Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.
Pacientka Anna trpěla úzkostmi v pubertě, v covidové době se její potíže vrátily. Jenže v psychiatrické ambulanci dostala termín až za měsíc. „Ten měsíc skončil po týdnu, že jsem přišla k praktické lékařce, kdy jsem jí řekla, že mám infarkt nebo zánět slepého střeva. Ona řekla, že jsou to úzkosti a předepsala lehčí antidepresiva,“ sdělila pacientka.
Podobné potíže řešila i rodina sedmnáctiletého chlapce. Skončil v nemocnici na dětské psychiatrii. Jedničkář a sportovec přestal školu v izolaci zvládat. „Byli jsme objednaní zase až za měsíc, řekla jsem ne, on potřebuje pomoc okamžitě. Pan doktor, který ho pak ošetřoval, říkal, že jsme přišli na poslední chvíli,“ popsala situaci jeho babička.
Až o 30 procent víc nových pacientů s depresí vykázala většina ambulantních psychiatrů. Ještě rychleji přibylo úzkostí. Podle lékařů je nutné zlepšit dostupnost psychoterapie. Usilují i o účinnější antidepresiva a léky pro děti. „I mladí lidé, kteří prošli covidem bezpříznakově i s relativně nízkým výskytem příznaků, mohou mít i závažné projevy počátků neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětlil klinický psycholog Radek Ptáček.
„V roce 2017 zhruba asi dvacet procent české populace trpělo nějakou duševní poruchou, v roce 2020 na jaře to bylo 30 procent, na podzim to bylo 33 procent, což je obrovské číslo,“ dodal předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Pavel Mohr.
Alkohol a léky
Nárůst dokládají i data pojišťoven. Třeba VZP se zvýšily loni náklady za léčbu závislostí a poruch v Praze na téměř čtvrt miliardy korun. Nejčastější příčinou jsou alkohol a sedativa.
„Můžeme vidět nárůst zvláště těch těžších pacientů, těžších diagnóz souvisejících se závislostmi, což je mimo jiné dáno strukturou covidové krize,“ sdělil ředitel regionální pobočky VZP pro Prahu Jan Bodnár.
Další psychické potíže u lidí vyvolaly časté bouřky, záplavy i moravské tornádo. „Začíná přibývat rozhovorů na téma bezmoci, beznaděje, doléhá to na ně, objevuje se strach, že se to může opakovat nebo že to nestihnou opravit,“ popsala krizová interventka Blanka Rauscherová z hasičského sboru Plzeňského kraje.
Odborníci tak pomáhají přímo v postižených oblastech, ale také v ordinacích. Zároveň nabádají lidi, aby se za své potíže nestyděli a pomoc včas vyhledali.
