Dvě sestry, důl, dítě a pes. Archeologové popsali podivný pravěký hrob na Moravě

Brněnským vědcům se podařilo po mnoha letech práce popsat pozoruhodný hrob, a dokonce provedli detailní rekonstrukci obou žen, které v něm byly uložené.

Krumlovský les vydal jeden z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let. Vědci zde už dříve odhalili jedno z největších nalezišť rohovce v Evropě, kde se tento zdroj masivně těžil už v době před asi šesti tisíci lety. Už řadu let se tento pravěký důl intenzivně zkoumá a před patnácti lety tam archeologové našli i lidská těla. Řadu let je zkoumali a teď vydali zprávu, která se pokouší odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Ta těla byla dvě, obě byla ženská. Nová analýza, která vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences, prokázala, že obě ženy byly výjimečně drobné, v dětství výjimečně slabé i velmi špatně živené. Ale jakmile vstoupily do dospělosti, jejich těla se změnila: měly silné svaly a degenerované obratle, což naznačuje, že musely vykonávat těžkou práci. Všechno naznačuje, že v dole těžily těžké kameny, které pak musely dopravovat na povrch. A také v této fázi života byly už krmené masem.

Měřily kolem 150 centimetrů a byly schopné nosit těžká břemena. Ta mladší zemřela ve věku asi 35 let, ta starší ve věku kolem čtyřicítky.

Vědci rekonstruovali nejen jejich život, ale také se pokusili o rekonstrukci jejich vzhledu. Genetické údaje odhalily, že mladší měla oříškové nebo zelené oči a tmavé vlasy, zatímco starší měla pravděpodobně modré oči a blond vlasy. Vypadaly tedy zřejmě přibližně tak, jak ukazují vizualizace v úvodu článku.

Lebky obou žen
Zdroj: Archaeological and Anthropological Sciences/F. Fojtík

Sestry a novorozené dítě

Detailní analýzy jejich genetického materiálu nabídly další detaily: obě ženy totiž byly příbuzné – sestry. Byly pohřbené jedna na druhé, ležely v důlní šachtě. První kostra, patřící mladší sestře, byla objevena šest metrů pod zemí a druhá kostra byla nalezena jeden metr pod ní. Zřejmě byly uložené přímo v místě, kde předtím pracovaly.

Příčina jejich smrti zůstává neznámou. Archeologové na nich nenašli žádné stopy, což ale může znamenat, že mohly být zabity nějakým způsobem, který nepoškodil jejich kosti – podle vyjádření brněnských archeologů pro odborný web Live Science mohly být zabité například proto, že už neměly sílu pracovat.

Ale ani to ještě stále není konec podivností. Pravěké sestry totiž byly do pohřební šachty uložené s ostatky malého psíka a také novorozeného dítěte. To sice bylo uložené ve velmi intimní blízkosti starší z nich – přímo na její hrudi – ale geneticky nebylo ani s jednou z nich příbuzné. Archeologové nenašli žádné indicie, které by byť jen naznačily, jakou roli měly tyto dvě kostry v celém pohřbu.

Kostry také vykazovaly známky silného namáhání, včetně poškozených obratlů a částečně zahojených zranění. Předloktí starší sestry mělo zlomeninu, která se zahojila jenom částečně, což naznačuje, že byla nucena pracovat i přes zranění.

Studie uvádí, že v té době probíhaly na Moravě rozsáhlé společenské změny. V té době docházelo k vzestupu sociální role mužů, což znamenalo nástup patriarchátu. Ten mimo jiné znamenal, že ta nejtěžší práce už nemusela být vykonávána těmi nejsilnějšími, ale těmi, kteří k tomu mohli být nejjednodušeji donuceni. Ženy v šachtě v Krumlovském lese by mohly být jedním z důkazů této teorie, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 11 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 13 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 14 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 16 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 17 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...