Děti narozené na podzim a v zimě mívají víc psychických problémů. Vědci za tím vidí hormon kortizol

Děti narozené v zimě trpívají větším množstvím psychických chorob. Vědci nyní popsali, jaká je příčina těchto změn – podle nové studie za to může hormon jménem kortizol.  Zjištění představili v odborném časopise Psychoneuroendocrinology.

Pokud ženy rodí na podzim nebo v zimě, mají v těle vyšší úroveň hormonu kortizolu než ty, které přivádějí děti na svět v létě či na jaře. Podle biologů z Cardiffské univerzity by to mohlo vysvětlit, proč se u některých lidí objevuje více mentálních nemocí.

„Úroveň mateřského kortizolu v průběhu těhotenství přirozeně roste. Ale naše data ukazují, že podzimní a zimní děti jsou vystavené výrazně vyšší úrovni tohoto hormonu těsně před tím, než se narodí. Průměrně mají ženy rodící v pozdějších měsících o dvacet procent kortizolu více než ty rodící v první polovině roku,“ uvádí autoři práce.

  • Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, velká tělesná námaha nebo dlouhodobé hladovění. 
  • Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin.
  • Kortizol a jeho deriváty se používají jako nejúčinnější protizánětlivé léky.

Vědci přitom už delší dobu vědí, že větší množství tohoto hormonu je u těhotných žen spojené s vyšší pravděpodobností, že se u jejich dětí vyvinou nejrůznější mentální poruchy a nemoci. Dohromady to naznačuje, že mezi oběma jevy může existovat souvislost a nejspíš i existuje. Žádný výzkum ale zatím nebyl schopný vysvětlit, proč je u žen rodících v druhé polovině roku tak vysoká hladina kortizolu.

Sezony a nálady

O spojení různých ročních období a nálad už bylo napsáno hodně a tento vztah je velmi dobře popsaný. Mnohem méně se toho ale ví o tom, jaký dopad mají tyto změny nálad na průběh těhotenství.

A právě proto si toto téma cardiffští vědci vybrali ke svému výzkumu. Vycházeli z rozsáhlých databází, jež zahrnují informace o zdravotním stavu většiny obyvatelstva ve Walesu.

Vybrali si 316 žen, u nichž vědci detailně studovali vztah mezi obsahem různých hormonů (odebraných ze vzorku slin) a dalšími faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
před 18 mminutami

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 3 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
před 20 hhodinami

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
včera v 12:22

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
včera v 10:39

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
včera v 09:00

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
včera v 06:30
Načítání...