Dvě sestry, důl, dítě a pes. Archeologové popsali podivný pravěký hrob na Moravě

Brněnským vědcům se podařilo po mnoha letech práce popsat pozoruhodný hrob, a dokonce provedli detailní rekonstrukci obou žen, které v něm byly uložené.

Krumlovský les vydal jeden z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let. Vědci zde už dříve odhalili jedno z největších nalezišť rohovce v Evropě, kde se tento zdroj masivně těžil už v době před asi šesti tisíci lety. Už řadu let se tento pravěký důl intenzivně zkoumá a před patnácti lety tam archeologové našli i lidská těla. Řadu let je zkoumali a teď vydali zprávu, která se pokouší odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Ta těla byla dvě, obě byla ženská. Nová analýza, která vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences, prokázala, že obě ženy byly výjimečně drobné, v dětství výjimečně slabé i velmi špatně živené. Ale jakmile vstoupily do dospělosti, jejich těla se změnila: měly silné svaly a degenerované obratle, což naznačuje, že musely vykonávat těžkou práci. Všechno naznačuje, že v dole těžily těžké kameny, které pak musely dopravovat na povrch. A také v této fázi života byly už krmené masem.

Měřily kolem 150 centimetrů a byly schopné nosit těžká břemena. Ta mladší zemřela ve věku asi 35 let, ta starší ve věku kolem čtyřicítky.

Vědci rekonstruovali nejen jejich život, ale také se pokusili o rekonstrukci jejich vzhledu. Genetické údaje odhalily, že mladší měla oříškové nebo zelené oči a tmavé vlasy, zatímco starší měla pravděpodobně modré oči a blond vlasy. Vypadaly tedy zřejmě přibližně tak, jak ukazují vizualizace v úvodu článku.

Lebky obou žen
Zdroj: Archaeological and Anthropological Sciences/F. Fojtík

Sestry a novorozené dítě

Detailní analýzy jejich genetického materiálu nabídly další detaily: obě ženy totiž byly příbuzné – sestry. Byly pohřbené jedna na druhé, ležely v důlní šachtě. První kostra, patřící mladší sestře, byla objevena šest metrů pod zemí a druhá kostra byla nalezena jeden metr pod ní. Zřejmě byly uložené přímo v místě, kde předtím pracovaly.

Příčina jejich smrti zůstává neznámou. Archeologové na nich nenašli žádné stopy, což ale může znamenat, že mohly být zabity nějakým způsobem, který nepoškodil jejich kosti – podle vyjádření brněnských archeologů pro odborný web Live Science mohly být zabité například proto, že už neměly sílu pracovat.

Ale ani to ještě stále není konec podivností. Pravěké sestry totiž byly do pohřební šachty uložené s ostatky malého psíka a také novorozeného dítěte. To sice bylo uložené ve velmi intimní blízkosti starší z nich – přímo na její hrudi – ale geneticky nebylo ani s jednou z nich příbuzné. Archeologové nenašli žádné indicie, které by byť jen naznačily, jakou roli měly tyto dvě kostry v celém pohřbu.

Kostry také vykazovaly známky silného namáhání, včetně poškozených obratlů a částečně zahojených zranění. Předloktí starší sestry mělo zlomeninu, která se zahojila jenom částečně, což naznačuje, že byla nucena pracovat i přes zranění.

Studie uvádí, že v té době probíhaly na Moravě rozsáhlé společenské změny. V té době docházelo k vzestupu sociální role mužů, což znamenalo nástup patriarchátu. Ten mimo jiné znamenal, že ta nejtěžší práce už nemusela být vykonávána těmi nejsilnějšími, ale těmi, kteří k tomu mohli být nejjednodušeji donuceni. Ženy v šachtě v Krumlovském lese by mohly být jedním z důkazů této teorie, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 19 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
před 22 hhodinami

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
před 23 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.