast při zavádění výsledků do praxe. V posledních letech ústav třeba navrhl postupy, jak účinně tlumit africký mor prasat.