Vědci prozkoumali případy, kdy covid prorazil imunitu po očkování. Našli faktory, které tomu pomáhají

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Jde o první takto rozsáhlý výzkum, výsledky vyšly v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Vědci v rámci studie zkoumali 969 lidí, kteří se v době od března do července letošního roku covidem nakazili, z nich bylo 54 plně naočkovaných.

„Tyto případy jsou extrémně vzácné, ale jsou stále častější, zejména proto, že se objevují nové varianty a od očkování pacientů uplynulo více času,“ uvedl hlavní autor studie Hyung Chun.

Ve Spojených státech se do konce srpna covidem-19 nakazilo prokazatelně 12 908 plně očkovaných osob, které buď potřebovaly hospitalizaci, nebo zemřely. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se jedná o méně než 0,008 procenta plně očkovaných osob ve Spojených státech. „Zjištění, u koho je větší pravděpodobnost, že se u něj po očkování objeví závažné onemocnění způsobené covidem, bude mít zásadní význam pro pokračující úsilí o zmírnění dopadu těchto průlomových infekcí,“ tvrdí Chun.

Přestože vědci v nové studii pozorovali u plně očkovaných pacientů, kteří byli hospitalizováni a testováni na covid-19, širokou škálu závažnosti onemocnění, u více než čtvrtiny z této skupiny 54 osob se objevil vážný nebo dokonce kritický průběh nemoci. Všech těchto 14 pacientů potřebovalo kyslík, čtyři museli být dokonce umístěni na jednotku intenzivní péče a tři zemřeli.

Všechny tři, kteří nemoci podlehli, spojoval vyšší věk (65 až 95 let) a komorbidity, zejména kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu. Významná podskupina pacientů s vážným průběhem také užívala imunosupresiva, tedy léky, které mohou ovlivnit účinnost vakcíny.

„U většiny plně očkovaných pacientů se v případě nákazy virem SARS-CoV-2 projeví mírné nebo žádné příznaky,“ uvedl Chun. „Tento výzkum konečně identifikuje ty, kteří trpěli závažnějším onemocněním, potřebujeme totiž lépe porozumět tomu, jak tyto pacienty nejlépe zvládnout.“

Delta mění pandemii

Chun poznamenal, že mnoho pacientů s těžkými průlomovými infekcemi ve studii bylo hospitalizováno ještě předtím, než ve Spojených státech převládla varianta delta. Podle vědce bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, jestli tato varianta nemá na očkované horší vliv.

Chun a jeho kolegové zkoumají případy, kdy se u očkovaného objevil vážný průběh nemoci, na molekulární úrovni. Jeho tým chce sledovat, jestli se u nich neobjevují nějaké unikátní mechanismy, které by viru mohly pomáhat imunitu získanou z očkování obcházet.

„Je jasné, že vakcíny jsou vysoce účinné a bez nich bychom čelili mnohem smrtelnější pandemii,“ řekl Chun. „Jakkoli jsou vakcíny účinné, s nově se objevujícími variantami a rostoucím počtem případů průlomových infekcí musíme být i nadále ostražití a přijímat opatření, jako je nošení roušek uvnitř budov a sociální distancování,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.