Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.

Vědci z Duke University ve Spojených státech analyzovali genetické vzorky více než pěti tisíc dětí ve věku čtyř až osmnácti let, u kterých byla diagnostikována porucha autistického spektra. Do výzkumu byli zahrnuti také jejich sourozenci bez diagnózy autismu.

Analýza odhalila čtyři geneticky odlišné skupiny dětí s autismem. Každá z nich se lišila jak genetickým profilem, tak konkrétními projevy.

První z nich (behavioral challenges) zahrnuje děti s výraznými problémy v chování. Druhá (mixed ASD with developmental delay) kombinuje autistické projevy s celkovým vývojovým opožděním. Do třetí skupiny (moderate challenges) spadají děti s mírnějšími symptomy, zatímco poslední (broadly affected) zahrnuje nejzávažnější případy s širokým zásahem do více oblastí vývoje.

Genetické rozdíly mezi podtypy autismu ovlivňují vývoj a projevy

I když některé podtypy autismu sdílejí podobné rysy, jako je opožděný vývoj nebo mentální postižení, genetické rozdíly naznačují, že za těmito společnými charakteristikami se skrývají odlišné biologické procesy.

Vědci zjistili, že načasování genetických narušení a jejich vliv na vývoj mozku se liší u každého podtypu autismu.

Výsledky studie ukazují, že některé genetické faktory mohou ovlivnit vývoj ještě před narozením, zatímco jiné se projeví až během růstu dítěte. Jak uvedla spoluvedoucí studie Natalie Sauerwaldová z Flatiron Institute v New Yorku: „To, co vidíme, není jen jeden biologický příběh autismu, ale několik odlišných příběhů.“

Tento přístup podle Sauerwaldové pomáhá vysvětlit, proč předchozí genetické studie autismu zaostávaly. „Bylo to jako snažit se vyřešit skládačku, aniž bychom si uvědomili, že se ve skutečnosti díváme na několik různých hádanek smíchaných dohromady. Nemohli jsme vidět celý obraz a genetické vzorce, dokud jsme jednotlivce nezačali rozdělovat do podtypů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...