Až patnáct tisíc lidí zemřít nemuselo, řekl Prymula. Kritizoval nízkou očkovanost seniorů

28 minut
Roman Prymula hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Epidemiolog Roman Prymula v Interview ČT24 řekl, že na covid-19 nemuselo v Česku zemřít až patnáct tisíc lidí, kdyby byla přijata přísnější opatření proti šíření nákazy. Myslí si také, že se v tuzemsku nepodaří proočkovat 75 procent populace. Řekl to v souvislosti s tím, že by podle ministra zdravotnictví měli lidé roušky a respirátory definitivně odložit ve chvíli, kdy se Česko na takové číslo dostane. Jako problém označil nedostatečnou proočkovanost populace starší šedesáti let.

Vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), že Češi odloží respirátory až ve chvíli, kdy bude proočkováno 75 procent populace, tedy na konci podzimu, označil Prymula za riskantní prohlášení. „Vidíme, že dochází k poměrně prudkému zpomalování (očkování), jsme někde na 57 procentech. To znamená, že posun na 75 procent v kategorii osob, které očkování odmítají, nebo jsou hodně váhavé, je nelehký,“ upozornil. 

Podle Prymuly se číslo 75 procent bude muset kombinovat s počtem lidí, kteří covid prodělali. „Myslím si, že se nepodaří proočkovat 75 procent,“ dodal. 

K uznávání protilátek Prymula řekl, že jde o složitou problematiku. „Já myslím, že bychom se měli shodnout na tom, že lidé, kteří covid prodělali, by měli dostat jenom jednu dávku (vakcíny), protože to je dostatečné. Jestli ale uznat, že tito lidé jsou imunní a nemuseli by být testováni, to už je věc mnohem diskutabilnější,“ upozornil. 

V posledních dnech nakažených koronavirem v Česku přibývá. Podle Prymuly však tento nárůst není exponenciální. „Ale když se srovnají poslední dva týdny, tak jednoznačně ten poslední dominuje, a v posledních dnech, to znamená čtvrtek a pátek, kdy se testovalo maximálně, vidíme hodnoty přes tři sta (nových případů),“ řekl. 

Klidnější podzim

Prymula věří, že podzimní situace nebude tak dramatická, jako tomu bylo loni na podzim nebo letos na jaře. „V Evropě vidíme, že dochází k poměrně masivnímu nárůstu, že už tady čtvrtá vlna v řadě zemí je. Třeba v Izraeli je to poměrně překvapivé. Na druhou stanu, myslím si, že u nás počet osob, které nemoc prodělaly, je vysoký,“ zmínil s tím, že by to mohlo být i násobně víc, než uvádí statistiky. Myslí si také, že Česko je jednou z nejpromořenějších zemí na světě.

Zdá se, že jsme jednou z nejpromořenějších zemí na světě. Byla tady spousta zemřelých. Logicky jsme tady tak museli mít počty zasažených, které mohly dosahovat přes padesát procent populace.
Roman Prymula
epidemiolog

Prymula upozornil, že Česku se nedaří proočkovat více seniorů, kteří jsou nejohroženější skupinou. Jako příklad uvedl Velkou Británii, kde je podle něj věková populace 60+ už dávno proočkovaná. „Myslím, že se to jasně projevuje v počtu zemřelých nebo těžkých průběhů,“ dodal. 

Virus nezmizí, budeme s ním muset žít, říká Prymula

Na otázku, zda vůbec někdy Češi budou moci definitivně zahodit roušky a respirátory, epidemiolog odpověděl, že se lidé budou muset naučit s virem žít. „Ten virus nezmizí. Ale pokud tady bude slušná proočkovanost v kombinaci s těmi, kteří to (covid) prodělali, tak si myslím, že ty roušky brzo sundáme. S tím nebudeme žít napořád,“ míní. Dodal ale, že zřejmě budou skupiny lidí, kteří budou ochranu dýchacích cest nosit dál, například senioři nebo lidé se sníženou imunitou. 

Důkazem toho, že roušky a respirátory mají velký význam, je fakt, že v zimním období vůbec nebyla chřipková epidemie. Prymula ale připomněl, že mnohem lepší je nechat se proti chřipce naočkovat než neustále nosit ochranu dýchacích cest.  

Prymula: Až 15 tisíc lidí zemřít nemuselo

Prymula také zmínil, že v Česku bude provedena analýza, která by měla odpovědět například na to, kolik lidí přesně zemřelo přímo na covid nebo s covidem. „Na druhou stranu to už nemá velký praktický význam, navíc ve všech případech se to definitivně určit nedá. Určitě ale není pravdou, že v tom je spousta lidí z autonehod a spousta těch, kteří zemřeli třeba při násilném trestném činu, a byli na covid pozitivní,“ řekl.

Údajně se podle epidemiologa nedá říct přesně, kolik lidí zemřelo zbytečně. Tím je myšleno, že zemřeli například kvůli špatným rozhodnutím politiků. „Podle mě až takových patnáct tisíc lidí zemřít nemuselo, pokud by tady v tu chvíli byla restriktivnější opatření,“ uvedl. 

Prymula se vyjádřil také k odmítání očkování proti covidu a jeho zpochybňování: „Bohužel tady jsou vysoká procenta osob v populaci, které prakticky nejde přesvědčit. Oni mají svoji pravdu, myslí si, že očkování přinese neplodnost, že budou ovládáni 5G sítěmi, že budou očipováni a tak dále. S tím se poměrně těžko bojuje.“

Velký význam má podle epidemiologa také očkování dětí. Zmínil však, že by mělo přijít až poté, co budou naočkovány rizikové skupiny. Prymula také odmítl, že očkování může způsobit neplodnost. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 2 hhodinami

U Malacek je podezření na kulhavku a slintavku, mohou se zpřísnit opatření na D2

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku. Zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer sdělil, že opatření se nemění, kontroly by ale měly být důslednější.
14:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 4 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 7 hhodinami

O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
před 8 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 10 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 11 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 11 hhodinami
Načítání...