Vědci prozkoumali případy, kdy covid prorazil imunitu po očkování. Našli faktory, které tomu pomáhají

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Jde o první takto rozsáhlý výzkum, výsledky vyšly v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Vědci v rámci studie zkoumali 969 lidí, kteří se v době od března do července letošního roku covidem nakazili, z nich bylo 54 plně naočkovaných.

„Tyto případy jsou extrémně vzácné, ale jsou stále častější, zejména proto, že se objevují nové varianty a od očkování pacientů uplynulo více času,“ uvedl hlavní autor studie Hyung Chun.

Ve Spojených státech se do konce srpna covidem-19 nakazilo prokazatelně 12 908 plně očkovaných osob, které buď potřebovaly hospitalizaci, nebo zemřely. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se jedná o méně než 0,008 procenta plně očkovaných osob ve Spojených státech. „Zjištění, u koho je větší pravděpodobnost, že se u něj po očkování objeví závažné onemocnění způsobené covidem, bude mít zásadní význam pro pokračující úsilí o zmírnění dopadu těchto průlomových infekcí,“ tvrdí Chun.

Přestože vědci v nové studii pozorovali u plně očkovaných pacientů, kteří byli hospitalizováni a testováni na covid-19, širokou škálu závažnosti onemocnění, u více než čtvrtiny z této skupiny 54 osob se objevil vážný nebo dokonce kritický průběh nemoci. Všech těchto 14 pacientů potřebovalo kyslík, čtyři museli být dokonce umístěni na jednotku intenzivní péče a tři zemřeli.

Všechny tři, kteří nemoci podlehli, spojoval vyšší věk (65 až 95 let) a komorbidity, zejména kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu. Významná podskupina pacientů s vážným průběhem také užívala imunosupresiva, tedy léky, které mohou ovlivnit účinnost vakcíny.

„U většiny plně očkovaných pacientů se v případě nákazy virem SARS-CoV-2 projeví mírné nebo žádné příznaky,“ uvedl Chun. „Tento výzkum konečně identifikuje ty, kteří trpěli závažnějším onemocněním, potřebujeme totiž lépe porozumět tomu, jak tyto pacienty nejlépe zvládnout.“

Delta mění pandemii

Chun poznamenal, že mnoho pacientů s těžkými průlomovými infekcemi ve studii bylo hospitalizováno ještě předtím, než ve Spojených státech převládla varianta delta. Podle vědce bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, jestli tato varianta nemá na očkované horší vliv.

Chun a jeho kolegové zkoumají případy, kdy se u očkovaného objevil vážný průběh nemoci, na molekulární úrovni. Jeho tým chce sledovat, jestli se u nich neobjevují nějaké unikátní mechanismy, které by viru mohly pomáhat imunitu získanou z očkování obcházet.

„Je jasné, že vakcíny jsou vysoce účinné a bez nich bychom čelili mnohem smrtelnější pandemii,“ řekl Chun. „Jakkoli jsou vakcíny účinné, s nově se objevujícími variantami a rostoucím počtem případů průlomových infekcí musíme být i nadále ostražití a přijímat opatření, jako je nošení roušek uvnitř budov a sociální distancování,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 46 mminutami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě prchavě zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 57 mminutami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 2 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 5 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 19 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 20 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 23 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
včera v 11:12
Načítání...