Dvě sestry, důl, dítě a pes. Archeologové popsali podivný pravěký hrob na Moravě

Brněnským vědcům se podařilo po mnoha letech práce popsat pozoruhodný hrob, a dokonce provedli detailní rekonstrukci obou žen, které v něm byly uložené.

Krumlovský les vydal jeden z nejzajímavějších archeologických objevů posledních let. Vědci zde už dříve odhalili jedno z největších nalezišť rohovce v Evropě, kde se tento zdroj masivně těžil už v době před asi šesti tisíci lety. Už řadu let se tento pravěký důl intenzivně zkoumá a před patnácti lety tam archeologové našli i lidská těla. Řadu let je zkoumali a teď vydali zprávu, která se pokouší odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Ta těla byla dvě, obě byla ženská. Nová analýza, která vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences, prokázala, že obě ženy byly výjimečně drobné, v dětství výjimečně slabé i velmi špatně živené. Ale jakmile vstoupily do dospělosti, jejich těla se změnila: měly silné svaly a degenerované obratle, což naznačuje, že musely vykonávat těžkou práci. Všechno naznačuje, že v dole těžily těžké kameny, které pak musely dopravovat na povrch. A také v této fázi života byly už krmené masem.

Měřily kolem 150 centimetrů a byly schopné nosit těžká břemena. Ta mladší zemřela ve věku asi 35 let, ta starší ve věku kolem čtyřicítky.

Vědci rekonstruovali nejen jejich život, ale také se pokusili o rekonstrukci jejich vzhledu. Genetické údaje odhalily, že mladší měla oříškové nebo zelené oči a tmavé vlasy, zatímco starší měla pravděpodobně modré oči a blond vlasy. Vypadaly tedy zřejmě přibližně tak, jak ukazují vizualizace v úvodu článku.

Lebky obou žen
Zdroj: Archaeological and Anthropological Sciences/F. Fojtík

Sestry a novorozené dítě

Detailní analýzy jejich genetického materiálu nabídly další detaily: obě ženy totiž byly příbuzné – sestry. Byly pohřbené jedna na druhé, ležely v důlní šachtě. První kostra, patřící mladší sestře, byla objevena šest metrů pod zemí a druhá kostra byla nalezena jeden metr pod ní. Zřejmě byly uložené přímo v místě, kde předtím pracovaly.

Příčina jejich smrti zůstává neznámou. Archeologové na nich nenašli žádné stopy, což ale může znamenat, že mohly být zabity nějakým způsobem, který nepoškodil jejich kosti – podle vyjádření brněnských archeologů pro odborný web Live Science mohly být zabité například proto, že už neměly sílu pracovat.

Ale ani to ještě stále není konec podivností. Pravěké sestry totiž byly do pohřební šachty uložené s ostatky malého psíka a také novorozeného dítěte. To sice bylo uložené ve velmi intimní blízkosti starší z nich – přímo na její hrudi – ale geneticky nebylo ani s jednou z nich příbuzné. Archeologové nenašli žádné indicie, které by byť jen naznačily, jakou roli měly tyto dvě kostry v celém pohřbu.

Kostry také vykazovaly známky silného namáhání, včetně poškozených obratlů a částečně zahojených zranění. Předloktí starší sestry mělo zlomeninu, která se zahojila jenom částečně, což naznačuje, že byla nucena pracovat i přes zranění.

Studie uvádí, že v té době probíhaly na Moravě rozsáhlé společenské změny. V té době docházelo k vzestupu sociální role mužů, což znamenalo nástup patriarchátu. Ten mimo jiné znamenal, že ta nejtěžší práce už nemusela být vykonávána těmi nejsilnějšími, ale těmi, kteří k tomu mohli být nejjednodušeji donuceni. Ženy v šachtě v Krumlovském lese by mohly být jedním z důkazů této teorie, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 9 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...