Nejsilnější tornádo v historii Česka si vyžádalo nejméně pět obětí, v nemocnici zůstávají desítky zraněných, jsou zničné desítky domovů. Materiální škody dosáhnou podle odhadů několika miliard korun. Další šrámy ale zanechá řádění živlu na psychice – lidé zažívají neuvěřitelné věci, podotkl v pořadu Události, komentáře náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Jak moc hluboké tyto dopady budou, se však podle dalšího hosta pořadu, psychologa Štěpána Vymětala, ukáže až později. Psychika se totiž začne ozývat, až skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nebude mít tolik činností, uvedl.
Psychika se začne víc ozývat, až skončí likvidace trosek, upozorňuje psycholog
Psychologická pomoc po ničivém tornádu (zdroj: ČT24)
V šoku jsou z této události i lidé, kteří mají za sebou třeba i zkušenosti z katastrofálních povodní – byť by se dalo předpokládat, že budou do jisté míry vůči takovým jevům „odolnější“.
„Může tam být princip, že nové trauma otevírá naše starší traumata. To znamená, nám se otevírají starší rány, které jsou třeba ze záplav. Takže to neplatí tak, že bychom byli odolní vůči všemu, protože jsme zvládli několik povodní za sebou,“ vysvětluje psycholog Štěpán Vymětal, který pomáhá koordinovat psychologickou pomoc v oblasti zasažené řáděním tornáda.
Konkrétně je součástí pracovní skupiny ministerstva vnitra pro podporu duševního zdraví při katastrofách a ta svou činností podporuje koordinátora, který je v kraji, psychologa Hasičského záchranného sboru. A ten zase řídí operaci v rámci několika sektorů – ty jsou čtyři a fungují pak přímo na místě v postižených obcích.
Vznikají týmy pro psychologickou pomoc
V této chvíli se podle Vymětala připravuje jednak stabilní tým, který bude fungovat například na úřadech obcí jako jakási centrála, kam budou moci lidé docházet, pokud budou chtít. Ale zároveň je také k dispozici mobilní tým, protože podle Vymětala je právě teď především důležité aktivní vyhledávaní lidí, kteří psychologickou pomoc potřebují.
„Ten obchází a zjišťuje potřeby v terénu, protože samozřejmě lidé nejsou nastaveni na to, aby vyhledávali nějakou odbornou pomoc nebo intervenci, ale je potřeba jít za nimi a mluvit s nimi,“ zdůrazňuje.
To, že teď všechny čeká náročné období, potvrzuje i náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós, který sám má zkušenosti jak ze zmíněných povodní, tak se jako člen krizového štábu podílel na koordinaci po orkánech Kyrill a Herwart.
„To, co jsem viděl včera (ve čtvrtek) na Moravě, bylo něco, co jsem nikdy v životě nezažil. A nejenom včera, ale i dnes (v pátek), když jsem projížděl postižené obce. Takový rozsah škod jsem neviděl nikdy, ani při povodních. Bylo to hodně náročné, je to hodně náročné a ti lidé tam zažívají neuvěřitelné věci. A já moc děkuji Štěpánu Vymětalovi a všem psychologům, kteří tam na místě pomáhají, protože je to něco, co si ponesou v sobě velmi dlouho,“ uvedl.
Zdůraznil ale také, že oceňuje obrovskou vlnu solidarity, která se po úderu tornáda zvedla. „I během noci, když jsme byli v krizovém štábu, přicházeli dobrovolníci, nabízeli se. Takže na jednu stranu rozsah škod je velmi děsivý, ale vlna solidarity mi připomíná rok 1997 nebo rok 2002, povodně, kdy se lidé okamžitě vrhli do práce, snažili se všem pomoci,“ dodal Miklós.
Většina lidí přímo na místě i po prodělaném neštěstí zatím nějak funguje, ovšem šok na ně může o to více dolehnout později, až pomine vlna zmíněné solidarity, upozorňuje Vymětal. „Zpravidla to je, že jakmile skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nemá třeba tolik činností, tak potom začne fungovat psychika. A také teď máme velkou solidaritu a ta někdy pomine, poklesne. A potom někteří lidé mohou pociťovat těžce situaci, že zůstávají osamoceni,“ zdůrazňuje.
Těžko lze ale podle něho jednoznačně určit moment, kdy už nastal čas na to, aby se člověk obrátil na psychologa. „Každý reagujeme jinak. A tam nejde ani tak o pomoc psychologa, ale zejména bych podpořil pomoc komunity, sociálního prostředí a vzájemnou pomoc. Někdo z lidí je více odolný, někdo se zotaví dříve, někdo později a někdo může potřebovat odbornou pomoc,“ vysvětluje.
Dodává však, že psychologové, kteří nyní vykonávají v urgentní fázi činnosti přímo na místě, zároveň zjišťují, kteří lidé by mohli být více vystaveni riziku, že se u nich projeví pozdější nebo dlouhodobější potíže. „Těm má být nabízena odborná pomoc přednostně,“ doplnil.
A pro případ, že by se něco podobného přece jen zopakovalo, i když jihomoravské tornádo považují meteorologové za ojedinělou záležitost, dodal Miklós pár základních rad, jak se chovat. „Radíme občanům, aby v jakémkoliv nebezpečí, pokud se vyloženě nejedná o požár domu, kdy je třeba ho opustit, ale jedná se o nebezpečí zvenku, zůstali doma. A u tornáda to platí o to víc, protože právě trosky, které vítr nese s sebou, jsou velmi ohrožující,“ uvedl.
Miklós radí se například schovat k nosné zdi v přízemí a snažit se přečkat, podobně jako u zemětřesení. „Rozhodně neutíkat, nesnažit se zachránit poletující věci, to není dobrý nápad,“ dodal.
Do evakuačního zavazadla přibalit věci nutné pro přežití
Pokud bude člověk muset následně své obydlí opustit, pak by si měl do zavazadla přibalit věci, které potřebuje pro své základní přežití. „Například léky, nějakou deku, věci, které potřebujete ke své denní potřebě,“ vysvětluje. Zkrátka vše to, co by člověk mohl potřebovat, kdyby musel někde v tělocvičně nějakou dobu fungovat. „Protože i pomoc ze strany integrovaného záchranného systému, obce nebo státu nemůže být okamžitá,“ uvedl Miklós.
Dodal, že i na stránkách Hasičského záchranného sboru je definováno, co je dobré do evakuačního zavazadla zabalit. „A není to nutné mít jako Sheldon v Teorii velkého třesku připraveno v každé místnosti, ale je potřeba vědět, co do něho rychle vzít, a také ty věci najít,“ doplnil.