Používání sítě X snižuje míru pozitivních emocí. Vztek a naštvání naopak zvyšuje

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Autoři studie publikované v časopise Communications Psychology zjistili, že přihlášení na sociální síť X sice u některých uživatelů vedlo k většímu pocitu sounáležitosti, ale současně bylo spojené s prakticky okamžitým poklesem pozitivních emocí, jako je radost. A naopak výrazně přibylo pocitů negativních, jako jsou naštvanost, politická polarizace a překvapivě také nuda.

„Nenašli jsme vůbec žádné pozitivní účinky na duševní pohodu,“ komentovala výsledky Victória Oldemburgo de Mellová, která na studii pracovala. „I když některé z činností, které lidé dělali, jim dávaly pocit, že k sobě více patří, neprojevilo se to pak ve zvýšených pozitivních emocích.“

X nevede ke štěstí

V rámci studie vědci sledovali emoce 252 uživatelů sítě X ve Spojených státech, aby zjistili, jak na ně síť působí. Přestože účastníci studie byli demograficky různorodí, zjištění výzkumníků byla konzistentní bez ohledu na věk, politickou loajalitu, etnickou příslušnost nebo jiné faktory.

Lidé, kteří uvedli, že používají stránky jako způsob, jak uniknout svým problémům, dosáhli nižšího skóre psychické pohody. Po použití X byli naštvanější a nešťastnější. Častí uživatelé sítě X se v průměru více nudili a byli také osamělejší. Kromě toho se bezprostředně po použití této sociální sítě cítili ještě více znudění.

„Odpovídá to i mým zkušenostem. Sociální média otevírám, když jsem zrovna frustrovaná,“ vysvětluje závěry Oldemburgo de Mellová. „Když tam už jdu s tímhle postojem, je jasné, že důsledky budou horší, protože už mám nějaký problém.“

Lidé, kteří byli více politicky polarizovaní, měli podle studie tendenci hodně retweetovat, tedy sdílet cizí příspvěvky. Autoři označili za dost zvláštní, že se uživatelé sítě X cítili stále více polarizovaní, i když používali X pro zábavu. Při tomto způsobu aktivity obvykle jen procházeli svůj kanál, který mají nastavený podle svých preferencí. Dalo by se tedy očekávat, že je to uklidní, ale opak byl pravdou. A navíc často opouštěli síť X s větším vztekem, než když tam vstupovali. Byli také rozzlobenější, když používali X k vyhledávání informací.

Když lidé chodili na X za účelem sociální interakce, měli tendenci odpovídat na tweety a navštěvovat profily. A pociťovali zvýšení pocitu sounáležitosti. Totéž podle výzkumníků platilo, když lidé kontrolovali trendová témata.

Činností na X, která byla nejvíce spojena se zhoršeným stavem pohody, bylo procházení příspěvků, což je nejčastější aktivita na síti, zabírá 74 procent zde tráveného času.

Údaje pro studii byly shromážděny v roce 2021, tedy ještě předtím, než síť Twitter koupil technologický magnát Elon Musk a spustil několik změn, které vedly ke stažení inzerentů z platformy kvůli obavám z nárůstu extremismu a nenávistných projevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 20 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 21 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...