Stovky žen trpí dlouhodobými bolestmi pánve, v Praze vzniklo specializované lékařské centrum

Stovky žen podle odborníků z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) trpí bolestmi pánve, na které obvykle nezabírají běžné léky na bolest. Lékaři často příčinu hledají dlouho, ženy podstupují někdy zbytečné operace nebo návštěvu psychiatra. VFN proto vytvořila na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN specializované centrum, o kterém ve středu informovala.

„Přicházejí k nám ženy s komplikovanou gynekologickou diagnózou z celé republiky, které trápí přetrvávající bolesti v oblasti pánve. Kromě gynekologických potíží mají zpravidla i urologické nebo střevní potíže, ale také například problémy s páteří,“ popsal Jaromír Mašata, který na klinice vede Centrum pro pánevní bolest.

Podle něj například často bývají zbytečně opakovaně léčeny antibiotiky kvůli infekcím, což jejich stavy může i zhoršovat. Někteří lékaři diagnózu chronické pánevní bolesti, která byla oficiálně definovaná v roce 2007, neznají, proto se odborníci z VFN snaží i o osvětu mezi kolegy.

Častou příčinou bolesti je podle něho útlak a dráždění takzvaného pudendálního nervu, který prochází velkou částí zevních pánevních orgánů, třetinou pochvy a oblastí konečníku. Problém se často projevuje brněním a pálením postižené oblasti. Další podobné potíže mohou být způsobeny křečovými žílami v oblasti pánve, které se často objeví po porodu, nebo poškozením tkání po operacích.

Fyzioterapie, ale i elektroda

Podle odborníků v sedmdesáti procentech pomůže fyzioterapie, možností léčby je i chirurgické uvolnění nervových struktur. Při fyzioterapii se pacientky učí například uvolnit pánevní dno. Podle odborné terapeutky Ambulance fyzioterapie pánevního dna kliniky Idy Hurtíkové je důležité poznat, kdy bolest narůstá. „A v tu chvíli něco změnit. Přerušit dlouhé sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh, případně použít analgetikum, aby se bolest nevymkla kontrole,“ uvedla VFN. Vadit může i pouhý dotyk, sezení nebo těsné oblečení.

Běžné léky na bolest ale podle lékařky z Centra pro léčbu bolesti kliniky Pavlíny Noskové mnohdy na tyto diagnózy nefungují. Lékaři proto předepisují léčiva primárně určená pro pacienty s epilepsií nebo antidepresiva. Malá část pacientek podle Mašaty dokonce potřebuje zavedení elektrody, která vysílá do nervu elektrické impulsy a tím bolest eliminuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...