Delta dostane člověka do nemocnice dvakrát pravděpodobněji než alfa varianta covidu, ukázal britský výzkum

Britští vědci potvrdili, že lidé, kteří se nakazí delta variantou covidu, mají přibližně dvojnásobnou pravděpodobnost, že skončí v nemocnici –⁠ oproti těm, kteří se nakazili variantou alfa, dříve známou jako britská. Výsledky získali z rozsáhlého výzkumu, který zkoumal víc než 40 tisíc Angličanů mezi březnem a květnem letošního roku.

Studie v odborném žurnálu Lancet také ukázala, že vyšší bylo i riziko, že nakažený skončí na jednotce intenzivní péče –⁠ oproti variantě alfa bylo 1,45krát větší.

Tato nová práce je první, která popsala riziko hospitalizace u varianty delta oproti variantě alfa na základě případů potvrzených takzvaným celogenomovým sekvenováním. Toto nejpřesnější určení varianty viru umožnilo zjistit, jakou variantou byli nemocní Angličané nakažení.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Lékaři měli už dříve náznaky, že delta vede k většímu počtu hospitalizací. Odhadovali přesně to, co nová práce potvrdila –⁠ riziko je přibližně dvojnásobné. Jeden z hlavních autorů studie, epidemiolog Gavin Dabrera, uvedl: „Tato studie potvrzuje předchozí zjištění, že lidé nakažení virem delta vyžadují hospitalizaci výrazně častěji než lidé nakažení virem alfa.“

Většina případů zahrnutých do analýzy nebyla očkována. „Už víme, že očkování poskytuje vynikající ochranu i proti deltě, a protože tato varianta představuje více než 98 procent případů covidu ve Spojeném království, je nezbytné, aby ti, kteří nedostali dvě dávky vakcíny, tak učinili co nejdříve. Stále je i s vakcínou důležité, abyste v případě, že máte příznaky covidu, zůstali doma a co nejdříve podstoupili PCR test,“ dodal vědec.

Delta může snadněji zahltit zdravotnický systém

Varianta delta byla poprvé zaznamenána v Indii v prosinci roku 2020. Už tehdy se rychle šířila a první studie zjistily, že je až o padesát procent nakažlivější než „britská“ varianta covidu, později pojmenovaná alfa.

Že je delta i nebezpečnější, vyplývalo částečně už z indických dat. Přestože je tato země velmi „mladá“, covid tak dokázal zahltit nemocnice a způsobit rozsáhlou zdravotnickou krizi.
Jako první zaznamenala zdvojnásobení rizika hospitalizace u varianty delta ve srovnání s variantou alfa už dříve předběžná studie ze Skotska. Také přišla s podezřením, že delta je spojena se závažnějším průběhem onemocnění.

V nejnovější studii vědci analyzovali zdravotní údaje o 43 338 pozitivních případech covidu-19 v Anglii v období od 29. března do 23. května 2021, včetně informací o stavu očkování, návštěvě pohotovosti, hospitalizaci a dalších demografických charakteristikách. Ve všech případech zahrnutých do studie byly vzorky viru odebrané pacientům podrobeny sekvenování celého genomu, aby se potvrdilo, která varianta infekci způsobila.

Během sledovaného období bylo zaznamenáno 34 656 případů varianty alfa (80 procent) a 8 682 případů varianty delta (20 procent). Zatímco podíl případů delta ve studovaném období činil celkově 20procent, v týdnu od 17. května 2021 vzrostl přibližně na dvě třetiny nových případů (65 procent, 3973 z 6090), což naznačuje, že právě v té době předstihla variantu alfa a stala se v Anglii dominantní.

Ukázalo se, že přibližně jeden z padesáti nakažených byl přijat do nemocnice do dvou týdnů od prvního pozitivního testu na covid-19 (2,2 procenta případů u varianty alfa, 2,3 procenta případů u varianty delta). Po zohlednění faktorů, o kterých je známo, že ovlivňují náchylnost k závažným onemocněním způsobeným covidem-19, včetně věku, etnického původu a stavu očkování, vědci zjistili, že riziko hospitalizace bylo u varianty delta více než dvojnásobné ve srovnání s variantou alfa, konkrétně 2,26násobné.

Pomáhá proti deltě vakcína?

Řada studií prokázala, že plné očkování zabraňuje symptomatické infekci i hospitalizaci, a to jak u varianty alfa, tak u varianty delta. Potvrdila to i tato práce. Pouze 1,8 procenta případů s kteroukoli z variant dostalo obě dávky vakcíny, 74 procent případů bylo neočkovaných a 24 procent bylo jen částečně očkovaných.

Autoři upozorňují, že proto není možné vyvodit statisticky významné závěry o tom, jak se liší riziko hospitalizace u očkovaných osob, u nichž se později vyvinula infekce alfa a delta. Výsledky této studie tedy vypovídají především o riziku hospitalizace u osob, které nejsou očkovány nebo jsou očkovány částečně.

Anne Presanisová, jedna z hlavních autorek studie a vedoucí statistička na oddělení biostatistiky na univerzitě v Cambridge, uvedla: „Naše analýza poukazuje na to, že při absenci očkování bude případná epidemie delta představovat větší zátěž pro zdravotnictví než epidemie alfa. Plné očkování má zásadní význam pro snížení rizika symptomatické nákazy deltou a, což je důležité, pro snížení rizika závažného onemocnění a hospitalizace pacienta.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 2 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 21 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 23 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled