Pavouk z Kanárských ostrovů přišel o půlku genomu. Vůbec mu to nevadí

Oranžový členovec žijící na ostrovech u pobřeží Afriky je navenek typickým zástupcem svého řádu. Ale pohled do jeho genetických „útrob“ vědcům prozradil, že se jedná o živoucí hádanku.

Pavouk z čeledi šestiočkovitých Dysdera tilosensis žije jenom na Kanárských ostrovech a není na pohled ničím nápadný. Když teď ale vědci z Barcelonské univerzity prostudovali jeho genom, narazili na něco, co je nápadné a zajímavé. Tento tvor totiž během evoluce přišel o polovinu svého genomu, ale přitom mu to evidentně nijak neškodí.

Objev odporuje rovnou několika obecným poznatkům – například ostrovní druhy mívají zpravidla větší genomy a mají v nich více prvků, jež se opakují. Ne tak tato šestiočka, jejíž genetická informace je nejen kompaktnější, ale navíc i rozmanitější než genomy jiných podobných pavouků žijících na pevnině. Pavouk pro experty zkrátka otevírá spoustu nových otázek o tom, jak a proč se během evoluce živých organismů mění velikost jejich genomu. Ta se totiž mezi druhy, i těmi s podobnou biologickou složitostí, značně liší.

Evoluční paradox

U takových evolučně podobných druhů, které sdílejí podobná stanoviště a stravu, nelze podle autorů studie rozdíly ve velikosti genomu snadno připsat ekologickým nebo behaviorálním faktorům. Biologové zjistili, že předek pavouka i jeho současný blízký příbuzný mají genomy dvakrát větší než on – takže změna v tomto případě musela nějak souviset s kolonizací ostrova.

Dysdera catalonica je blízký příbuzný pavouka z Kanárských ostrovů, ale žije naopak na pevnině. A má dvakrát větší genom než jeho bratranec
Zdroj: Molecular Biology and Evolution

Podle autorů výsledek naznačuje, že pavouk našel na tomto místě nečekaně stabilní prostředí, kde si mohl udržet početnou populaci a nemusel se zároveň téměř vůbec přizpůsobit vnějším evolučním tlakům. Díky tomu měl luxus eliminovat svou „zbytečnou“ DNA. Celý proces ale chtějí experti ještě mnohem detailněji prozkoumat, přičemž podrobné informace o genomu tohoto tvora jim v tom mohou výrazně pomoci.

Stále ale zůstává záhadou, proč se u podobných druhů hromadí opakující se sekvence DNA, zatímco jiné – jako třeba tento – jsou v tomto ohledu kompaktnější. Podle některých hypotéz mají tyto změny v genomu přímou adaptivní hodnotu. „Tato studie podporuje myšlenku, že velikost genomu u těchto druhů nezávisí na přímé adaptaci, ale především na rovnováze mezi akumulací a odstraněním této repetitivní DNA,“ uzavírají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...