Pandemie má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také vliv na jejich duševní zdraví. Přesto se o tomto problému veřejně příliš nemluví, lidé totiž tuto oblast pořád podle zakladatelky projektu Nevypusť duši Marie Salomonové vnímají jako stigma, uvedla v pořadu Události, komentáře. Bylo by podle ní dobré, aby aspoň častěji zaznívaly linky, kam se mohou lidé obrátit v případě, kdy se necítí dobře.
Podle vládního průzkumu konkrétně došlo k nárůstu duševních onemocnění o deset procent, riziko sebevražd se zvýšilo dokonce trojnásobně. S tím souvisí i nedobrá nálada ve společnosti a vypjaté názorové spory o vládních opatřeních souvisejících s pandemií.
„Zatímco v první vlně rezonoval pocit strachu, teď je to spíš frustrace, možná spojená i s nějakou nedůvěrou,“ konstatuje zakladatelka projektu Nevypusť duši Marie Salomonová. Česká společnost podle ní ale ve srovnání se západní Evropou stále vnímá oblast duševního zdraví jako určité stigma, a tak se o tom mnoho nemluví.
„Opravdu si myslím, že by bylo vhodné, aby na jedné z tiskových konferencí vystoupil odborník z oblasti duševního zdraví, ať už zástupce odborné společnosti, či linek důvěry, anebo aby se tam alespoň zdůraznila čísla na linky, na které se mohou obrátit ti, kteří prožívají duševní obtíže,“ uvedla Salomonová.
Podle druhého hosta pořadu, kněze Arcibiskupství pražského Romualda Štěpána Roba, je každopádně zvláště v současné době potřeba držet při sobě. „Vzájemnost je důležitá. Samozřejmě, že všichni děláme chyby, pozoruju nynější dění, nařízení jsou náročná, všichni jsme hříšníci, ale je potřeba držet při sobě… a jít dál,“ uvedl s tím, že právě aktuální situace všem připomněla, že zdravotníci nejsou všemohoucí a že jsme všichni smrtelní. „O to více je potřeba držet při sobě, láska se počítá,“ dodal.
A také připomněl, že už v první vlně řada bohoslovců pražského semináře nastoupila a pomáhala tam, kde bylo potřeba.
„Nedávno jsem mluvil s nějakým člověkem, který mi sdělil, že je bezvěrec, a já jsem mu opáčil, že ohledně jeho bezvěrectví jsem bezvěrec. Každý nějakým způsobem v koutku duše se utíkáme k první příčině existence všeho, o které věříme, že je láska všech lásek, a tam hledáme sílu a energii. Jsme tak udělaní, myslím si, že i nevyslovené modlidby se počítají,“ zdůraznil.
Jaká bude generace covid?
Aktuální situace má dopad i na duševní zdraví dětí a mladých lidí, a to nejen kvůli distanční výuce, ale i z nedostatku podnětů, málo sportovního vyžití i soukromí nebo konfliktům v rodině, ukazuje studie. Na druhou stranu, šetření společnosti Deloitte zase zmiňuje to, že to může být i určitý „reset“ pro generaci mileniálů či Z (děti nového tisíciletí), že například práce z domova sníží míru stresu, a tím pak mladí lidé lépe vybalancují pracovní a soukromý život.
„Duševní zdraví mladých lidí bylo podle průzkumu, který plyne z dat Národního ústavu duševního zdraví, zasaženo nejvíce,“ souhlasila Salomonová. Přesná čísla ohledně dětí k dispozici podle ní nejsou, ale čísla z linky důvěry a bezpečí říkají, že skutečně narostly konflikty v rodinách a že děti mají málo soukromí, nemůžou telefonovat, jen chatovat, a že bezpečné prostředí, které děti hledaly ve školách, taky nyní není.
A i starší generace je v tomto období zranitelnější. Ovšem podle kněze Roba jsou starší lidé často také velmi stateční. „Jsou opatrní, každopádně starší generace je poznamenaná válkou a jsou možná mnohem statečnější než mladí, dospělí. A naopak mají starost o ty dříve narozené,“ poznamenal.
V každém případě se pandemie projevuje na psychickém rozpoložení u mnoha lidí. Jak ale rozeznat, co je jen špatná nálada a co už by vyžadovalo péči odborníka? Podle Salomonové platí, že ve chvíli, kdy duševní obtíže začnou ovlivňovat činnost více, než je dotyčnému příjemné, tedy například nedokáže se pocitu zbavit ani nějakým koníčkem, který dříve měl a může ho pěstovat i při různých omezeních, nebo pokud „nálady“ začnou ovlivňovat jeho pracovní či sociální život, je dobré vyhledat odbornou pomoc.
A dodává, že z hlediska psychohygieny je důležité si zachovat i určitý pravidelný režim. „Zejména dostatek spánku, vyváženou stravu, pěstovat kontakt s blízkými, a to i na dálku, udržovat kontakt se světem. Ale mít také nějaký omezený čas na to, který věnuju zpravodajství, kontrole čísel a rekordů,“ zdůraznila.
Na závěr ještě dodala, že pokud někdo nyní potřebuje rychlou radu, tak je nejdostupnější zavolat na krizové linky či linky důvěry. Dvě jsou dostupné neustále a jsou zdarma, připomněla. „Jedna je linka určená dospělým, linka první psychické pomoci, a to na čísle 116 123. A pak linka bezpečí pro děti, mládež a studující do 26 let na čísle 116 111,“ doplnila.
