Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Nahrávám video
Události: Průlom v předcházení dědičným chorobám
Zdroj: ČT24

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.

Před dvěma lety oznámili britští vědci, že se v zemi narodily první děti se třemi rodiči. Metoda neměla mít za cíl vznik nějakých netypických nebo alternativních rodin, ale zabránit vážným genetickým poruchám. Teď zdravotní experti oznámili, že metoda skvěle funguje a že už žije osm dětí se třemi rodiči, u nichž zákrok zabránil vzniku závažných nemocí.

Metoda je v Británii patentovaná už deset let. Kombinuje vajíčka a spermie od maminky a tatínka s druhým vajíčkem od dárkyně, což má zabránit vzniku nemocí, jež se obvykle přenášejí z matky na dítě a způsobují, že nedokáže hospodařit s energií. V důsledku toho řada dětí umírá během několika dní po narození.

Snad jediné pozitivum je, že budoucí rodiče tuší, že je tento osud může potkat, pokud se už podobné případy v jejich rodu dříve objevily. A díky tomu našli vědci několik desítek párů, které se rozhodly pro experimentální metodu, jež vzniku problému dokáže předejít.

Mitochondriální nemoci jsou přitom poměrně dost rozšířené, v Británii jimi trpí asi jedno dítě ze svou stovek.

Nahrávám video
90′ ČT24: Genová metoda CRISPR a léčba vzácných genetických onemocnění
Zdroj: ČT24

Genetická naděje

Metoda funguje tak, že ženě s vadnými mitochondriemi vědci odeberou genetický materiál z jejího vajíčka nebo embrya, který pak přenesou do darovaného vajíčka nebo embrya, jemuž byl odstraněn zbytek klíčové DNA, od ženy, která má zdravé mitochondrie. Oplodněné embryo je poté přeneseno do dělohy matky. Genetický materiál z darovaného vajíčka tvoří méně než desetinu procenta narozeného dítěte.

Děti narozené technikou tří osob tak zdědí většinu své DNA od svých rodičů, ale dostanou také nepatrné množství od druhé ženy. Jedná se navíc o změnu, která se přenáší z generace na generaci, takže se lidé nemusí bát, že by se nemoc projevila třeba později.

Početí z DNA tří lidí
Zdroj: ČT24

Žádná z rodin, které tímto procesem, jenž je z mnoha důvodů stále kontroverzní, prošly, nechce komunikovat s veřejností – zejména s ohledem na zájmy svých dětí. Rodiče ale vydali oznámení prostřednictvím Newcastle Fertility Centre, kde tyto náročné zákroky proběhly.

  • Mitochondriální dárcovství je speciální forma oplodnění in vitro. DNA budoucího potomka nepochází jen od jeho rodičů, ale také od dárce. Využití procedury má smysl, pokud je matka nositelkou genetického onemocnění, jemuž se konvenčními způsoby nelze vyhnout a přeneslo by se na dítě. Mitochondriální dárcovství je legální ve Velké Británii a jeho výzkum je povolený také ve Spojených státech.

Tato tisková zpráva, o níž informovala britská stanice BBC, je plná emocí. „Po letech nejistoty nám tato léčba dala naději – a pak nám dala naše dítě,“ uvádí v ní matka holčičky. „Díváme se na ně teď, plné života a možností, a jsme ochromeni vděčností.“

Matka chlapečka dodala: „Díky tomuto neuvěřitelnému pokroku a podpoře, které se nám dostalo, se naše malá rodinka rozrostla o dalšího zdravého člena. Emocionální břemeno mitochondriálního onemocnění je pryč a místo něj jsme plní naděje, radosti a hlubokého vděku.“

Hranice přirozeného

V přírodě se normálně rodí jen děti dvou rodičů, tento proces je tedy „nepřirozený“, a pro některé jeho odpůrce tedy i nepřijatelný. Současně ale prokazatelně zachraňuje lidské životy, což teď vědci popsali ve dvou studiích, které vyšly v respektovaném vědeckém časopise NEJM.

Odběr DNA z vajíčka s mitochondriální DNA:

Výměna DNA za tu od ženy s nepoškozenými mitochondriemi:

Celkem už proceduru podstoupilo dvaadvacet dvojic, zatím se po ní narodili čtyři chlapci a čtyři dívky; v jednom porodu přišla na svět dvojčata. Další žena je teď těhotná. Všechny děti se narodily bez jinak vrozeného mitochondriálního onemocnění a splnily také všechny očekávané vývojové milníky. To znamená, že se vyvíjejí tak, jak by se mělo vyvíjet obyčejné zdravé dítě, které netrpí žádným větším zdravotním problémem.

U jednoho dítěte se ale vyskytla epilepsie, která po nějaké době sama zmizela, jedno dítě má poruchu srdečního rytmu, která se úspěšně léčí. Vědci, kteří všech osm případů velmi detailně sledují, nemají žádné důkazy, že by tyto komplikace nějak souvisely s vadnými mitochondriemi ani s umělým oplodněním, které je součástí zákroku.

Nedořešená klíčová otázka

Vědci zatím nejsou schopní zabránit tomu, aby se do zdravého embrya nepřenesly v původním genetickém materiálu od matky i nějaké závadné mitochondrie. Snažili se, zatím ale nevěděli, jestli tam opravdu proniknout mohou ani jaké by to mělo následky. Částečné odpovědi už získali.

U pěti dětí se žádné špatné mitochondrie nenašly, v dalších třech bohužel ano. Bylo jich nicméně jen málo – mezi pěti a dvaceti procenty, což je pozitivní výsledek, protože to nestačí na vznik zdravotních komplikací, které se objevují až kolem hodnoty osmdesát procent. Vědci ale zatím nemají potuchy, proč se občas špatné buňky objeví, ani na čem závisí jejich množství. Plánují se ale právě na to soustředit v další fázi výzkumů.

Kontroverzní metoda

Mnozí kritici se staví proti technikám umělé reprodukce a tvrdí, že existují jiné způsoby, jak se vyhnout přenosu nemocí na své děti, například darování vajíček nebo screeningové testy. Podobné experimentální metody podle nich zatím nejsou bezpečné.

Jiní varují, že takovéto upravování genetického kódu by mohlo být šikmou plochou, která by nakonec vedla ke vzniku „designových“ dětí pro rodiče, kteří chtějí mít vyšší, silnější, chytřejší nebo lépe vypadající potomky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...