Děti narozené na podzim a v zimě mívají víc psychických problémů. Vědci za tím vidí hormon kortizol

Děti narozené v zimě trpívají větším množstvím psychických chorob. Vědci nyní popsali, jaká je příčina těchto změn – podle nové studie za to může hormon jménem kortizol.  Zjištění představili v odborném časopise Psychoneuroendocrinology.

Pokud ženy rodí na podzim nebo v zimě, mají v těle vyšší úroveň hormonu kortizolu než ty, které přivádějí děti na svět v létě či na jaře. Podle biologů z Cardiffské univerzity by to mohlo vysvětlit, proč se u některých lidí objevuje více mentálních nemocí.

„Úroveň mateřského kortizolu v průběhu těhotenství přirozeně roste. Ale naše data ukazují, že podzimní a zimní děti jsou vystavené výrazně vyšší úrovni tohoto hormonu těsně před tím, než se narodí. Průměrně mají ženy rodící v pozdějších měsících o dvacet procent kortizolu více než ty rodící v první polovině roku,“ uvádí autoři práce.

  • Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, velká tělesná námaha nebo dlouhodobé hladovění. 
  • Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin.
  • Kortizol a jeho deriváty se používají jako nejúčinnější protizánětlivé léky.

Vědci přitom už delší dobu vědí, že větší množství tohoto hormonu je u těhotných žen spojené s vyšší pravděpodobností, že se u jejich dětí vyvinou nejrůznější mentální poruchy a nemoci. Dohromady to naznačuje, že mezi oběma jevy může existovat souvislost a nejspíš i existuje. Žádný výzkum ale zatím nebyl schopný vysvětlit, proč je u žen rodících v druhé polovině roku tak vysoká hladina kortizolu.

Sezony a nálady

O spojení různých ročních období a nálad už bylo napsáno hodně a tento vztah je velmi dobře popsaný. Mnohem méně se toho ale ví o tom, jaký dopad mají tyto změny nálad na průběh těhotenství.

A právě proto si toto téma cardiffští vědci vybrali ke svému výzkumu. Vycházeli z rozsáhlých databází, jež zahrnují informace o zdravotním stavu většiny obyvatelstva ve Walesu.

Vybrali si 316 žen, u nichž vědci detailně studovali vztah mezi obsahem různých hormonů (odebraných ze vzorku slin) a dalšími faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 11 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.