Stovky žen trpí dlouhodobými bolestmi pánve, v Praze vzniklo specializované lékařské centrum

Stovky žen podle odborníků z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) trpí bolestmi pánve, na které obvykle nezabírají běžné léky na bolest. Lékaři často příčinu hledají dlouho, ženy podstupují někdy zbytečné operace nebo návštěvu psychiatra. VFN proto vytvořila na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN specializované centrum, o kterém ve středu informovala.

„Přicházejí k nám ženy s komplikovanou gynekologickou diagnózou z celé republiky, které trápí přetrvávající bolesti v oblasti pánve. Kromě gynekologických potíží mají zpravidla i urologické nebo střevní potíže, ale také například problémy s páteří,“ popsal Jaromír Mašata, který na klinice vede Centrum pro pánevní bolest.

Podle něj například často bývají zbytečně opakovaně léčeny antibiotiky kvůli infekcím, což jejich stavy může i zhoršovat. Někteří lékaři diagnózu chronické pánevní bolesti, která byla oficiálně definovaná v roce 2007, neznají, proto se odborníci z VFN snaží i o osvětu mezi kolegy.

Častou příčinou bolesti je podle něho útlak a dráždění takzvaného pudendálního nervu, který prochází velkou částí zevních pánevních orgánů, třetinou pochvy a oblastí konečníku. Problém se často projevuje brněním a pálením postižené oblasti. Další podobné potíže mohou být způsobeny křečovými žílami v oblasti pánve, které se často objeví po porodu, nebo poškozením tkání po operacích.

Fyzioterapie, ale i elektroda

Podle odborníků v sedmdesáti procentech pomůže fyzioterapie, možností léčby je i chirurgické uvolnění nervových struktur. Při fyzioterapii se pacientky učí například uvolnit pánevní dno. Podle odborné terapeutky Ambulance fyzioterapie pánevního dna kliniky Idy Hurtíkové je důležité poznat, kdy bolest narůstá. „A v tu chvíli něco změnit. Přerušit dlouhé sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh, případně použít analgetikum, aby se bolest nevymkla kontrole,“ uvedla VFN. Vadit může i pouhý dotyk, sezení nebo těsné oblečení.

Běžné léky na bolest ale podle lékařky z Centra pro léčbu bolesti kliniky Pavlíny Noskové mnohdy na tyto diagnózy nefungují. Lékaři proto předepisují léčiva primárně určená pro pacienty s epilepsií nebo antidepresiva. Malá část pacientek podle Mašaty dokonce potřebuje zavedení elektrody, která vysílá do nervu elektrické impulsy a tím bolest eliminuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...