Pavouk z Kanárských ostrovů přišel o půlku genomu. Vůbec mu to nevadí

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Pavouk z čeledi šestiočkovitých Dysdera tilosensis žije jenom na Kanárských ostrovech a není na pohled ničím nápadný. Když teď ale vědci z Barcelonské univerzity prostudovali jeho genom, narazili na něco, co je nápadné a zajímavé. Tento tvor totiž během evoluce přišel o polovinu svého genomu, ale přitom mu to evidentně nijak neškodí.

Objev odporuje rovnou několika obecným poznatkům – například ostrovní druhy mívají zpravidla větší genomy a mají v nich více prvků, jež se opakují. Ne tak tato šestiočka, jejíž genetická informace je nejen kompaktnější, ale navíc i rozmanitější než genomy jiných podobných pavouků žijících na pevnině. Pavouk pro experty zkrátka otevírá spoustu nových otázek o tom, jak a proč se během evoluce živých organismů mění velikost jejich genomu. Ta se totiž mezi druhy, i těmi s podobnou biologickou složitostí, značně liší.

Evoluční paradox

U takových evolučně podobných druhů, které sdílejí podobná stanoviště a stravu, nelze podle autorů studie rozdíly ve velikosti genomu snadno připsat ekologickým nebo behaviorálním faktorům. Biologové zjistili, že předek pavouka i jeho současný blízký příbuzný mají genomy dvakrát větší než on – takže změna v tomto případě musela nějak souviset s kolonizací ostrova.

Dysdera catalonica je blízký příbuzný pavouka z Kanárských ostrovů, ale žije naopak na pevnině. A má dvakrát větší genom než jeho bratranec
Zdroj: Molecular Biology and Evolution

Podle autorů výsledek naznačuje, že pavouk našel na tomto místě nečekaně stabilní prostředí, kde si mohl udržet početnou populaci a nemusel se zároveň téměř vůbec přizpůsobit vnějším evolučním tlakům. Díky tomu měl luxus eliminovat svou „zbytečnou“ DNA. Celý proces ale chtějí experti ještě mnohem detailněji prozkoumat, přičemž podrobné informace o genomu tohoto tvora jim v tom mohou výrazně pomoci.

Stále ale zůstává záhadou, proč se u podobných druhů hromadí opakující se sekvence DNA, zatímco jiné – jako třeba tento – jsou v tomto ohledu kompaktnější. Podle některých hypotéz mají tyto změny v genomu přímou adaptivní hodnotu. „Tato studie podporuje myšlenku, že velikost genomu u těchto druhů nezávisí na přímé adaptaci, ale především na rovnováze mezi akumulací a odstraněním této repetitivní DNA,“ uzavírají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 11 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 12 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 14 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 16 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 17 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...