Nový projekt doufá, že se mu podaří vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra

Australští a američtí vědci se pustili do nákladného projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra, informovala BBC. Poslední tasmánský tygr neboli vakovlk tasmánský, uhynul ve 30. letech minulého století. Podle týmu vědců by však bylo možné tento druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se podle nich první tasmánský tygr mohl vrátit za deset let. Jiní odborníci jsou však skeptičtí a tvrdí, že oživení vyhynulých druhů je pouhé sci-fi.

Skupina vědců plánuje odebrat kmenové buňky žijícímu druhu vačnatce s podobnou DNA a pomocí technologie úpravy genů pak „oživit“ vyhynulý druh – nebo vytvořit velmi podobný. V případě, že by se to podařilo, šlo by o mimořádný úspěch. Vyžadovalo by to ovšem několik vědeckým průlomů.

„Domnívám se, že za deset let bychom mohli mít první živé mládě vakovlka tasmánského od doby, kdy byl skoro před sto lety vyhuben lovem,“ řekl Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.

Tasmánský vakovlk
Zdroj: Getty Images/Hulton Archive

Samotářský vakovlk, který si kvůli svislým tmavým pruhům na zadní části žlutohnědě nebo šedě zbarveného těla vysloužil přezdívku tasmánský tygr, byl v minulosti hojně rozšířen v Austrálii i na Nové Guineji.

Jeho populace se snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé a znovu, když se objevili divocí psi dingo. Později se tito masožraví vačnatci volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a nakonec byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoologické zahradě v Hobartu.

Pohádka, nebo reálný plán?

Pokud by se vědcům podařilo tohoto vačnatce oživit, znamenalo by to první „deextinkci“ v historii. Mnozí odborníci ale pochybují, že se to podaří. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl listu Sydney Morning Herald Jeremy Austin z Australského centra pro starověkou DNA. Dodal, že projekt je „spíše o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.

Myšlenka vrátit na svět tasmánského tygra se objevuje už více než dvacet let. V roce 1999 začalo Australské muzeum realizovat projekt klonování tohoto zvířete a od té doby se v různých intervalech prováděly pokusy o získání nebo obnovení životaschopné DNA ze vzorků.

Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal. Tato americká firma se loni dostala na titulní stránky novin se svými plány použít podobnou technologii editace genů k oživení mamuta srstnatého. To se ovšem zatím nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...