Dvě třetiny pacientů na specializovaných pracovištích pro léčbu bolesti tvoří lidé, které trápí chronické obtíže se zády. Často je trápí degenerativní onemocnění páteře nebo revmatoidní artritida. Zároveň ale přibývá i onkologických pacientů nebo lidí s bolestmi souvisejícími s psychikou, zejména u mladých.
Léčbu bolesti podstupuje v Česku čím dál širší spektrum pacientů, většinu z nich trápí chronické obtíže se zády
Před čtyřmi lety operovali Jiřímu Pastyříkovi výrůstek na patě. Jenže následovaly další zákroky a o nohu málem přišel. Kvůli přerušenému nervu navíc celou dobu bojoval se silnou bolestí.
„Už jsem byl na vysokých dávkách i opiátů. Přesto i když mě bolela noha, tak mě to bylo přes všechny ty prášky schopné vypnout do bezvědomí. Na stupni bolesti jsem měl devět z deseti permanentně 24 hodin,“ popsal Pastyřík.
Po sérii vyšetření – včetně psychiatrického – se stal vhodným kandidátem pro neurostimulátor. Pod kůží ho má půl roku a bolest ustoupila. „Jde o brnění, jako když si člověk přeleží ruku. Když to pak přichází k sobě, tak to mám. Zapnu si ho v noze, můžu si určit intenzitu,“ pokračoval Pastyřík. „Jsem ve fázi, že jsem se zbavil opiátů,“ dodal.
Neurostimulátor nepomůže každému
Podobných výkonů se v České republice dělá zhruba sto ročně, každému totiž nepomůžou. Využívají se i u poškozených nervů na rukou nebo jako stimulace míchy po operaci páteře.
Na léčbu bolesti se v Česku specializuje sedmdesát ambulancí. A také desítka center, kde mají navíc i multidisciplinární týmy. „Můžeme například i vymyslet různé kombinace těch léků. Ten člověk třeba přijde z onkologie, má vysoké dávky opioidů, nejde jít třeba dál. Tak přemýšlíme, s čím to třeba zkombinovat, třeba s terapií,“ popsal primář z Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů Fakultní nemocnice Motol Jiří Kozák.
„Hodně přibývá těch psychosomatických věcí – diagnóz, jako jsou únavové syndromy, nespecifické bolesti, často u mladých lidí,“ doplnil.
Právě tyto potíže řeší v centrech už zhruba u šedesáti procent pacientů.