Dánský dokument „Deník mrtvé dívky“ znovu otevírá nebezpečný fenomén internetových komunit kolem sebevražd a sebepoškozování. Tvůrci sledují skupinu na síti Instagram, kde mladí lidé sdílejí své plány i činy. V rámci komunikace se ve skupině objevilo přes 100 tisíc postů s tematikou, která je v síti zakázaná. Její majitel Facebook tvrdí, že si ničeho nevšiml.
Dokument mapuje příběh mladé dívky Majy Lassové. Sebevraždu spáchala na jaře 2019 ve věku 20 let. V rámci tajné komunity na Instagramu sdílela nejen výsledky sebepoškozování, ale i záměry skoncovat se životem. „K jejímu počítači jsem se dostala až po její smrti. A zjistila jsem, co všechno zveřejňovala na internetu,“ říká v dokumentu Majina matka.
Podle dánských dokumentaristů má instagramová skupina kolem tisícovky členů, nebo spíše členek. Za typickým profilem se totiž skrývá mladá dívka či žena ve věkovém rozmezí od 15 do 29 let, často s léčenými psychickými problémy. Maja bývala šťastné nadané dítě, na střední škole se ale začala poškozovat, přestala jíst a spát. Psychiatrická léčba jí nepomohla.
Oslava sebevrahů
Podle psychologů komunita sdílí pocit, že konečně komunikují s lidmi, kteří jim rozumějí. Vzájemná akcelerace myšlenek na sebepoškozování je ale nebezpečná. „Riziko je taky v tom, že lidé, kteří spáchali sebevraždu, jsou tam oslavováni,“ poznamenává psycholožka Lotte Rubaeková v dokumentu.
Odborník na sociální komunikaci a internet z Univerzity v Aalborgu Asger Gehrt Olsen se pustil do detailní analýzy komunikace mapované skupiny. „Je tu přes 100 tisíc postů o sebepoškozování a sebevraždách. To jsou na Instagramu zakázaná témata. Tak si říkám, jak je možné, že na to správce nepřišel,“ neskrývá své překvapení.
Ředitel pro politiku obsahu Facebooku a Instagramu v severských státech Martin Ruby přiznává, že ne všechno může provozovatel odkrýt: „Snažíme se být co nejefektivnější. Ale může se stát, že něco neodhalíme.“
