Delta dostane člověka do nemocnice dvakrát pravděpodobněji než alfa varianta covidu, ukázal britský výzkum

Britští vědci potvrdili, že lidé, kteří se nakazí delta variantou covidu, mají přibližně dvojnásobnou pravděpodobnost, že skončí v nemocnici –⁠ oproti těm, kteří se nakazili variantou alfa, dříve známou jako britská. Výsledky získali z rozsáhlého výzkumu, který zkoumal víc než 40 tisíc Angličanů mezi březnem a květnem letošního roku.

Studie v odborném žurnálu Lancet také ukázala, že vyšší bylo i riziko, že nakažený skončí na jednotce intenzivní péče –⁠ oproti variantě alfa bylo 1,45krát větší.

Tato nová práce je první, která popsala riziko hospitalizace u varianty delta oproti variantě alfa na základě případů potvrzených takzvaným celogenomovým sekvenováním. Toto nejpřesnější určení varianty viru umožnilo zjistit, jakou variantou byli nemocní Angličané nakažení.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Lékaři měli už dříve náznaky, že delta vede k většímu počtu hospitalizací. Odhadovali přesně to, co nová práce potvrdila –⁠ riziko je přibližně dvojnásobné. Jeden z hlavních autorů studie, epidemiolog Gavin Dabrera, uvedl: „Tato studie potvrzuje předchozí zjištění, že lidé nakažení virem delta vyžadují hospitalizaci výrazně častěji než lidé nakažení virem alfa.“

Většina případů zahrnutých do analýzy nebyla očkována. „Už víme, že očkování poskytuje vynikající ochranu i proti deltě, a protože tato varianta představuje více než 98 procent případů covidu ve Spojeném království, je nezbytné, aby ti, kteří nedostali dvě dávky vakcíny, tak učinili co nejdříve. Stále je i s vakcínou důležité, abyste v případě, že máte příznaky covidu, zůstali doma a co nejdříve podstoupili PCR test,“ dodal vědec.

Delta může snadněji zahltit zdravotnický systém

Varianta delta byla poprvé zaznamenána v Indii v prosinci roku 2020. Už tehdy se rychle šířila a první studie zjistily, že je až o padesát procent nakažlivější než „britská“ varianta covidu, později pojmenovaná alfa.

Že je delta i nebezpečnější, vyplývalo částečně už z indických dat. Přestože je tato země velmi „mladá“, covid tak dokázal zahltit nemocnice a způsobit rozsáhlou zdravotnickou krizi.
Jako první zaznamenala zdvojnásobení rizika hospitalizace u varianty delta ve srovnání s variantou alfa už dříve předběžná studie ze Skotska. Také přišla s podezřením, že delta je spojena se závažnějším průběhem onemocnění.

V nejnovější studii vědci analyzovali zdravotní údaje o 43 338 pozitivních případech covidu-19 v Anglii v období od 29. března do 23. května 2021, včetně informací o stavu očkování, návštěvě pohotovosti, hospitalizaci a dalších demografických charakteristikách. Ve všech případech zahrnutých do studie byly vzorky viru odebrané pacientům podrobeny sekvenování celého genomu, aby se potvrdilo, která varianta infekci způsobila.

Během sledovaného období bylo zaznamenáno 34 656 případů varianty alfa (80 procent) a 8 682 případů varianty delta (20 procent). Zatímco podíl případů delta ve studovaném období činil celkově 20procent, v týdnu od 17. května 2021 vzrostl přibližně na dvě třetiny nových případů (65 procent, 3973 z 6090), což naznačuje, že právě v té době předstihla variantu alfa a stala se v Anglii dominantní.

Ukázalo se, že přibližně jeden z padesáti nakažených byl přijat do nemocnice do dvou týdnů od prvního pozitivního testu na covid-19 (2,2 procenta případů u varianty alfa, 2,3 procenta případů u varianty delta). Po zohlednění faktorů, o kterých je známo, že ovlivňují náchylnost k závažným onemocněním způsobeným covidem-19, včetně věku, etnického původu a stavu očkování, vědci zjistili, že riziko hospitalizace bylo u varianty delta více než dvojnásobné ve srovnání s variantou alfa, konkrétně 2,26násobné.

Pomáhá proti deltě vakcína?

Řada studií prokázala, že plné očkování zabraňuje symptomatické infekci i hospitalizaci, a to jak u varianty alfa, tak u varianty delta. Potvrdila to i tato práce. Pouze 1,8 procenta případů s kteroukoli z variant dostalo obě dávky vakcíny, 74 procent případů bylo neočkovaných a 24 procent bylo jen částečně očkovaných.

Autoři upozorňují, že proto není možné vyvodit statisticky významné závěry o tom, jak se liší riziko hospitalizace u očkovaných osob, u nichž se později vyvinula infekce alfa a delta. Výsledky této studie tedy vypovídají především o riziku hospitalizace u osob, které nejsou očkovány nebo jsou očkovány částečně.

Anne Presanisová, jedna z hlavních autorek studie a vedoucí statistička na oddělení biostatistiky na univerzitě v Cambridge, uvedla: „Naše analýza poukazuje na to, že při absenci očkování bude případná epidemie delta představovat větší zátěž pro zdravotnictví než epidemie alfa. Plné očkování má zásadní význam pro snížení rizika symptomatické nákazy deltou a, což je důležité, pro snížení rizika závažného onemocnění a hospitalizace pacienta.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 2 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...