Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.

Vědci z Duke University ve Spojených státech analyzovali genetické vzorky více než pěti tisíc dětí ve věku čtyř až osmnácti let, u kterých byla diagnostikována porucha autistického spektra. Do výzkumu byli zahrnuti také jejich sourozenci bez diagnózy autismu.

Analýza odhalila čtyři geneticky odlišné skupiny dětí s autismem. Každá z nich se lišila jak genetickým profilem, tak konkrétními projevy.

První z nich (behavioral challenges) zahrnuje děti s výraznými problémy v chování. Druhá (mixed ASD with developmental delay) kombinuje autistické projevy s celkovým vývojovým opožděním. Do třetí skupiny (moderate challenges) spadají děti s mírnějšími symptomy, zatímco poslední (broadly affected) zahrnuje nejzávažnější případy s širokým zásahem do více oblastí vývoje.

Genetické rozdíly mezi podtypy autismu ovlivňují vývoj a projevy

I když některé podtypy autismu sdílejí podobné rysy, jako je opožděný vývoj nebo mentální postižení, genetické rozdíly naznačují, že za těmito společnými charakteristikami se skrývají odlišné biologické procesy.

Vědci zjistili, že načasování genetických narušení a jejich vliv na vývoj mozku se liší u každého podtypu autismu.

Výsledky studie ukazují, že některé genetické faktory mohou ovlivnit vývoj ještě před narozením, zatímco jiné se projeví až během růstu dítěte. Jak uvedla spoluvedoucí studie Natalie Sauerwaldová z Flatiron Institute v New Yorku: „To, co vidíme, není jen jeden biologický příběh autismu, ale několik odlišných příběhů.“

Tento přístup podle Sauerwaldové pomáhá vysvětlit, proč předchozí genetické studie autismu zaostávaly. „Bylo to jako snažit se vyřešit skládačku, aniž bychom si uvědomili, že se ve skutečnosti díváme na několik různých hádanek smíchaných dohromady. Nemohli jsme vidět celý obraz a genetické vzorce, dokud jsme jednotlivce nezačali rozdělovat do podtypů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...