Používání sítě X snižuje míru pozitivních emocí. Vztek a naštvání naopak zvyšuje

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Autoři studie publikované v časopise Communications Psychology zjistili, že přihlášení na sociální síť X sice u některých uživatelů vedlo k většímu pocitu sounáležitosti, ale současně bylo spojené s prakticky okamžitým poklesem pozitivních emocí, jako je radost. A naopak výrazně přibylo pocitů negativních, jako jsou naštvanost, politická polarizace a překvapivě také nuda.

„Nenašli jsme vůbec žádné pozitivní účinky na duševní pohodu,“ komentovala výsledky Victória Oldemburgo de Mellová, která na studii pracovala. „I když některé z činností, které lidé dělali, jim dávaly pocit, že k sobě více patří, neprojevilo se to pak ve zvýšených pozitivních emocích.“

X nevede ke štěstí

V rámci studie vědci sledovali emoce 252 uživatelů sítě X ve Spojených státech, aby zjistili, jak na ně síť působí. Přestože účastníci studie byli demograficky různorodí, zjištění výzkumníků byla konzistentní bez ohledu na věk, politickou loajalitu, etnickou příslušnost nebo jiné faktory.

Lidé, kteří uvedli, že používají stránky jako způsob, jak uniknout svým problémům, dosáhli nižšího skóre psychické pohody. Po použití X byli naštvanější a nešťastnější. Častí uživatelé sítě X se v průměru více nudili a byli také osamělejší. Kromě toho se bezprostředně po použití této sociální sítě cítili ještě více znudění.

„Odpovídá to i mým zkušenostem. Sociální média otevírám, když jsem zrovna frustrovaná,“ vysvětluje závěry Oldemburgo de Mellová. „Když tam už jdu s tímhle postojem, je jasné, že důsledky budou horší, protože už mám nějaký problém.“

Lidé, kteří byli více politicky polarizovaní, měli podle studie tendenci hodně retweetovat, tedy sdílet cizí příspvěvky. Autoři označili za dost zvláštní, že se uživatelé sítě X cítili stále více polarizovaní, i když používali X pro zábavu. Při tomto způsobu aktivity obvykle jen procházeli svůj kanál, který mají nastavený podle svých preferencí. Dalo by se tedy očekávat, že je to uklidní, ale opak byl pravdou. A navíc často opouštěli síť X s větším vztekem, než když tam vstupovali. Byli také rozzlobenější, když používali X k vyhledávání informací.

Když lidé chodili na X za účelem sociální interakce, měli tendenci odpovídat na tweety a navštěvovat profily. A pociťovali zvýšení pocitu sounáležitosti. Totéž podle výzkumníků platilo, když lidé kontrolovali trendová témata.

Činností na X, která byla nejvíce spojena se zhoršeným stavem pohody, bylo procházení příspěvků, což je nejčastější aktivita na síti, zabírá 74 procent zde tráveného času.

Údaje pro studii byly shromážděny v roce 2021, tedy ještě předtím, než síť Twitter koupil technologický magnát Elon Musk a spustil několik změn, které vedly ke stažení inzerentů z platformy kvůli obavám z nárůstu extremismu a nenávistných projevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 8 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 11 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...