Psychika strana 2 z 2

Podle aktuálních průzkumů se psychický stav obyvatel během minulého roku prokazatelně zhoršil. Pozorovat můžeme zejména nárůst depresivní a úzkostné symptomatiky, ale i jiných psychických potíží. Lidé také udávají zvýšenou míru prožívaného stresu a osamělosti. Ať už se se zmiňovanými obtížemi lidé setkávají ve svém životě poprvé, nebo se jedná o zhoršení či návrat těch již rozpoznaných, péče o psychické zdraví je v současné době skutečně potřebná. Jak tedy o své psychické zdraví pečovat? A kam se případně obrátit o pomoc?

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Pandemie má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také vliv na jejich duševní zdraví. Přesto se o tomto problému veřejně příliš nemluví, lidé totiž tuto oblast pořád podle zakladatelky projektu Nevypusť duši Marie Salomonové vnímají jako stigma, uvedla v pořadu Události, komentáře. Bylo by podle ní dobré, aby aspoň častěji zaznívaly linky, kam se mohou lidé obrátit v případě, kdy se necítí dobře.

Koronavirus v Česku se dále nekontrolovatelně šíří a nedaří se ho zastavit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vrchol epidemie v zemi přijde v listopadu. Omezení normálního života nebo v některých případech dokonce izolace jsou náporem na psychiku. „Nejdůležitější je uvědomit si, že se (lockdown) skutečně dít může a člověk musí s tou variantou počítat,“ řekl v Interview ČT24 psychiatr a terapeut Tomáš Rektor.

Nakolik může koronavirová epidemie ovlivnit společnost, svobodu a také duši a přinesla lidem i něco pozitivního? Nad tím se ve čtvrtečních Událostech, komentářích zamýšlel sociolog a právník Jiří Přibáň a také psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor.

V posledních měsících čelí naše organismy koronaviru, naše duše však čelí neméně závažné nákaze psychické – strachu z nemoci a strachu z důsledků epidemie a opatření proti ní. Na psychické a fyzické úrovni tedy paralelně probíhá dvojí proces: jednak hrozba nakažení organismu (pomáhá vitamín C podporující imunitu), potažmo na psychické úrovni strach z nemoci. Za druhé přehnaná imunitní reakce organismu vedoucí ke zhoršování příznaků (pomáhá vitamín D tlumící imunitní reakci), potažmo na psychické úrovni strach z důsledků opatření proti epidemii.

Dánský dokument „Deník mrtvé dívky“ znovu otevírá nebezpečný fenomén internetových komunit kolem sebevražd a sebepoškozování. Tvůrci sledují skupinu na síti Instagram, kde mladí lidé sdílejí své plány i činy. V rámci komunikace se ve skupině objevilo přes 100 tisíc postů s tematikou, která je v síti zakázaná. Její majitel Facebook tvrdí, že si ničeho nevšiml.

Děti narozené v zimě trpívají větším množstvím psychických chorob. Vědci nyní popsali, jaká je příčina těchto změn – podle nové studie za to může hormon jménem kortizol.  Zjištění představili v odborném časopise Psychoneuroendocrinology.

Statisíce Čechů propadly podle lékařů práškům proti bolesti a mnozí jsou na nich závislí. Nadužívané jsou tablety na spaní, uklidnění nebo léky proti úzkosti. Boj s příliš častým užíváním pilulek, hlavně sedativ a hypnotik, je proto jednou z priorit nové národní strategie protidrogové politiky.