Pavouk z Kanárských ostrovů přišel o půlku genomu. Vůbec mu to nevadí

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Pavouk z čeledi šestiočkovitých Dysdera tilosensis žije jenom na Kanárských ostrovech a není na pohled ničím nápadný. Když teď ale vědci z Barcelonské univerzity prostudovali jeho genom, narazili na něco, co je nápadné a zajímavé. Tento tvor totiž během evoluce přišel o polovinu svého genomu, ale přitom mu to evidentně nijak neškodí.

Objev odporuje rovnou několika obecným poznatkům – například ostrovní druhy mívají zpravidla větší genomy a mají v nich více prvků, jež se opakují. Ne tak tato šestiočka, jejíž genetická informace je nejen kompaktnější, ale navíc i rozmanitější než genomy jiných podobných pavouků žijících na pevnině. Pavouk pro experty zkrátka otevírá spoustu nových otázek o tom, jak a proč se během evoluce živých organismů mění velikost jejich genomu. Ta se totiž mezi druhy, i těmi s podobnou biologickou složitostí, značně liší.

Evoluční paradox

U takových evolučně podobných druhů, které sdílejí podobná stanoviště a stravu, nelze podle autorů studie rozdíly ve velikosti genomu snadno připsat ekologickým nebo behaviorálním faktorům. Biologové zjistili, že předek pavouka i jeho současný blízký příbuzný mají genomy dvakrát větší než on – takže změna v tomto případě musela nějak souviset s kolonizací ostrova.

Dysdera catalonica je blízký příbuzný pavouka z Kanárských ostrovů, ale žije naopak na pevnině. A má dvakrát větší genom než jeho bratranec
Zdroj: Molecular Biology and Evolution

Podle autorů výsledek naznačuje, že pavouk našel na tomto místě nečekaně stabilní prostředí, kde si mohl udržet početnou populaci a nemusel se zároveň téměř vůbec přizpůsobit vnějším evolučním tlakům. Díky tomu měl luxus eliminovat svou „zbytečnou“ DNA. Celý proces ale chtějí experti ještě mnohem detailněji prozkoumat, přičemž podrobné informace o genomu tohoto tvora jim v tom mohou výrazně pomoci.

Stále ale zůstává záhadou, proč se u podobných druhů hromadí opakující se sekvence DNA, zatímco jiné – jako třeba tento – jsou v tomto ohledu kompaktnější. Podle některých hypotéz mají tyto změny v genomu přímou adaptivní hodnotu. „Tato studie podporuje myšlenku, že velikost genomu u těchto druhů nezávisí na přímé adaptaci, ale především na rovnováze mezi akumulací a odstraněním této repetitivní DNA,“ uzavírají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 1 hhodinou

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 3 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 4 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 5 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 6 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
včera v 16:32

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.