Dvě sestry, důl, dítě a pes. Archeologové popsali podivný pravěký hrob na Moravě

Brněnským vědcům se podařilo po mnoha letech práce popsat pozoruhodný hrob, a dokonce provedli detailní rekonstrukci obou žen, které v něm byly uložené.

Krumlovský les vydal jeden z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let. Vědci zde už dříve odhalili jedno z největších nalezišť rohovce v Evropě, kde se tento zdroj masivně těžil už v době před asi šesti tisíci lety. Už řadu let se tento pravěký důl intenzivně zkoumá a před patnácti lety tam archeologové našli i lidská těla. Řadu let je zkoumali a teď vydali zprávu, která se pokouší odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Ta těla byla dvě, obě byla ženská. Nová analýza, která vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences, prokázala, že obě ženy byly výjimečně drobné, v dětství výjimečně slabé i velmi špatně živené. Ale jakmile vstoupily do dospělosti, jejich těla se změnila: měly silné svaly a degenerované obratle, což naznačuje, že musely vykonávat těžkou práci. Všechno naznačuje, že v dole těžily těžké kameny, které pak musely dopravovat na povrch. A také v této fázi života byly už krmené masem.

Měřily kolem 150 centimetrů a byly schopné nosit těžká břemena. Ta mladší zemřela ve věku asi 35 let, ta starší ve věku kolem čtyřicítky.

Vědci rekonstruovali nejen jejich život, ale také se pokusili o rekonstrukci jejich vzhledu. Genetické údaje odhalily, že mladší měla oříškové nebo zelené oči a tmavé vlasy, zatímco starší měla pravděpodobně modré oči a blond vlasy. Vypadaly tedy zřejmě přibližně tak, jak ukazují vizualizace v úvodu článku.

Lebky obou žen
Zdroj: Archaeological and Anthropological Sciences/F. Fojtík

Sestry a novorozené dítě

Detailní analýzy jejich genetického materiálu nabídly další detaily: obě ženy totiž byly příbuzné – sestry. Byly pohřbené jedna na druhé, ležely v důlní šachtě. První kostra, patřící mladší sestře, byla objevena šest metrů pod zemí a druhá kostra byla nalezena jeden metr pod ní. Zřejmě byly uložené přímo v místě, kde předtím pracovaly.

Příčina jejich smrti zůstává neznámou. Archeologové na nich nenašli žádné stopy, což ale může znamenat, že mohly být zabity nějakým způsobem, který nepoškodil jejich kosti – podle vyjádření brněnských archeologů pro odborný web Live Science mohly být zabité například proto, že už neměly sílu pracovat.

Ale ani to ještě stále není konec podivností. Pravěké sestry totiž byly do pohřební šachty uložené s ostatky malého psíka a také novorozeného dítěte. To sice bylo uložené ve velmi intimní blízkosti starší z nich – přímo na její hrudi – ale geneticky nebylo ani s jednou z nich příbuzné. Archeologové nenašli žádné indicie, které by byť jen naznačily, jakou roli měly tyto dvě kostry v celém pohřbu.

Kostry také vykazovaly známky silného namáhání, včetně poškozených obratlů a částečně zahojených zranění. Předloktí starší sestry mělo zlomeninu, která se zahojila jenom částečně, což naznačuje, že byla nucena pracovat i přes zranění.

Studie uvádí, že v té době probíhaly na Moravě rozsáhlé společenské změny. V té době docházelo k vzestupu sociální role mužů, což znamenalo nástup patriarchátu. Ten mimo jiné znamenal, že ta nejtěžší práce už nemusela být vykonávána těmi nejsilnějšími, ale těmi, kteří k tomu mohli být nejjednodušeji donuceni. Ženy v šachtě v Krumlovském lese by mohly být jedním z důkazů této teorie, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 10 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 15 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 15 hhodinami
Načítání...