Děti narozené na podzim a v zimě mívají víc psychických problémů. Vědci za tím vidí hormon kortizol

Děti narozené v zimě trpívají větším množstvím psychických chorob. Vědci nyní popsali, jaká je příčina těchto změn – podle nové studie za to může hormon jménem kortizol.  Zjištění představili v odborném časopise Psychoneuroendocrinology.

Pokud ženy rodí na podzim nebo v zimě, mají v těle vyšší úroveň hormonu kortizolu než ty, které přivádějí děti na svět v létě či na jaře. Podle biologů z Cardiffské univerzity by to mohlo vysvětlit, proč se u některých lidí objevuje více mentálních nemocí.

„Úroveň mateřského kortizolu v průběhu těhotenství přirozeně roste. Ale naše data ukazují, že podzimní a zimní děti jsou vystavené výrazně vyšší úrovni tohoto hormonu těsně před tím, než se narodí. Průměrně mají ženy rodící v pozdějších měsících o dvacet procent kortizolu více než ty rodící v první polovině roku,“ uvádí autoři práce.

  • Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, velká tělesná námaha nebo dlouhodobé hladovění. 
  • Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin.
  • Kortizol a jeho deriváty se používají jako nejúčinnější protizánětlivé léky.

Vědci přitom už delší dobu vědí, že větší množství tohoto hormonu je u těhotných žen spojené s vyšší pravděpodobností, že se u jejich dětí vyvinou nejrůznější mentální poruchy a nemoci. Dohromady to naznačuje, že mezi oběma jevy může existovat souvislost a nejspíš i existuje. Žádný výzkum ale zatím nebyl schopný vysvětlit, proč je u žen rodících v druhé polovině roku tak vysoká hladina kortizolu.

Sezony a nálady

O spojení různých ročních období a nálad už bylo napsáno hodně a tento vztah je velmi dobře popsaný. Mnohem méně se toho ale ví o tom, jaký dopad mají tyto změny nálad na průběh těhotenství.

A právě proto si toto téma cardiffští vědci vybrali ke svému výzkumu. Vycházeli z rozsáhlých databází, jež zahrnují informace o zdravotním stavu většiny obyvatelstva ve Walesu.

Vybrali si 316 žen, u nichž vědci detailně studovali vztah mezi obsahem různých hormonů (odebraných ze vzorku slin) a dalšími faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...