Na nejsušší poušti světa Atacamě v Chile vědci zkoumají malou odolnou rostlinu. Mohla by totiž ukrývat genetické informace, které by mohly pomoci zemědělským plodinám odolávat v sušších podmínkách způsobených globální změnou klimatu. Rostlina Cistanthe (Calandrinia) longiscapa kvete v době vzácných atacamských dešťů a vytváří mozaiku barev, které se přezdívá kvetoucí poušť.
Tým výzkumníků z chilské Univerzity Andrése Bella provádí genetické sekvenování rostliny s cílem odhalit vlastnosti, které umožňují fuchsiově zbarvenému květu přežít nedostatek vody a extrémní teplotní výkyvy v jednom z nejdrsnějších prostředí na planetě. Cílem výzkumu je předat odolnost vůči suchu plodinám.
„S klimatickými změnami se sucho stává obrovským problémem pro zemědělství naší země,“ řekla Ariely Orellanaová, ředitelka univerzitního Centra biotechnologie rostlin. „Potřebujeme rostliny, které budou odolné vůči suchu,“ zdůraznila.
Chile čelí rostoucím problémům s vodou a Světový institut pro výzkum zdrojů (World Resources Institute) řadí zemi mezi státy nejvíce ohrožené nedostatkem vody. Studie varují před extrémním suchem, které by mělo nastat v úrodném údolí v centrální části Chile v době okolo roku 2050. Údolí je klíčové pro export zemědělských výrobků jako jsou víno, ovoce a živočišné výrobky.
„Přepíná“ mezi typy fotosyntézy
Co podle Orellanaové dělá pouštní květinu výjimečnou, je její schopnost přepínat mezi různými typy fotosyntézy, což z ní činí vhodnou rostlinu pro extrémní podmínky.
Když rostlina čelí stresu z důvodu sucha, intenzivního slunečního záření nebo slanosti, aktivuje metodu šetřící vodu, která se jmenuje CAM fotosyntéza. Když se podmínky zlepší, květina se vrátí k běžnějšímu druhu fotosyntézy, takzvané C3 fotosyntéze. „Tato flexibilita z ní činí skvělý subjekt pro studium toho, jak geny řídí tyto změny,“ dodala Orellanaová.
