Používání sítě X snižuje míru pozitivních emocí. Vztek a naštvání naopak zvyšuje

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Autoři studie publikované v časopise Communications Psychology zjistili, že přihlášení na sociální síť X sice u některých uživatelů vedlo k většímu pocitu sounáležitosti, ale současně bylo spojené s prakticky okamžitým poklesem pozitivních emocí, jako je radost. A naopak výrazně přibylo pocitů negativních, jako jsou naštvanost, politická polarizace a překvapivě také nuda.

„Nenašli jsme vůbec žádné pozitivní účinky na duševní pohodu,“ komentovala výsledky Victória Oldemburgo de Mellová, která na studii pracovala. „I když některé z činností, které lidé dělali, jim dávaly pocit, že k sobě více patří, neprojevilo se to pak ve zvýšených pozitivních emocích.“

X nevede ke štěstí

V rámci studie vědci sledovali emoce 252 uživatelů sítě X ve Spojených státech, aby zjistili, jak na ně síť působí. Přestože účastníci studie byli demograficky různorodí, zjištění výzkumníků byla konzistentní bez ohledu na věk, politickou loajalitu, etnickou příslušnost nebo jiné faktory.

Lidé, kteří uvedli, že používají stránky jako způsob, jak uniknout svým problémům, dosáhli nižšího skóre psychické pohody. Po použití X byli naštvanější a nešťastnější. Častí uživatelé sítě X se v průměru více nudili a byli také osamělejší. Kromě toho se bezprostředně po použití této sociální sítě cítili ještě více znudění.

„Odpovídá to i mým zkušenostem. Sociální média otevírám, když jsem zrovna frustrovaná,“ vysvětluje závěry Oldemburgo de Mellová. „Když tam už jdu s tímhle postojem, je jasné, že důsledky budou horší, protože už mám nějaký problém.“

Lidé, kteří byli více politicky polarizovaní, měli podle studie tendenci hodně retweetovat, tedy sdílet cizí příspvěvky. Autoři označili za dost zvláštní, že se uživatelé sítě X cítili stále více polarizovaní, i když používali X pro zábavu. Při tomto způsobu aktivity obvykle jen procházeli svůj kanál, který mají nastavený podle svých preferencí. Dalo by se tedy očekávat, že je to uklidní, ale opak byl pravdou. A navíc často opouštěli síť X s větším vztekem, než když tam vstupovali. Byli také rozzlobenější, když používali X k vyhledávání informací.

Když lidé chodili na X za účelem sociální interakce, měli tendenci odpovídat na tweety a navštěvovat profily. A pociťovali zvýšení pocitu sounáležitosti. Totéž podle výzkumníků platilo, když lidé kontrolovali trendová témata.

Činností na X, která byla nejvíce spojena se zhoršeným stavem pohody, bylo procházení příspěvků, což je nejčastější aktivita na síti, zabírá 74 procent zde tráveného času.

Údaje pro studii byly shromážděny v roce 2021, tedy ještě předtím, než síť Twitter koupil technologický magnát Elon Musk a spustil několik změn, které vedly ke stažení inzerentů z platformy kvůli obavám z nárůstu extremismu a nenávistných projevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...