Statisíce Čechů propadly podle lékařů práškům proti bolesti a mnozí jsou na nich závislí. Nadužívané jsou tablety na spaní, uklidnění nebo léky proti úzkosti. Boj s příliš častým užíváním pilulek, hlavně sedativ a hypnotik, je proto jednou z priorit nové národní strategie protidrogové politiky.
V Česku užívají nad míru léky proti bolesti nebo úzkosti statisíce lidí. Odvykání je těžké jako od heroinu
Události: V Česku statisíce lidí nadužívají psychofarmaka (zdroj: ČT24)
Sedativa a hypnotika zneužívá v Česku odhadem 885 tisíc lidí. Nejčastěji jde o Neurol proti úzkosti nebo depresím. A pak také Stilnox, který působí proti nespavosti. Psychofarmaky se loni předávkovalo 49 lidí. To je víc úmrtí než u tvrdých drog.
„Zejména moderní hypnotika způsobují nejčastější nadužívání a závislosti. Pak také nadužívání léků na bolest včetně opioidních analgetik,“ říká Petr Popov, primář Kliniky adiktolgie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jeden z jeho pacientů užíval až 300 tablet denně.
Zneužívání sedativ a hypnotik v ČR
Jenže přestat brát takové prášky nemusí být jednoduché – podle Popova je odvykání u léků těžké jako u heroinu. Některé předepsané medikamenty totiž působí jako droga, kdy chemická látka ovlivňuje psychiku. Proto by se s nimi mělo zacházet opatrně.
„Jsou lidé, kteří benzodiazepiny dostávají od lékařů. Začali je používat pro duševní potíže. Je to fenomén, kterým se musíme zabývat,“ varuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Začne to únavou, končí studem a závislostí
Psycholog Radek Ptáček se v praxi stále častěji setkává s lidmi, kteří jsou přetížení v práci a únavu řeší psychofarmaky. „Velmi často se za to stydí, tak si o ty léky neřeknou ani svému lékaři, ale kupují si je přes internet, přes známé. Jenže jejich konzumace bez konzultace lékaře je velkou pastí,“ varuje.
Řada léků by se podle něj měla užívat jen v krajních případech a třeba 30 minut cvičení může podle Ptáčka někdy pomoci více než antidepresiva.
Přestože závislost může vzniknout na základě receptu od lékaře, končí ale mimo jeho dozor. „Vím o mnoha lidech, kteří si obejdou pár známých lékařů nebo lékárníků a nechávají si předepisovat různé preparáty. Poslední brzdou by měl být lékárník,“ varuje vedoucí psycholog centra Drop In Ivan Douda.
Ženy, studenti i děti
Ve statistikách závislosti na prášcích vedou ženy. Jednou z nich je paní Anna, která brala pět let léky na spaní a úzkosti. Sama si zvyšovala dávky a nedbala rad lékařů. „Měla jsem abstinenční příznaky – třes, nevolnost, bolest hlavy. Kdy jsem si řekla dost? Kdykoliv mě odvážela služba s epileptickými záchvaty,“ popisuje Anna.
Zneužívání sedativ a hypnotik v ČR
Problém se týká i mladých lidí. Podle posledního průzkumu léky na bolest občas užívají až dvě třetiny studentů středních škol a bezmála devadesát procent vysokoškoláků, nejčastěji kvůli potížím s hlavou nebo zády. A třináct procent studentů užilo analgetika na zmírnění kocoviny. Psychofarmaka aktuálně bere také až deset tisíc dětí, a to jen u jedné z diagnóz – ADHD.
Krizi s opiáty, tedy léky na tlumení bolesti, řeší hlavně Spojené státy americké. Denně tam na předávkování zemře 116 lidí a jde o nejčastější příčinu úmrtí u lidí do 50 let.