Pavouk z Kanárských ostrovů přišel o půlku genomu. Vůbec mu to nevadí

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Pavouk z čeledi šestiočkovitých Dysdera tilosensis žije jenom na Kanárských ostrovech a není na pohled ničím nápadný. Když teď ale vědci z Barcelonské univerzity prostudovali jeho genom, narazili na něco, co je nápadné a zajímavé. Tento tvor totiž během evoluce přišel o polovinu svého genomu, ale přitom mu to evidentně nijak neškodí.

Objev odporuje rovnou několika obecným poznatkům – například ostrovní druhy mívají zpravidla větší genomy a mají v nich více prvků, jež se opakují. Ne tak tato šestiočka, jejíž genetická informace je nejen kompaktnější, ale navíc i rozmanitější než genomy jiných podobných pavouků žijících na pevnině. Pavouk pro experty zkrátka otevírá spoustu nových otázek o tom, jak a proč se během evoluce živých organismů mění velikost jejich genomu. Ta se totiž mezi druhy, i těmi s podobnou biologickou složitostí, značně liší.

Evoluční paradox

U takových evolučně podobných druhů, které sdílejí podobná stanoviště a stravu, nelze podle autorů studie rozdíly ve velikosti genomu snadno připsat ekologickým nebo behaviorálním faktorům. Biologové zjistili, že předek pavouka i jeho současný blízký příbuzný mají genomy dvakrát větší než on – takže změna v tomto případě musela nějak souviset s kolonizací ostrova.

Dysdera catalonica je blízký příbuzný pavouka z Kanárských ostrovů, ale žije naopak na pevnině. A má dvakrát větší genom než jeho bratranec
Zdroj: Molecular Biology and Evolution

Podle autorů výsledek naznačuje, že pavouk našel na tomto místě nečekaně stabilní prostředí, kde si mohl udržet početnou populaci a nemusel se zároveň téměř vůbec přizpůsobit vnějším evolučním tlakům. Díky tomu měl luxus eliminovat svou „zbytečnou“ DNA. Celý proces ale chtějí experti ještě mnohem detailněji prozkoumat, přičemž podrobné informace o genomu tohoto tvora jim v tom mohou výrazně pomoci.

Stále ale zůstává záhadou, proč se u podobných druhů hromadí opakující se sekvence DNA, zatímco jiné – jako třeba tento – jsou v tomto ohledu kompaktnější. Podle některých hypotéz mají tyto změny v genomu přímou adaptivní hodnotu. „Tato studie podporuje myšlenku, že velikost genomu u těchto druhů nezávisí na přímé adaptaci, ale především na rovnováze mezi akumulací a odstraněním této repetitivní DNA,“ uzavírají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 8 mminutami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 13 hhodinami

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
před 15 hhodinami

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
před 15 hhodinami
Načítání...