Nový projekt doufá, že se mu podaří vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra

Australští a američtí vědci se pustili do nákladného projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra, informovala BBC. Poslední tasmánský tygr neboli vakovlk tasmánský, uhynul ve 30. letech minulého století. Podle týmu vědců by však bylo možné tento druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se podle nich první tasmánský tygr mohl vrátit za deset let. Jiní odborníci jsou však skeptičtí a tvrdí, že oživení vyhynulých druhů je pouhé sci-fi.

Skupina vědců plánuje odebrat kmenové buňky žijícímu druhu vačnatce s podobnou DNA a pomocí technologie úpravy genů pak „oživit“ vyhynulý druh – nebo vytvořit velmi podobný. V případě, že by se to podařilo, šlo by o mimořádný úspěch. Vyžadovalo by to ovšem několik vědeckým průlomů.

„Domnívám se, že za deset let bychom mohli mít první živé mládě vakovlka tasmánského od doby, kdy byl skoro před sto lety vyhuben lovem,“ řekl Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.

Tasmánský vakovlk
Zdroj: Getty Images/Hulton Archive

Samotářský vakovlk, který si kvůli svislým tmavým pruhům na zadní části žlutohnědě nebo šedě zbarveného těla vysloužil přezdívku tasmánský tygr, byl v minulosti hojně rozšířen v Austrálii i na Nové Guineji.

Jeho populace se snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé a znovu, když se objevili divocí psi dingo. Později se tito masožraví vačnatci volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a nakonec byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoologické zahradě v Hobartu.

Pohádka, nebo reálný plán?

Pokud by se vědcům podařilo tohoto vačnatce oživit, znamenalo by to první „deextinkci“ v historii. Mnozí odborníci ale pochybují, že se to podaří. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl listu Sydney Morning Herald Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. Dodal, že projekt je „spíše o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.

Myšlenka vrátit na svět tasmánského tygra se objevuje už více než dvacet let. V roce 1999 začalo Australské muzeum realizovat projekt klonování tohoto zvířete a od té doby se v různých intervalech prováděly pokusy o získání nebo obnovení životaschopné DNA ze vzorků.

Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal. Tato americká firma se loni dostala na titulní stránky novin se svými plány použít podobnou technologii editace genů k oživení mamuta srstnatého. To se ovšem zatím nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...