Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.
Češi solí až třikrát víc, než by měli. Ministerstvo to chce změnit
„Češi konzumují dvakrát až třikrát více soli, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Špatné stravování je nejčastější rizikový faktor spojený s předčasným úmrtím. V Česku má podle průzkumů na svědomí až 23 procent úmrtí, přičemž průměr EU je 17 procent. Jsem proto rád, že se nám podařilo vytvořit širokou koalici jak na úrovni státu a zdravotnických odborníků, tak se zástupci soukromého sektoru, která bude s touto skrytou epidemií aktivně bojovat,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Nadměrná konzumace soli způsobená nezdravými stravovacími návyky je jedním z důvodů kardiovaskulárních chorob, které jsou v Česku dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Na jejich následky zemře ročně téměř 50 tisíc lidí. „Česko patří mezi vysoce rizikové evropské regiony z hlediska onemocnění oběhu. Jednou z příčin je nadměrný příjem soli v potravě, který je bezprostředně spojen se vzestupem krevního tlaku, urychlením procesu aterosklerózy a rizikem jejich komplikací, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty myokardu,“ popsal Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Sůl začíná škodit už v dětství
Stravovací návyky se vyvíjejí od raného dětství, kdy je ovlivňují především rodiče. „Až 80 procent kojenců dostává ve druhé polovině prvního roku života ve výživě více soli, než se doporučuje. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 procent dětí,“ řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Dodala, že více než 70 procent soli lidé přijímají z již zpracovaných potravin. V České republice je největším zdrojem soli pečivo, protože ho Češi konzumují více než v jiných zemích. Dalšími zdroji pak masné výrobky, sýry a vysoce průmyslově zpracované potraviny, uvádí koalice institucí a firem, které se na programu Solíme méně podílí.
Program Solíme méně chce ze začátku vytipovat pilotní restaurace, ve kterých proškolí personál v postupech na snížení obsahu soli v nabízených pokrmech. Pomůže navrhnout změny v kuchyni, prostředí restaurace i menu a následně chce sledovat, zda se postupy dodržují.
Na začátku února mimo jiné stát oznámil, že chce uložit školám povinnost zajistit stravu pro celiaky a lidi s dalšími léčebnými dietami. Připravuje aktualizaci takzvaného spotřebního koše, jenž stanovuje výživové požadavky na jídla ve školních jídelnách. Metodika podle Válka stanoví mantinely a návody, jak při zajišťování jídla postupovat. Vypracoval ji Státní zdravotní ústav a ministerstva zdravotnictví, školství a zemědělství.
Na samotném programu se mimo ministerstva zdravotnictví podílí také Státní zdravotní ústav, krajské hygienické stanice, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářská komora ČR, Edenred CZ a Makro Akademie.
Sůl nad zlato, ale...
Sůl škodí lidskému zdraví rovnou několika způsoby – hlavně při nadužívání. Přitom ji ale člověk nutně potřebuje k tomu, aby přežil. Podílí se na udržování rovnováhy tekutin a správném krevním tlaku, neobejde se bez ní srdce, nervy ani svaly. Bez ní by nefungovalo stahování svalů, zadržování vody v organismu, nervové vzruchy ani vstřebávání látek ve vnitřních orgánech. Staré heslo „sůl nad zlato“ je tedy stoprocentně pravdivé – bez soli není života.
Ale když je jí příliš, přináší zdravotní problémy. Nadměrná konzumace soli je podle řady studií spojená se zvýšením krevního tlaku, což je jedna z nejčastějších zdravotních komplikací, která Čechy trápí. Světová zdravotnická organizace doporučuje přijímat denně maximálně pět gramů soli, což je asi jedna čajová lžička. Ale protože se solí téměř všechno a zejména v průmyslově zpracovaných potravinách není množství soli dobře odhalitelné, konzumují jí Češi mnohem více.
Negativnímu trendu napomáhá i to, že sůl se přidává i do produktů, kde by ji jen málokdo čekal, například do sladkých potravin. A kvůli tomu jí průměrný Čech pozře až trojnásobek doporučeného množství, přičemž ženy jí průměrně zkonzumují o něco méně než muži.