Více psychologů ve školách by podle odborníků pomohlo dětem s psychickými problémy. Snaží se o to novela školského zákona. Ministerstvo školství se zabývalo i návrhem na snížení kvalifikace školního psychologa, kdy by stačil bakalářský titul. To by ale podle profesních organizací psychologů a vysokých škol dětem spíš ublížilo. Podle nich absolventi bakalářského studia mají jen teoretické znalosti a nejsou dostatečně připraveni pro praxi.
Ve školách je potřeba více dětských psychologů. Řeší prý stále závažnější problémy
4 minuty
Události: Nedostatek školních psychologů
Útulná podkrovní místnost v Gymnáziu Jana Palacha daleko od ruchu školy slouží jako útočiště pro studenty, které něco trápí. „Student se mnou buď vyjde točité schody a řekne, že potřebuje nějakou pomoc. Nebo napíše. Tahle generace velmi často využívá psaní přes chat, e-mail. Nebo podnět přijde třeba od rodiče,“ sděluje školní psycholožka a vedoucí tamního poradenského pracoviště Nora Jakobová.
Říká, že dětí k ní chodí podobně jako před lety. Řeší ale závažnější témata. „Jsou to vážné psychické problémy. Jsou medikovaní, dochází na psychoterapii, psychiatrii, což v předchozích letech bylo spíše vzácností,“ sděluje Jakobová.
Školní psycholožku mají na pražském gymnáziu už od roku 2006. Pro studenty je k dispozici každý všední den. „Daří se nám řadě problémů díky poradenskému pracovišti předcházet. Preventivní dopady jsou velmi dobré,“ tvrdí ředitel Gymnázia Jana Palacha Michal Musil.
Základem je diagnostika
Náplň práce školního psychologa se dá obecně rozdělit do tří kategorií. Tou první je diagnostika. Zjišťuje, jestli dítě netrpí nějakou formou poruchy učení nebo naopak mezi ostatními výrazně neexceluje. Zabývá se ale i výukovými a výchovnými problémy žáků nebo tím, jaká je ve třídě atmosféra.
Školní psycholog radí žákům s osobními problémy a poskytuje krizovou intervenci nejen dětem, ale i učitelům nebo rodičům. Může poradit třeba s výběrem budoucího zaměstnání. Podporuje spolupráci mezi třídou a učitelem. Nabízí také například metodickou pomoc třídním učitelům.
Osobnostní zralost
Významnou preventivní roli školních psychologů pak potvrzují závěry výzkumů, zkušenosti specialistů a resortu školství. Jenže dětských psychologů je v Česku málo. Ministerstvo tak řeší, jak jejich počty navýšit. Zabývalo se i návrhem, který by umožnil tuto činnost vykonávat studentům s bakalářským titulem.
„Školní psychologové řeší i velice náročné situace jako sebevražedné tendence, sebepoškozování. U těch je potřeba mít jednak profesní kompetence, zároveň je potřeba určitá osobnostní zralost,“ myslí si vedoucí katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Irena Smetáčková.
„Tento návrh vzešel z jednání Ústeckého kraje se zástupci univerzity, nicméně v současném návrhu novely tato úprava není,“ informuje o stavu návrhu týkajícího se studentů s bakalářským titulem mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. „Do budoucna je možné dál pokračovat, pokud bychom vyhodnotili, že je potřeba toto řešit, ale v tuto chvíli to není na pořadu dne,“ dodává.
V Blovicích údajně šikanu dostatečně neřešili
Ministerstvo doplňuje, že novela počítá se změnou financování. To by podpořilo rozvoj týmů včetně psychologů. To, že problém šikany nebo obvinění z ní může přesáhnout hranice školy, ukazuje případ základní školy v Blovicích na Plzeňsku.
Tam podle rodičů vedení školy a ani speciální pedagožka šikanu dostatečně neřešily. Přes 400 lidí podepsalo petici, kterou ve středu večer předali zastupitelům. „Moje starší dcera zažila šikanu před dvěma lety, dodnes se z toho, co se týče psychiky, nedostala,“ zaznělo od rodičů. Ředitelka nečinnost odmítá a před zastupiteli argumentovala výčtem případů, které naopak řešili.
Stále častěji se rodiče s psychickými potížemi dětí obracejí i na pediatry. Právě praktičtí lékaři a psychiatři budou o bližší spolupráci tento týden debatovat na kongresu.
