Stovky žen trpí dlouhodobými bolestmi pánve, v Praze vzniklo specializované lékařské centrum

Stovky žen podle odborníků z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) trpí bolestmi pánve, na které obvykle nezabírají běžné léky na bolest. Lékaři často příčinu hledají dlouho, ženy podstupují někdy zbytečné operace nebo návštěvu psychiatra. VFN proto vytvořila na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN specializované centrum, o kterém ve středu informovala.

„Přicházejí k nám ženy s komplikovanou gynekologickou diagnózou z celé republiky, které trápí přetrvávající bolesti v oblasti pánve. Kromě gynekologických potíží mají zpravidla i urologické nebo střevní potíže, ale také například problémy s páteří,“ popsal Jaromír Mašata, který na klinice vede Centrum pro pánevní bolest.

Podle něj například často bývají zbytečně opakovaně léčeny antibiotiky kvůli infekcím, což jejich stavy může i zhoršovat. Někteří lékaři diagnózu chronické pánevní bolesti, která byla oficiálně definovaná v roce 2007, neznají, proto se odborníci z VFN snaží i o osvětu mezi kolegy.

Častou příčinou bolesti je podle něho útlak a dráždění takzvaného pudendálního nervu, který prochází velkou částí zevních pánevních orgánů, třetinou pochvy a oblastí konečníku. Problém se často projevuje brněním a pálením postižené oblasti. Další podobné potíže mohou být způsobeny křečovými žílami v oblasti pánve, které se často objeví po porodu, nebo poškozením tkání po operacích.

Fyzioterapie, ale i elektroda

Podle odborníků v sedmdesáti procentech pomůže fyzioterapie, možností léčby je i chirurgické uvolnění nervových struktur. Při fyzioterapii se pacientky učí například uvolnit pánevní dno. Podle odborné terapeutky Ambulance fyzioterapie pánevního dna kliniky Idy Hurtíkové je důležité poznat, kdy bolest narůstá. „A v tu chvíli něco změnit. Přerušit dlouhé sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh, případně použít analgetikum, aby se bolest nevymkla kontrole,“ uvedla VFN. Vadit může i pouhý dotyk, sezení nebo těsné oblečení.

Běžné léky na bolest ale podle lékařky z Centra pro léčbu bolesti kliniky Pavlíny Noskové mnohdy na tyto diagnózy nefungují. Lékaři proto předepisují léčiva primárně určená pro pacienty s epilepsií nebo antidepresiva. Malá část pacientek podle Mašaty dokonce potřebuje zavedení elektrody, která vysílá do nervu elektrické impulsy a tím bolest eliminuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 10 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 11 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...